*tlesk tlesk tlesk* skvěle napsáno!! díky ta toMaršálek napsal:to ale pracuješ se stylizací a nejspíš neznáš obsah a cíle vyobrazení, doporučuji seznámit se obecně s problematikou studia obrazových pramenů http://www.hradeckydvur.net/obsah.php?kategory=37&id=70
jenom odbočím od dubletů a vrátím se k morálnosti - souhlasím s Broďanem, že morálnost dané doby si uměle vytvořili až romantici a historici 19. st., současné studie to dávno vyvrátili, viz. dějiny mentalit máme z této doby nejenom nespočet dokladů běžných mravních prohřešků, které i nám dnes přijdou až dost a jsou nejenom od venkovanů a měšťanů, ale i od nobility a kléru... máme literaturu s erotickými příběhy a vtipy, erotická vyobrazení, máme doklady fungování nevěstinců, atd...
takže k zahalování těla - jako pán nebudu před svými družiníky chodit nalehko, protože to sníží mou vážnost, totéž při oficiálních příležitostech, nebo před výše postavenými... co si dovolím "doma", nedělám na veřejnosti - nic se na tomhle zjednodušeném pohledu do současnosti nezměnilo abych předešel plamenným diskuzím na tohle téma - nebyli v pohledu na morálnost zásadně jiní než mi dnes. tohle nepochopení nás pak mnohdy nesmyslně šněruje a deformuje náš pohled na danou dobu a lidi v ní žijící
Technik - Voják z období husitských válek
- Šimon z Curychu
- Příspěvky: 248
- Registrován: 21 Říj 2008, 12:21
- SHŠ: Kompanie z Curychu
- Místo/Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Technik - Voják z období husitských válek
Šimon Christian Attinger
Curyšská hotovost
Zürich, die berühmte Stadt
Curyšská hotovost
Zürich, die berühmte Stadt
Re: Technik - Voják z období husitských válek
Tak to mně, prosím tě, řekni, o jaký druh stylizace se jedná.Maršálek napsal:to ale pracuješ se stylizací a nejspíš neznáš obsah a cíle vyobrazení, doporučuji seznámit se obecně s problematikou studia obrazových pramenů http://www.hradeckydvur.net/obsah.php?kategory=37&id=70
jenom odbočím od dubletů a vrátím se k morálnosti - souhlasím s Broďanem, že morálnost dané doby si uměle vytvořili až romantici a historici 19. st., současné studie to dávno vyvrátili, viz. dějiny mentalit máme z této doby nejenom nespočet dokladů běžných mravních prohřešků, které i nám dnes přijdou až dost a jsou nejenom od venkovanů a měšťanů, ale i od nobility a kléru... máme literaturu s erotickými příběhy a vtipy, erotická vyobrazení, máme doklady fungování nevěstinců, atd...
takže k zahalování těla - jako pán nebudu před svými družiníky chodit nalehko, protože to sníží mou vážnost, totéž při oficiálních příležitostech, nebo před výše postavenými... co si dovolím "doma", nedělám na veřejnosti - nic se na tomhle zjednodušeném pohledu do současnosti nezměnilo abych předešel plamenným diskuzím na tohle téma - nebyli v pohledu na morálnost zásadně jiní než mi dnes. tohle nepochopení nás pak mnohdy nesmyslně šněruje a deformuje náš pohled na danou dobu a lidi v ní žijící
Sám píšeš, že jde o mravní prohřešky, k tomu nemám co dodat.
Já jsem akcentoval religiozitu a z ní vyplývající formální mravnost. To, že konkrétní jedinci ve společnosti jednají v rozporu s establishmentem je už věc jiná.
Zde by mohl být nějaký oduševnělý latinský citát.
Re: Technik - Voják z období husitských válek
Myslím, že trochu zabředáme do názvoslovných "kalů". Což není nic divného, protože kvalitní práci o odívání srovnávající regionální druhy a názvy nikdo ještě nevydal.
Pokud se tedy budeme zajímat o Čechy, mohli bychom oblečení rozdělit do několika skupin (alespoň mužské : jsou to sukně (suknice), kabáty (kabátce), pláště, kožichy. Tohle rozdělení vychází primárně kontrukčních přístupů.
A zároveň do tří vrstev nošení (které ovšem v rámci samotné praxe nemusí být vždy naplněny): spodní prádlo, základní vrstva (oděvací), svrchní vrstva (choděcí)
Bavili jsme se o doubletu čili kam bychom v těchto skupinách řadili doublet? Doublet ze své podoby snad bez výjímky v předu roztřižen a šněrován či zapínán. Tím se stává kabátem, neboť v Čechách je kabátem vše v předu rozstřižené. Od spalnieřů (prošívanic - označení kabát je pro ně v pramenech dost časté) po nějaký svrchní oděv takto řešený. Nám vžitý doublet, ke kterému se vážou nohavice je vrstva oděvací. Myšlenku, že bylo nemravné v něm vycházet na ulici (nikoliv však třeba do hospody či na pole) vyjadřuje už Winter, bohužel si už nepamatuji z čeho vycházel.
