Blunts-hist. cvičné šípy s dřevěnými hlavicemi
Moderátoři: hawkwind, lasky, Pája1111
- Drak
- Dietolog
- Příspěvky: 214
- Registrován: 24 Ún 2007, 21:07
- Místo/Bydliště: Myjava, SK
- Kontaktovat uživatele:
Re: Blunts-hist. cvičné šípy s dřevěnými hlavicemi
Což je další možnost interpretace zákazu používat osiku na dřeváky. Aby měli fletchers lepší možnosti vyběru kvalitního dřeva
Drak
Re: Blunts-hist. cvičné šípy s dřevěnými hlavicemi
To já jsem naznačoval že v Anglii to roste líp, už třeba jen kvůli vlhčímu počasí a velmi slabé zimě (někde).Drak napsal: ↑10 Zář 2019, 16:16Topol je zrovna dřevo které extrémě reaguje na okolní podmínky. Dva stromy a to dřevo bude jiné. Měl jsem topol který byl po vysušení zelený, a tyčky byli znatelně tužší než jině topolové které jsem měl. Tyčky od Boytona z topolu které jsem viděl byli taky spinem jinde. Takže očividně na tom názoru, že nějaký druh topolu rostlý někde jinde, je jiný, něco bude
Earendile, tyhle rýpance tady nemaj co dělat. Navíc nikdo tu neargumentuje tím že v Anglik je jiné dřevo, i když, byls někdy v Anglii ? Nebo si alespoň googloval klima ? Ono to tam je jaksi jinak s podnebím než u nás, logicky tam bude dřevo trochu jinak růst. Jak odlišné bude je na jiny vyzkum.
Už od pohledu to tam rostě jinak, ale může to být jen zkresleným okem pozorovatele.
Já to vidím podobně. Navíc pro ně bylo tehdy dřevo primarní materiál, tak se taky o něj adekvátně starali, atd. Pro nás je dneska dřevo vlastně na okrasu,
máme přece kovy, kompozity, plasty, cihly ....
Zajímavá myšlenka, je možné že je to ono, .... uvidíme co Šimon zjistí.
- gwynbleidd
- Sponzor Brodce
- Příspěvky: 138
- Registrován: 03 Říj 2015, 15:07
Re: Blunts-hist. cvičné šípy s dřevěnými hlavicemi
No ja hlavne vychadzam z faktu, ze ked odrezem priemerny topol tu v cesku a priemerny v anglii tak tie dreva budu uplne ine pretoze su z diametralne odlisnych podnebi - uz to tu chalani spominali, ze v anglii sa da prakticky strielat z luku cely rok, v decembri maju normalne aj 10 stupnov nad nulou obcas aj viac, o anglii sa aj hovori, ze je to takmer vzdy zelena krajina.
Zaroven sa mi to potvrzuje tym, ze som videl Pajove tycky od Chrisa Boytona z anglickeho topola a tie boli tuhe jak kamen a mal myslim z nich spravene liveraky dokonca. Ale nechcem sa hadat. To drevo je sice trocha ine ale myslim si, ze je to iny druh topola resp. ani nemusi byt staci, ze to rastie v anglicku.
Zaroven sa mi to potvrzuje tym, ze som videl Pajove tycky od Chrisa Boytona z anglickeho topola a tie boli tuhe jak kamen a mal myslim z nich spravene liveraky dokonca. Ale nechcem sa hadat. To drevo je sice trocha ine ale myslim si, ze je to iny druh topola resp. ani nemusi byt staci, ze to rastie v anglicku.
- Přílohy
-
- IMG_20190910_162258.jpg (2.47 MiB) Zobrazeno 7099 x
-
- IMG_20190910_162306.jpg (2.45 MiB) Zobrazeno 7099 x
"A long bow and a strong bow,
And let the sky grow dark.
The nock to the cord, the shaft to the ear,
And a foreign king for a mark!"
- The Song of the Bosonian Archers
And let the sky grow dark.
The nock to the cord, the shaft to the ear,
And a foreign king for a mark!"
