Brodec

Mahy napadlo mě úplně to samé

ale tedy fakt jako že hodně dobrý

To nemá chybu!!
Jinak jsem přišla na drobnou vychytávku ohledně zateplení nožiček. Vzhledem k tomu, že se dítko momentálně nachází ve fázi, když se mu něco nelíbí, tak si to sundá/serve/pokusí se na tom uškrtit.. a s nohavičkama přichycenýma pásečky to bylo to samé, tak jsem se uchýlila k drobnému ojebu, za který by mě normálně asi pronásledovaly špatné sny do smrti, ale u mimin se to snad snese. Prostě jsem k punčocháčkům přišila knoflíky v úrovni pasu a nohavičky natáhnu přes ně a zapnu do knoflíků...
No, asi trochu děs, ale funguje...

Takhle využitý knoflík mi nepřijde vyloženě jako historický ojeb. Se "sebevražednými" sklony se potýkaly děti i dříve, maminky to mohly nějak řešit. Doložené to sice není, ale to neznamená, že to nemohlo být. Nejedná se o neznámou technologii.

Mumínek napsal:To nemá chybu!!
Jinak jsem přišla na drobnou vychytávku ohledně zateplení nožiček. Vzhledem k tomu, že se dítko momentálně nachází ve fázi, když se mu něco nelíbí, tak si to sundá/serve/pokusí se na tom uškrtit.. a s nohavičkama přichycenýma pásečky to bylo to samé, tak jsem se uchýlila k drobnému ojebu, za který by mě normálně asi pronásledovaly špatné sny do smrti, ale u mimin se to snad snese. Prostě jsem k punčocháčkům přišila knoflíky v úrovni pasu a nohavičky natáhnu přes ně a zapnu do knoflíků...
No, asi trochu děs, ale funguje...

Tohle jsem viděla na souboru dětských oblečků z přelomu 19. a 20. století. Ale jak se to používalo dřív, to nevím.

Zdravím a mám dotaz.
Chystáme se synkovi ušít nové botky, jedny jsme mu už dělali, ale jen takové provizorní, aby s námi mohl loni poprvé jet. Ale padají mu, potřebovala bych něco pevnějšího, kotníkového. Kůži už mám doma, jemnější na vršek a tlustou tvrdou na podrážku.
Chci se tedy jen zeptat, jestli někdo, kdo je již prckovi šil, nemá náhodu nějakou předlohu, střih, nebo tak něco, alespoň základ podle kterého se člověk chytí.
Díky moc za každou radu

http://curiavitkov.cz/clanek18.html

dělal jsem dva páry, postupoval jsem podle návodu, pracovní postup v pohodě, kritická místa dvě - jak na skrytý šev a potom v praxi, hrozně se sešlapala pata.

Pro dítě doporučuji hodně silně vypodložit chodidlo, teřba nějakou ortopedickou vložkou, jinak z toho bolí nohy. Podrážku totiž moc silnou neuděláš, protože jinak tu botu nepřevrátíš. Lepší je varianta s dvojitou podrážkou (viz Vaverka), ale na tu jsem si netroufl.

Staršímu "prckovi" (letos 12 let) šiju boty každoročně, mladší má smůlu a dědí. Osvědčila se mi sestava tří párů bot: Jedny tovární s kožešinou uvnitř a kůží (klidně umělou) navrch - něco co můžou mít na zimní bitvu, nebo na přezutí do stanu, když je třeba nohy zahřát - tady nad dobovostí převažují mé otcovské city (Jsou to boty, které se v zimní výprodeji dají pořídit za stovku a s přimhouřením očí splňují KM). Druhý pár jsou krpce, tvoří rezervu. Třetí pár jsou nízké střevíce ze dvou kusů kůže (střih dle Vaverky) - svršek a podešev (doplněná přilepenou gumou bez vzorku). Střih svršku je jednostranně protažené gotické okno (nevím, jak to popsat lépe). Osvědčilo se mi šití z poměrně tenké kůže, práce jde rychle od ruky, u podešve to dožene ta guma a stejně z toho ti zmetkové rychle vyrostou! Také doporučuji všití koženého klínku (románské okno ) do paty a nahoře šněrování.

Děkuji za rady, na tenhle návod už jsem koukala, tak snad se to podle něj zadaří. My jsme právě mysleli, že tou tvrdou kůží to pak podlepíme, že tam bude jakoby dvojtá podrážka. Protože původní botky měl dole jen úzkou kůži, na bolest si nestěžoval, ale bylo to špatné na bláto, mokro, zimu...
Původní vypadali takto, bylo to šité narychlo podle bačkor. Teď chceme práve kotníkové, ať v tom má pevnou nožku


Každopádně děkuji moc

Dělala jsem střih na tuniku/sukničku velikost 80. Je to tady:
http://www.krea.wz.cz/14_stol/navod_detska_tunika.htm

Vzhledem k mému osobnímu vývoji, jsem stránky musela trochu upravit a zmodernizovat, takže postupně zase informace najdete zde:
http://www.historickeodevy.cz/blog