Otázka rozšířenosti v období 1. hus. válek není jednoznačná a je třeba se na ni dívat i s přihlédnutím k reáliím dob okrajových. Čili chronologicky: v druhé polovině 14. st. se kabátem označoval též módní oděv velmi upjatý (patrně proto začal být rozstřihován) s širokými rukávy či pachy končící často i nad zadkem. Vypovídají o něm mnohá zobrazení, ovšem sociálně zobrazující panovníky, kurfiřty a jiná knížata a hodně vysoko postavené hodnostáře. Mohli bychom se tedy domnívat, že jej reálně nosilo několik vrchích desítek lidí a možná ani to ne. Jeho jednoduší a delší varianta se nachází i na vyobrazení bohatých lidí a šviháků. Přechod k prostší variantě bez zdobení a širokých rukávů se pravděpodobně udál na přelomu století včetně rozšíření tohohle oděvu do širších vrstev. Ovšem k jeho masivnímu rozšíření jsem skeptický, neboť v testamentech měšťanů pražských či plzeňských (bohatých královských měst) z 30. a 40. let se nácházejí sporadicky. V Olomoucké bibly (též bohatší přostředí) se na vyobrazeních nacházejí asi pouze dva na nějakých hudebnících. V Krumlovské (prostředí podanského, ale bohatšího města) snad asi jeden. Co sedláků se týče, tak Štítný píše, že chodili do hospod s železnými rukavicmi a meči, ale o žádném kabátu nehovoří. Další zmínky hovoří o čepicích s drahou kožešinou, dražší než zbytek jejich oblečení, ale zase nic o kabátech.
Z toho bych usuzoval, že kabát je oblečení, které si dovolí zámožnější měšťan bohatšího města a vezme si jej třeba v neděli do kostela či do hospody nebo v případě pochůzky na rathaus. Nebo také nějaký pán či lépe situovaný rytíř.
Další otázkou je víra - katolík by řešil asi pouze finanční otázku věci, umírněnec Pražský či z řad orebských pánů možná také sociální únosnost k dané chvíli, kdy by si jej chtěl obléknout. Mno a nějaký pohunek kněze Ambrože, nějaký rytíř boží (sedlák z Tábora) nebo jeho soukmenovec táborský zeman, panoš, rytíř apod. se bez kabátu pravděpodobně obejde. Otázkou zůstává, zda by si jej vzala královna Žofie
Omlouvám se za obšírnost, ale jak já se o něčem rozepíšu, tak je to na dlouho. Už ve školních škamnách byl jsem kárán
Jinak otázku přivazování nohavic bych nechal otevřenou, zapátrejte - kdy se začal tento systém vyskytovat třeba v Německých zemích? Z jaké doby pocházejí první vyobrazení u nás?
----------------------- 28 srp 2009, 10:45 ---------------------
Ha a teď budu przněn...
Ale Vaše milosti, já měl jen ty nejčistší oumysle...
Pokud se tedy budeme zajímat o Čechy, mohli bychom oblečení rozdělit do několika skupin (alespoň mužské : jsou to sukně (suknice), kabáty (kabátce), pláště, kožichy. Tohle rozdělení vychází primárně kontrukčních přístupů.
A zároveň do tří vrstev nošení (které ovšem v rámci samotné praxe nemusí být vždy naplněny): spodní prádlo, základní vrstva (oděvací), svrchní vrstva (choděcí)
Bavili jsme se o doubletu čili kam bychom v těchto skupinách řadili doublet? Doublet ze své podoby snad bez výjímky v předu roztřižen a šněrován či zapínán. Tím se stává kabátem, neboť v Čechách je kabátem vše v předu rozstřižené. Od spalnieřů (prošívanic - označení kabát je pro ně v pramenech dost časté) po nějaký svrchní oděv takto řešený. Nám vžitý doublet, ke kterému se vážou nohavice je vrstva oděvací. Myšlenku, že bylo nemravné v něm vycházet na ulici (nikoliv však třeba do hospody či na pole) vyjadřuje už Winter, bohužel si už nepamatuji z čeho vycházel.
