Dostřel husitských polních děl

Avatar uživatele
Broďan
Bůh cynismu
Bůh cynismu
Příspěvky: 953
Registrován: 03 Pro 2006, 22:40
Místo/Bydliště: Český Brod
Kontaktovat uživatele:

Re: Dostřel husitských polních děl

Příspěvek od Broďan »

GloryToSunTsu napsal:Nicméně tím pádem je ve hře i ta možnost, že jejich bombarda dopravila kouli do vzdálenosti ~1,2Km, což zpochybňuji a tak nějak mě to "nenechává spát". :roll:
Jan Durdík v knížce "Husitské vojenství" (NV 1954) uvádí, že účinný dostřel bombard mohl být kolem 500m a maximální asi 1500m. Dokládá to rozborem několika pramenů a odvolává se i na zahraniční autory. Je to stará knížka a některé jeho názory je třeba brát s rezervou (např. Lichnice obléhaná r. 1428 nebyla zřejmě vůbec ostřelována).

Dostřely bombard v "nebojových" situacích popsané v historických pramenech, nelze podle mého názoru, zpochybnit žádným současným experimentem. Musíme jim prostě věřit, protože z jejich charakteru je vidět, že šlo o testování buď nově vyrobených děl a nebo starších kusů. Leckdy i velmi starých, jejichž případná destrukce by asi nebyla vnímána jako zásadní ztráta.
Roku 1515 byly provedeny střelby z pražských obléhacích děl "Pražka" a "Hovorka". Oba kusy byly použity již při obléhání Karlštejna r. 1422, Hovorka pak ještě při obležení Roudnice r. 1467.
Ve Starých letopisech českých je tento zápis, který by mohl nějaký znalec staré Prahy ještě více upřesnit ;) :

"Téhož roku v pondělí po družebné neděli (19. března 1515) vyvezli na Špitálské pole dvě veliká děla, ale ten den nestříleli, protože celý den padal hustý sníh. Až druhý den vystřelili z Pražky a koule přeletěla přes celý ohyb Vltavy, dopadla asi hon za řeku a z Hovorky půl druhého. Pak ji nabili podruhé a dali víc prachu, než předtím. Po výstřelu se obě koule roztrhly na kusy a Pražka přerazila poměrně silnou kládu, kterou byla zezadu zaklínována, kdyby ji nezlomila, byli by z ní vystřelili ještě potřetí. Pokud jde o to, jak daleko doletěla koule z Pražky, někteří lidé říkali, že kdyby ji umístili na břehu za židovským městem, přeletěla by koule Pražský hrad i vinice. A co se týče Hovorky, většina lidí nezažila, že by se z ní střílelo, jen někteří, ale těch už je málo, pamatují, jak se z ní střílelo před osmačtyřiceti lety při obléhání Roudnice."
Cynik je zlosyn, jehož pokřivené vnímání­ způsobuje, že vidí­ věci jaké jsou, ne jaké by měly být.
Avatar uživatele
Václav
Příspěvky: 261
Registrován: 25 Bře 2007, 23:51
Místo/Bydliště: Hradec Králové
Kontaktovat uživatele:

Re: Dostřel husitských polních děl

Příspěvek od Václav »

Dovolil jsem si zmiňovanou střelbu z Hovorky znázornit do mapy, v které je zachycena rovněž středověká podoba města. :-) Špitálské pole byl prostor před Špitálskou (Poříčskou) branou, tedy dnešní Karlín. Pokud se střílelo přes ohyb řeky, jak je uvedeno, tak se střílelo zřejmě severním směrem. Vzdálenost k břehu řeky je tak asi 2500 m. Koule dopadla "půl druhého" honu za řeku, což je asi 188 m. Celkový dostřel tak lze uvažovat necelých 2700 m. Dále je uvedeno, "že kdyby ji umístili na břehu za židovským městem, přeletěla by koule Pražský hrad i vinice". Myšleno je zřejmě, že kdyby bylo dělo umístěno severně od Josefova a střílelo by se západním směrem, tak by koule přeletěla Hradčany. Vzdálenost je to sice kratší, ale vzhledem k převýšení by musela být balistická křivka strmější. ;)
Přílohy
střelba.jpg
Střelba z děla Hovorky
střelba.jpg (213.93 KiB) Zobrazeno 3911 x
Avatar uživatele
Broďan
Bůh cynismu
Bůh cynismu
Příspěvky: 953
Registrován: 03 Pro 2006, 22:40
Místo/Bydliště: Český Brod
Kontaktovat uživatele:

Re: Dostřel husitských polních děl

Příspěvek od Broďan »

