Presviedčať ťa nebudem, na to nemám dostatočné znalosti s materiálov (asi ani ty). No pochybujem, že pri rozmedzí rýchlostí šípov to má badateľný efekt.Kaša napsal:Ohledně působení složek rychlosti a hmotnosti na prorážení ... za tím si stojím.
Např. kovové materiály (např. ocel) zpevňují při velkých rychlostech zatěžování.
O tom viem, dokonca som mal v rukách kvapalinu, ktorá ztuhla pri náraze alebo napätí (takže sa z nej dala splácať gulička). Týka sa to hlavne viskoelastických a podobných materiálov, no oceľ medzi ne nepatrí (drevo hej, a hlavne rohovina a šľachy). Takže neviem...
Kaša napsal:Hledal jsem trochu i to že složka rychlosti je více tlumena při pronikání cílem než složka hmotnosti (jinak něž zmíněno výše).
Bohužel jsem teď nic nenašel (našel někdo něco?), ikdyž před nějakou dobou jsem o tom četl.
Zložka rýchlosti/ hmotnosti (energie) neviem čo je. Energia je miera schopnosti telesa konať prácu, a tak bol vzoreček pre kinetickú energiu aj odvodený. Neviem, čo tými zložkami myslíš. Veď hmotnosť je konštanta (nie sme v relativite...).
Kašo, to je zas (fyzikálne) tvrdenie do vetru... Ako si na to prišiel? Tak napr. keď si predstavím náraz šípu na tvrdú prekážku, čím je dlhší šíp, tým viac energie je schopný utlmiť v dôsledku svojej pružnosti (transformuje sa na potenciálnu energiu kmitov a tá sa utlmí v prostredí). Nehovoriac o tom, že sila (na prerazenie) nemusí pôsobiť nutne v smere jeho osi (archers paradox), takže pôsobí aj v povrchu a utlmí sa na vnútornú energiu materiálu v dôsledku pružnosti. Takže dlhý šíp bude horšie prerážať než šipka z kuše. Lenže, je otázne ako sa to prejaví. Asi žiadno...Kaša napsal:Další parametr při prorážení je délka střely - čím delší střela, tím má lepší průrazné vlastnosti. Tzn. že např. šíp má v tomto lepší parametry než šipka z kuše.