Otázka rozšířenosti v období 1. hus. válek není jednoznačná a je třeba se na ni dívat i s přihlédnutím k reáliím dob okrajových. Čili chronologicky: v druhé polovině 14. st. se kabátem označoval též módní oděv velmi upjatý (patrně proto začal být rozstřihován) s širokými rukávy či pachy končící často i nad zadkem. Vypovídají o něm mnohá zobrazení, ovšem sociálně zobrazující panovníky, kurfiřty a jiná knížata a hodně vysoko postavené hodnostáře. Mohli bychom se tedy domnívat, že jej reálně nosilo několik vrchích desítek lidí a možná ani to ne. Jeho jednoduší a delší varianta se nachází i na vyobrazení bohatých lidí a šviháků. Přechod k prostší variantě bez zdobení a širokých rukávů se pravděpodobně udál na přelomu století včetně rozšíření tohohle oděvu do širších vrstev. Ovšem k jeho masivnímu rozšíření jsem skeptický, neboť v testamentech měšťanů pražských či plzeňských (bohatých královských měst) z 30. a 40. let se nácházejí sporadicky. V Olomoucké bibly (též bohatší přostředí) se na vyobrazeních nacházejí asi pouze dva na nějakých hudebnících. V Krumlovské (prostředí podanského, ale bohatšího města) snad asi jeden. Co sedláků se týče, tak Štítný píše, že chodili do hospod s železnými rukavicmi a meči, ale o žádném kabátu nehovoří. Další zmínky hovoří o čepicích s drahou kožešinou, dražší než zbytek jejich oblečení, ale zase nic o kabátech.
Z toho bych usuzoval, že kabát je oblečení, které si dovolí zámožnější měšťan bohatšího města a vezme si jej třeba v neděli do kostela či do hospody nebo v případě pochůzky na rathaus. Nebo také nějaký pán či lépe situovaný rytíř.
Další otázkou je víra - katolík by řešil asi pouze finanční otázku věci, umírněnec Pražský či z řad orebských pánů možná také sociální únosnost k dané chvíli, kdy by si jej chtěl obléknout. Mno a nějaký pohunek kněze Ambrože, nějaký rytíř boží (sedlák z Tábora) nebo jeho soukmenovec táborský zeman, panoš, rytíř apod. se bez kabátu pravděpodobně obejde. Otázkou zůstává, zda by si jej vzala královna Žofie
Omlouvám se za obšírnost, ale jak já se o něčem rozepíšu, tak je to na dlouho. Už ve školních škamnách byl jsem kárán
Jinak otázku přivazování nohavic bych nechal otevřenou, zapátrejte - kdy se začal tento systém vyskytovat třeba v Německých zemích? Z jaké doby pocházejí první vyobrazení u nás?
----------------------- 28 srp 2009, 10:45 ---------------------
Ha a teď budu przněn...
Ale Vaše milosti, já měl jen ty nejčistší oumysle...
Pán Búh pomoc nasse!
- Václav
- Příspěvky: 261
- Registrován: 25 Bře 2007, 23:51
- Místo/Bydliště: Hradec Králové
- Kontaktovat uživatele:
Re: Technik - Voják z období husitských válek
Pojem "běžný člověk" je samozřejmě značně relativní. Měl jsem na mysli například někoho, kdo není zrovna šlechtic. Je těžké posuzovat tehdejší mentalitu, ale podobně jako Martin a Maršálek se domnívám, že morálnost té doby je do značné míry přeceňována. Dost pochybuji o tom, že muž na kresbě je ve vedru oděn do kabátce jen proto, aby nepohoršil vedle sedící střihače ovcí. Takto nelze usuzovat z pouhých vyobrazení. Je dobré si uvědomit, že i u těchto obrazových pramenů se jedná o umění, a to i přes to, že se může zdát, že má jen dokumentární charakter. Důvod, proč je muž takto oděn nemusí být tedy hned na první pohled zřejmý. Pozdní středověk byl v mnoha věcech velmi racionální a praktický a proto se domnívám, že běžný člověk (opět používám tento výraz, ale snad je zřejmé jak to myslím) přizpůsoboval své odění spíše počasí a daným potřebám, než nějakým umělým společenským konvencím. To, že Zikmund Winter zdůvodňuje nošení doubletu zakrýváním choulostivých míst bych považoval spíše za odraz prudernosti autorovy doby. Ono ve středověku bylo vnímání nahoty poněkud odlišné od toho dnešního. V řadě situací byla nahota zcela běžná. Vždyť lidé kupříkladu spávali nazí a to i ve více lidech v jedné posteli, navíc mnohdy se jednalo i o lidi cizí. Nahota nebyla nic pobuřujícího, ale vnímala se podle dané situace. A s tím nepochybně souviselo i oblečení, které rozlišovalo mezi situacemi soukromými (a pracovními) a naopak veřejnými. V soukromí byly zajisté upřednostňovány praktické potřeby. Naopak pokud se jednalo o společenskou událost, jakou mohla být třeba hostina nebo návštěva kostela, tak zde zřejmě určité zažité normy na odění byly. Lidé se také jistě chtěli ukázat v nejlepších šatech a tak je možné, že i doublet mohl být doplněn o kabát navzdory počasí. Nehledal bych v tom tedy nějaké přílišné složitosti. Podobně to přeci funguje i dnes. Jsou určité společenské situace, při kterých je nepřijatelné odložit si sako bez ohledu na počasí, ale nelze obecně říci, že by nošení saka bylo vždy nezbytné.