Abychom zůstali nad věcí a nedali se zlákat úvahami o dvoukilometrovém dostřelu husitských obléhacích děl, coby standardní záležitosti, je třeba si uvědomit, že složení střelného prachu i jeho zrnitost byla v r. 1515 markantně odlišná od prachu z počátků doby husitské. A také to, že účelem palby z bombard nebyl co největší dostřel, nýbrž destrukce silného zdiva hradeb a nebo ničení střech, stropů a ochozů. Dochované palposty bombard před našimi hrady ukazují, že pokud se jednalo o prolomení hradeb, střílelo se na vzdálenost pouhých několika desítek metrů. Pokud šlo o ničení střech a horizontálních konstrukcí, byla tato vzdálenost větší, ale u zkoumaných objektů nepřesáhla 280m.

Optimální složení černého střelného prachu je 74,64% KNO3; 11,85% S; 13,51% C a podle dochovaných receptur bylo tohoto poměru složek dosaženo až na konci 15. stol. Pro maximální výkon prachu bylo ale ještě třeba zvolit vhodný druh dřevěného uhlí, zajistit vysokou čistotu ledku a síry a také vhodnou zrnitost, která zaručuje optimální rychlost hoření prachu.
Dalšími parametry, které ovlivňovaly dostřel, byla kvalita vývrtu zbraně (v této době zpravidla špatná, vyžadující silně podkaliberní střelu s velkým únikem plynů kolem), délka hlavně, materiál a tvar projektilu (koule, válec). Dále pak náměr, výškové umístění zbraně (vliv gravitace) atd.

Když se vrátím k názvu tohoto vlákna a pokusím se odhadnout účinný dostřel husitských polních děl, nezbývá, než vycházet z podobných zbraní umístěných na opevnění a nálezových situací jejich pravděpodobných projektilů v okolí obléhaného objektu.

Pevnostní dělostřelectvo doby husitské zahrnovalo v naprosté většině případů děla lehká a z popisu inventářů hradů někdy vyplývá i jejich umístění. To jsou zajímavé informace, protože předhusitské hrady neměly obranné prvky speciálně určené pro palné zbraně. Na hradě Točníku tak byla "puška vedle věže pod stříškou", "puška trojanice ve sklepu věže" či "nahoře ve věži tarasnice na kolech". To nám pomůže k představě umístění tarasnice na Novém Hradě u Kunratic, který neměl ve zdech žádné střílny a tarasnice byla tedy umístěna někde vysoko na ochoze, v pozici vhodné pro větší dostřel. Vzhledem k nálezu jejího projektilu na čelním valu obléhacího tábora (180m) a vzhledem k rozmístění zemnic obléhatelů v jeho zadní části, můžeme odvodit, že v této "obytné" části už přímé nebezpečí nehrozilo. U lehkých palných zbraní účinný dostřel vychází ze schopnosti likvidovat živou sílu. Účinný dostřel kunratické tarasnice mohl být tedy něco přes 200m.
Obléhací tábor z r. 1466 před hradem Stará Dubá je vzdálen asi 150m od hradu, což také něco vypovídá o dostřelu pevnostních zbraní, mezi kterými musíme uvažovat kromě kuší a ručnic také lehká děla.
Obléhací tábory před dalšími hrady (Zbořený Kostelec, Český Šternberk, Konopiště, Perštejn, Sion atd.) jsou umístěny ve větší vzdálenosti a tak nám o účinném dostřelu pevnostních děl mnoho nenapoví.

Současné experimenty sice vesměs naznačují, že dostřel lehkých děl by mohl být i kolem 1km, avšak to předpokládá dokonalý vývrt zbraně, velkou dávku prachu a střelu s malou vůlí. "Vývrt" dochovaných tarasnic datovaných do 15. stol. však mívá k dokonalosti hodně daleko. Takto se dá ověřit maximálně vliv různého procentuálního zastoupení složek střelného prachu na jeho výkon, avšak stěží reálný dostřel. Na základě posouzení dochovaných obléhacích prací před českými hrady se domnívám, že lehké pevnostní či polní dělo typu tarasnice, mohlo mít v době husitských válek účinný dostřel asi tak 150 – 250 m.

Pořídit fotografii vnitřku hlavně tarasnice je obtížné, ale pro představu o špatné kvalitě "vývrtu" prvotních děl postačí náhled do hlavně kusu větší ráže:
Obrázek
Cynik je zlosyn, jehož pokřivené vnímání­ způsobuje, že vidí­ věci jaké jsou, ne jaké by měly být.
Odpovědět

Vrátit se na “Zbraně a jejich doplňky”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 8 hostů