-
- Příspěvky: 4
- Registrován: 26 Srp 2009, 15:01
Re: Technik - Voják z období husitských válek
Mathias podle mě je mezi kabátcem a kabátem rozdíl (terminologie historických oděvů je vůbec trochu problém)
Kabátec- Těsný kus oděvu v předu zapínací a podšitý kopírující nebo dokonce tvarující linii postavy. často vycpaný. Jedná se o kus oděvu který se vyvinul s lehké prošívanice ušívané dříve pod kroužkovou zbroj.
Francouzky purpoint.německy wams, anglicky dublet.
Kabát- volný kus oděvu sloužící jako svrchní vrstva a ochrana před nepřízní počasí v předu zapínací často nepodšití. Jedná se o kus oděvu který se vyvinul se suknice.
Krátké kabátce se vyskytují na ilustracích 14tého stol častěji . V bibli Václava IV jsou v nich i řemeslníci ,kameníci a dokonce i tesař. Takže oděv horních 10 to asi nebyl.
Co se týká toho pána na obrázku u pastýřů tak pravděpodobně nedává svím oblečením na jevo to že by někoho zahambil ,ale svoji sociální nadřazenost on si totiž může dovolit být takto oblečen protože nepracuje manuálně a nepotí se u práce. Ve štředověku patrně platilo že čím delší kabát tím větší důstojnost a postavení jeho nositele .
Důstojný měšťam který by vyšel na ulici v krátkém dubletu by nikoho pravděpodobně nezahambil ,ale ohrozil by svojí sociální prestiž tím že by se svím oblečením zařadil do sociálně nižší skupiny. Manažér si dneska taky nemůže dovoli přijít do práce v montérkách.
Kabátec- Těsný kus oděvu v předu zapínací a podšitý kopírující nebo dokonce tvarující linii postavy. často vycpaný. Jedná se o kus oděvu který se vyvinul s lehké prošívanice ušívané dříve pod kroužkovou zbroj.
Francouzky purpoint.německy wams, anglicky dublet.
Kabát- volný kus oděvu sloužící jako svrchní vrstva a ochrana před nepřízní počasí v předu zapínací často nepodšití. Jedná se o kus oděvu který se vyvinul se suknice.
Krátké kabátce se vyskytují na ilustracích 14tého stol častěji . V bibli Václava IV jsou v nich i řemeslníci ,kameníci a dokonce i tesař. Takže oděv horních 10 to asi nebyl.
Co se týká toho pána na obrázku u pastýřů tak pravděpodobně nedává svím oblečením na jevo to že by někoho zahambil ,ale svoji sociální nadřazenost on si totiž může dovolit být takto oblečen protože nepracuje manuálně a nepotí se u práce. Ve štředověku patrně platilo že čím delší kabát tím větší důstojnost a postavení jeho nositele .
Důstojný měšťam který by vyšel na ulici v krátkém dubletu by nikoho pravděpodobně nezahambil ,ale ohrozil by svojí sociální prestiž tím že by se svím oblečením zařadil do sociálně nižší skupiny. Manažér si dneska taky nemůže dovoli přijít do práce v montérkách.
Re: Technik - Voják z období husitských válek
Až na tu nutnost podšití s tebou souhlasím. I když se domnívám, že to není vhodné pro definici.bernisaurus napsal:Kabátec- Těsný kus oděvu v předu zapínací a podšitý kopírující nebo dokonce tvarující linii postavy. často vycpaný. Jedná se o kus oděvu který se vyvinul s lehké prošívanice ušívané dříve pod kroužkovou zbroj.
Francouzky purpoint.německy wams, anglicky dublet.
V tomhle se mýlíš, neboť pro svrchní oděv tvaru suknice se stále používal výraz suknice (potažmo sukně). S občasným přívlastkem choděcí na rozdíl od oděvací tzv. oděvačky. Nemusel ani být toliko volnější. Opět odkážu na Wintera se Zíbrtem. Nalezneš jej třeba v Gelhausenově kodexu. Vypadá to jako sukně. Mívá třeba šunkovité rukávy, často je to lemované kožešinou, ovšem nenalezneš to vpředu rozstřižené po celé délce a kabátem to nikdo nikde nenazývá.bernisaurus napsal:Kabát- volný kus oděvu sloužící jako svrchní vrstva a ochrana před nepřízní počasí v předu zapínací často nepodšití. Jedná se o kus oděvu který se vyvinul se suknice.
Dobrá tedy, mea culpa, třeba nastudovat.bernisaurus napsal:Krátké kabátce se vyskytují na ilustracích 14tého stol častěji . V bibli Václava IV jsou v nich i řemeslníci ,kameníci a dokonce i tesař. Takže oděv horních 10 to asi nebyl.
Bavíme se stále v mantinelech husitských válek, že ano. Kábát totiž není známkou sociálního postavení, ale módní záležitost. To, že si vezmeš sukni, tě jako měšťana automaticky neřadí k sedlákům, přestože oni nosí obdobný oděvní kus. Liší se často materiálem (i mezi sukny byly velké kvalitativní a tím i cenové rozdíly), zpracováním, materiálem případné podšívky, knoflíčky či vázání atd. To je to čím se odlišíš. Nikoli kabátem.bernisaurus napsal:Co se týká toho pána na obrázku u pastýřů tak pravděpodobně nedává svím oblečením na jevo to že by někoho zahambil ,ale svoji sociální nadřazenost on si totiž může dovolit být takto oblečen protože nepracuje manuálně a nepotí se u práce. Ve štředověku patrně platilo že čím delší kabát tím větší důstojnost a postavení jeho nositele .
Důstojný měšťam který by vyšel na ulici v krátkém dubletu by nikoho pravděpodobně nezahambil ,ale ohrozil by svojí sociální prestiž tím že by se svím oblečením zařadil do sociálně nižší skupiny. Manažér si dneska taky nemůže dovoli přijít do práce v montérkách.
Jinak ano (tomu spojení s montérkami). Mistr, který zajde na dílnu pouze zkontrolovat práci tovaryšů a učňů se asi nebude nutně převlékat do kytle (perkytle), jako ti, jež se aktivně podílejí na výrobě. Na stranu druhou, při procesích si ji vezme, neboť je zároveň cechovním odznakem.
Pán Búh pomoc nasse!
-
- Příspěvky: 4
- Registrován: 26 Srp 2009, 15:01
Re: Technik - Voják z období husitských válek
Chybu uznávám kabát se patrně nevyvinul se suknice ale s pláště a je to věc o něco pozdější i když v anglosaském prostředí se vyskytují "suknice" v předu na zapínání poměrně běžně a často sou označena jako Coat kabát. Ta terminologie je prostě dost zavádějící.
Nesouhlasím s tím že kabátec nemusí být podšití dokonce si myslím že to je jeden z jeho určujících prvků vždyť dublet se tak jnemuje proto že má dvě vrstvy vnější a podšívku (a mezi nimu často výplň)
Jo a teď si uvědomuji že ten tesař možná není v té bibli ale v jednom kancionálu s té doby ,ale přesný odkaz bych ti musel dohledat. A ještě jedna věc co sem včera koukal mám v knize "Homo Fáber" ilustraci datovanou 1420 kde jdou dělníci ve sklárně a dva z nich (nasypávají a nosí písek) mají taky velice kráké upnuté kabátce nohavice k nim ale patrně uvázané nemají stejně jako ostatní ve sklárně kteří jsou však většinou v košilích (rovných na bocích rozstřižených až k pasu).
Ale abych se taky vrátil k tématu husitský voják teoreticky může mít nohavice uvázané k nějakému kabátci ,ale mnohem pravděpodobněji bude mít (nebude li se jednat o husitu městského) nohavice přivázané na bruchy. Ovšem od poloviny 15tého stol už bude vázání na bruchy patrně čistě venkovskou záležitostí a od počátku 16tého stol se už nevyskytuje na obrazech skoro vůbec.
Jo a ještě pro doplnění ta nástěná malba z Kutné Hory je datována "po roce 1463"
Nesouhlasím s tím že kabátec nemusí být podšití dokonce si myslím že to je jeden z jeho určujících prvků vždyť dublet se tak jnemuje proto že má dvě vrstvy vnější a podšívku (a mezi nimu často výplň)
Jo a teď si uvědomuji že ten tesař možná není v té bibli ale v jednom kancionálu s té doby ,ale přesný odkaz bych ti musel dohledat. A ještě jedna věc co sem včera koukal mám v knize "Homo Fáber" ilustraci datovanou 1420 kde jdou dělníci ve sklárně a dva z nich (nasypávají a nosí písek) mají taky velice kráké upnuté kabátce nohavice k nim ale patrně uvázané nemají stejně jako ostatní ve sklárně kteří jsou však většinou v košilích (rovných na bocích rozstřižených až k pasu).
Ale abych se taky vrátil k tématu husitský voják teoreticky může mít nohavice uvázané k nějakému kabátci ,ale mnohem pravděpodobněji bude mít (nebude li se jednat o husitu městského) nohavice přivázané na bruchy. Ovšem od poloviny 15tého stol už bude vázání na bruchy patrně čistě venkovskou záležitostí a od počátku 16tého stol se už nevyskytuje na obrazech skoro vůbec.
Jo a ještě pro doplnění ta nástěná malba z Kutné Hory je datována "po roce 1463"
Re: Technik - Voják z období husitských válek
Naprostý souhlas - je třeba krom jiných faktorů také uvážit úroveň historie jako vědního oboru i užívaných badatelských metod a z nich pramenících závěrů na sklonku 19. st. a dnesVáclav napsal:To, že Zikmund Winter zdůvodňuje nošení doubletu zakrýváním choulostivých míst bych považoval spíše za odraz prudernosti autorovy doby. Ono ve středověku bylo vnímání nahoty poněkud odlišné od toho dnešního.
K oděvnímu názvosloví - pár let jsem se poměrně intenzivně zabvýval oděvní problematikou 1. pol. 14. st. (tedy i celým 13. a 14. st.), viz.
DUBEC, I.: Evropská móda vrcholného středověku. Odívání nobility první poloviny 14. století. Bakalářská práce, Univerzita Hradec Králové, Fakulta humanitních studií, 2007
DUBEC, I. : Móda v době vlády Elišky Rejčky a Jana Lucemburského. Hradec Králové: Vlastním nákladem, 2008, 183 s.
DUBEC, I.: Válečné a turnajské erbovní odění v období let 1300-1350. Hradec Králové: Vlastním nákladem, 2009, 40 s.
abych s překvapením zjistil, že jednotné oděvní názvosloví je prostě chiméra - v různém čase ve stejné lokalitě a naopak v různých lokalitách ve stejném čase se tytéž oděvy a jejich části nazývají jinak a zcela nesouvisející oděvy pak zase naopak mnohdy stejně Z ryze praktických důvodů jsem byl nucen sestavit vlastní oděvní slovníček, který je toliko pracovní a orientační k mím pracem. V rámci našeho projektu Hradeckého dvora se ujal, což ovšem často vede k dohadům se zahraničními partnery, kteří prostě nazývají tytéž oděvy každý jinak... tedy česky řečeno, je v tom logicky guláš a stávající stav nemá z výše uvedených důvodů řešení. Mně osobně se nejsnáze orientuje podle oděvních vrstev, což ovšem opět zdaleka neplatí vždy...
----------------------- 28 srp 2009, 11:54 ---------------------
Z jakého konkrétního pramenen je to vyobrazení? kdo je autorem a jak stylizoval? kdo je zadavatelem? jaký byl účel celého manuskriptu? co konkrétně vyobrazení představuje (viz. doprovodný text a celé pojetí manuskriptu)?Jirhan napsal:Tak to mně, prosím tě, řekni, o jaký druh stylizace se jedná.
všechno přeci vyhodnocujeme v souvislostech - z kontextu vytržené části textů a vyobrazení nám solidní odpovědi neposkytnou, spíše nás povedou k zavádějícícm závěrůma tomu se chceme všicni vyhnout proto jsem sem dal odkaz na článek o práci s obrazovými prameny
K dobové morálce - nechci aby to vyznělo jako machrování, ale musel jsem se seznámit i s touto problematikou, protože v rámci odívání jsem řešil i mýtus tzv. oděvních pořádků u nás, církevní zákazy, mravokárce a problematiku měnící se módy v souvislosti s posuzováním tzv. výstřelků mládeže starší generací - své závěry jsem shrnul jednou větou výše
Re: Technik - Voják z období husitských válek
Myslíš jako zobákové boty nebo upnuté nohavice, ve kterých se ani nešlo ohnout? Ty byly prý hodně praktické. A jak to bylo s pokrývkou hlavy? Ta se spíš nosila, nebo nenosila? Mám v tom trochu zmatek.Václav napsal:Pozdní středověk byl v mnoha věcech velmi racionální a praktický a proto se domnívám, že běžný člověk (opět používám tento výraz, ale snad je zřejmé jak to myslím) přizpůsoboval své odění spíše počasí a daným potřebám, než nějakým umělým společenským konvencím.
Breviarium Grimani (originál je uložen v Benátkách, knihovna San Marco)Maršálek napsal:Z jakého konkrétního pramenen je to vyobrazení? kdo je autorem a jak stylizoval? kdo je zadavatelem? jaký byl účel celého manuskriptu? co konkrétně vyobrazení představuje (viz. doprovodný text a celé pojetí manuskriptu)?
všechno přeci vyhodnocujeme v souvislostech - z kontextu vytržené části textů a vyobrazení nám solidní odpovědi neposkytnou, spíše nás povedou k zavádějícícm závěrůma tomu se chceme všicni vyhnout proto jsem sem dal odkaz na článek o práci s obrazovými prameny
- místo vzniku: Ghent a Brugy
- doba vzniku 1490 - 1510 nebo 1515 - 1520
- pravděpodobný zadavatel a vlastník z roku 1520: kardinál Domenico Grimani
- tvůrci iluminací: Alexander a Šimon Bening, Gerard David, Gerard Horenbout
- účel: breviář
Více zde: http://www.thais.it/Grimani/Months.htm
Mohl bys, prosím, vyhodnotit souvislosti a opravit mojí bludnou mysl?
Zde by mohl být nějaký oduševnělý latinský citát.
- Václav
- Příspěvky: 261
- Registrován: 25 Bře 2007, 23:51
- Místo/Bydliště: Hradec Králové
- Kontaktovat uživatele:
Re: Technik - Voják z období husitských válek
Jaké zobákové boty myslíš? Takové ty s ohnutou špičkou populární především mezi českými šermíři? Abnormálně upnuté nohavice na některých vyobrazeních mohou být dané právě dobovou stylizací, ale i tak si myslím, že na nich nic nepraktického nebylo. Pokud se ve svých nohavicích nemůžeš ohnout, tak je to tím, že máš něco špatně - třeba materiál nebo střih. Přeci si nemyslíš, že prostí lidé nosili upnuté nohavice jen kvůli tomu, aby pak někde na návsi honili vodu?Jirhan napsal:Myslíš jako zobákové boty nebo upnuté nohavice, ve kterých se ani nešlo ohnout? Ty byly prý hodně praktické. A jak to bylo s pokrývkou hlavy? Ta se spíš nosila, nebo nenosila? Mám v tom trochu zmatek.
Re: Technik - Voják z období husitských válek
Takže jsme se od běžného člověka dostali k prostému člověku. No dobře, ten asi opravdu nenosil až tak moc upnuté nohavice. Přesto, nosit příliš volné nohavice by bylo zase plýtvání materiálem. Jenom si říkám, proč si asi při práci povolovali zadní šněrování. Že by to bylo kvůli volnosti pohybu?
Když s někým diskutuji o historii, tak nikdy neopomenu vzít si za vzor nějakého keckaře nebo nobl hocha s botou s vnějším švem, to jsi mě teď prokoukl. Když jsem mluvil o zobákových botách, měl jsem na mysli něco takového:
Když s někým diskutuji o historii, tak nikdy neopomenu vzít si za vzor nějakého keckaře nebo nobl hocha s botou s vnějším švem, to jsi mě teď prokoukl. Když jsem mluvil o zobákových botách, měl jsem na mysli něco takového:
- Přílohy
-
- Hausbuch_Wolfegg_23v_24r_Niederwildjagd [].jpg (113.21 KiB) Zobrazeno 9923 x
Zde by mohl být nějaký oduševnělý latinský citát.
Re: Technik - Voják z období husitských válek
Ten obrázek pochází z cestopisu Jean Mandeville. Je celkem detailní a lze tam opravdu spatřit nějaké dělníky v kabátech (pro Tebe v kabátcích). Je zajímavé, že pod nimi mají delší košile a teprve pod nimi nohavice. Já se výkladu těchto vyobrazení trochu obávám. Kdo je autorem kresby (resp. z jakého pochází prostředí)?bernisaurus napsal:Jo a teď si uvědomuji že ten tesař možná není v té bibli ale v jednom kancionálu s té doby ,ale přesný odkaz bych ti musel dohledat. A ještě jedna věc co sem včera koukal mám v knize "Homo Fáber" ilustraci datovanou 1420 kde jdou dělníci ve sklárně a dva z nich (nasypávají a nosí písek) mají taky velice kráké upnuté kabátce nohavice k nim ale patrně uvázané nemají stejně jako ostatní ve sklárně kteří jsou však většinou v košilích (rovných na bocích rozstřižených až k pasu).
Zmínil jsi anglosaské prostředí. A právě vycházení z něj zapříčiňuje ještě větší zmatky než samotná látka už takhle dost zmatená. Pokud se bavíme o českém prostředí, tak asi bude záhodno laborovat primárně s názvy a podobami tuzemskými. To, co zvou v Anglii qownem a na západě houpelande je standartní odění své doby, však v tuzemských pramenech jej budeš hledat obtížně. Zkrátka - u nás nezobecněl a nadále se nosilo něco jiného.
Myslím, že dost o nošení kabátů (kabátců) vypovídá fakt, že cech kabátníků byl v Praze ustaven až po pol. 15. st. V regulích onoho cechu bylo i jasně popsáno, jak má být který kabát šit. Máš pravdu, že veškeré měly tři vrstvy. Jeden zmiňovaný typ byl i kožený.
Ohledně historiografických metod Wintera a Zíbrta. Je samozřejmostí, že nemůžeme dnes obstát s metodami 19. století a nekriticky přejímat informace z děl, která v té době vznikla. Zmiňované publikace však vycházejí hlavně z pramenů diplomatické povahy, u nichž se způsob kritiky od dané doby mnoho neliší. Čili, pokud někdo napsal v 19. st., že dle účtu "odtamtud a odtamtud" stála šuba 13 kop grošů, neboť je to tam psáno, nemáme na tomto poznatku moc co korigovat, jediné co nám zbývá je komparace. Proto, mravokárné výkřiky, tam se nacházející, je třeba brát kriticky a s rezervou. Vývody o percentuálním množství jednotlivých oděvních kusů (dle tehdejšího názvosloví) v testamentech si vystačí s mírnější kritikou.
Pán Búh pomoc nasse!
- Václav
- Příspěvky: 261
- Registrován: 25 Bře 2007, 23:51
- Místo/Bydliště: Hradec Králové
- Kontaktovat uživatele:
Re: Technik - Voják z období husitských válek
Ale netřeba se hned urazit. Pojem "běžný" nebo "prostý" člověk používám proto, že nevím, jak lépe se vyjádřit. Máš-li lepší nápad, sem s ním. Věřím však, že víš co tím myslím. Jednoduše někoho, kdo pracuje a tedy je pro něj přednější pohodlí, než móda. Rozhodně nemluvím o šlechtě nebo podobně. Domnívám se, že upnuté nohavice se běžně nosily, ale zároveň i umožňovaly veškerou volnost pohybu. Záleží na použitém materiálu, tedy dostatečně pružné vlně a také způsobu šití. Myslím, že jsem někde četl, že se látka také kladla vazbou na koso, čímž se zvýšila pružnost. Na některých obrazech jsou nohavice až příliš upnuté, ale to je patrně dané dobovou stylizací. Proč si při práci povolovali zadní šněrování nevím. Vlastně ani nevím, že by běžně na nohavicích bylo, mimo těch pár vyobrazení, které tu již v nějaké diskusi jsou. Co se bot týče, tak takovéto boty s dlouhou špičkou považuji spíš za určitý módní výstřelek. Tedy rozhodně ne něco, co by si někdo oblékl na práci. Proč je má na sobě zrovna muž na zmíněném vyobrazení z Hausbuchu netuším, ale to jsme opět u interpretace dobových vyobrazení. Bohužel neznám případný doprovodný text k této kresbě, ale soudím, že se jedná o výjev z života šlechty, tedy ne "běžných" lidí. Zůstaneme-li u stejného díla, tak na jiných kresbách je řada lidí při běžných činnostech, kteří takovéto boty nemají. Myslím že se shodneme, že boty na běžné chození vypadaly trochu jinak. Já sám zatím kvalitní repliku takových bot nemám, takže ti nemůžu popsat své zkušenosti, ale jiní jistě mohou. Myslím, že běžné odění po celou historii (ať už se jedná o středověk nebo klidně 19. století) bylo vždy v prvé řadě praktické, aby umožňovalo práci a až v druhé řadě se podřizovalo módě.
Re: Technik - Voják z období husitských válek
U těch nohavic je to problém opravdu spíš toho zadního šněrování. Mám nohavice střižené suknem našikmo a když si povolím zadní tkanice, tak se v tom skutečně mohu pohodlně hýbat.
A ano, máš pravdu, lidé kteří pracovali, většinou nenosili zobákovky, o tom se nedá přít. Zobáky však bývaly různě dlouhé. Krátký zobák je taky zobák.
A ano, máš pravdu, lidé kteří pracovali, většinou nenosili zobákovky, o tom se nedá přít. Zobáky však bývaly různě dlouhé. Krátký zobák je taky zobák.
Zde by mohl být nějaký oduševnělý latinský citát.
- Romikov
- Bééé !!!
- Příspěvky: 381
- Registrován: 11 Bře 2008, 21:25
- Místo/Bydliště: Horní Řasnice ev.č.8
Re: Technik - Voják z období husitských válek
Mathias - myslíš že se pivo nevařilo a začlo se vařit až vznikem cechu pivovarníků? - podle vzniku cechu bych si tedy zrovna netroufal hádat co se nosilo a co ne..
zapiš si za uši - dobro!.. Je zákeřné,... ale zlo ! Je vzrušující! Omamné! Je ... povznášející.... a teď táhni!
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 13 hostů