- The Song of the Bosonian Archers
Re: Blunts-hist. cvičné šípy s dřevěnými hlavicemi
Ano, drevo z osiky/topoľa z Anglicka môže byť iné ako od nás. Ale prečo by malo byť (v priemere) lepšie? Importovaný tis bol považovaný za lepšiu kvalitu. Ale osika je Britská už lepšia... zázrak.
To nečakaj. Tipujem, že to má z nejakého lumberyard-u. Už sa mi pár krát stalo, že mi predávali niečo iné ako mali napísané. Nie že by ma chceli oklamať, ale doviezli im tam rezivo pod daným názov a oni to iba predávali. Občas to ťažko poznať a nie každý kto tam robí sa vyzná...
Tvrdíš, že dnes by sme mali problém drevo opracovať s "ich nástrojmi". Takže drevo ktoré máme dnes sa horšie opracováva. Imho sa horšie opracováva tvrdšie a hustejšie drevo (daného druhu). Takže dnes máme tvrdšie drevo? Alebo čo si tým chcel vlastne povedať?
... okrem iného je to výrok "jedna pani povedala".... Aké nástroje? Na aké účely? Aké uhly mali vtedy a aké dnes? Aká bola variabilita uhlov výbrusu? Ako vieš, že nad uhlom nabrúsenia vôbec premýšľali? Ako vieš, že z ich pohľadu by dnešné nástroje boli nabrúsené pod správnym uhlom? To je konvencia... Nemohol byť iný uhol nabrúsenia spôsobený niečím iným, napr. (ne)kvalitou vtedajšej ocele? Inými faktormi? Atď...
A samozrejme, mám doma vyše 10 hoblíkov (nehovoriac o iných nástrojoch). Nedávno som si kúpil sadu od Lie Nelsona... Každý je nabrúsený inak a pod iným uhlom má vsadený brit, záleží od účelu použitia... Veľmi subjektívne.
Treba čítať dokonca, Henri V tam píše z akého dôvodu vzniklo to vyhlásenie: "... within a short period of time the same wood called aspen will be completely exhausted...". ... takže aby mali fletchers vôbec z čoho robiť...
"V stredoveku vyberali to najlepšie drevo..." a práve preto šípy na MR často obsahujú malé hrčky, vlny a pod defekty a v stredoveku museli vznikať obmedzia, príkazy a kontroly na kvalitu šípov, lebo šípari boli obecne tak poctivý, že robili z mokrého a inak vadného dreva...
Rýchli search na googli... Našiel som dva články o osikovom dreve zo severu, Finsko:
https://www.balticforestry.mi.lt/bf/PDF ... nkonen.pdf
a Litva:
https://www.silvafennica.fi/pdf/article7798.pdf
Nečítal som to celé, iba abstrakty a rýchlo som prešiel text.
Záver (Finsko):
"...The material consisted of 30 naturally born European aspen trees and 45 planted
hybrid aspen trees from southern Finland... 5109
specimens for the basic density data...The average
basic densities of European and hybrid aspen wood material were 376 and 363 kg/m3
, respectively."
Záver (Litva):
"...studying 84 European aspen stems from 28 forest stands in Latvia. The studied forest stands
covered all age classes from young stands to matured forests in representative growth conditions
of European aspen. The densities of 2722 wood... The weighted basic density of
bark (446±39.6 kg m–3) was higher than stem wood density (393±30.4 kg m–3).... "
Takže priemerné hustoty dreva z 5109 a 2722 vzoriek majú priemerné SG 0.38 a 0.39. To je trochu menej ako moja osika. Ale samozrejme je to z Finska a Litvy, keby je to z Anglicka by priemerné SG bolo mínimálne 0.65...
Inak v článkoch porovnávajú hustotu dreva v rámci celého kmeňa, čo je zaujímavé.
PS. Tie Šimonove tyčky mi dosť pripomínajú moju brezu alebo na základe pekne viditeľných dreňových paprskov javor. Hmm.. ťažko povedať, rozhodne to "normálny" topoľ nie je. Hádať sa nebudem.
Nejprve si zjistěte fakta, potom je můžete překroutit dle libosti.
Mark Twain
Mark Twain
Re: Blunts-hist. cvičné šípy s dřevěnými hlavicemi
Tu máte ešte jednu diplomku zo Švedska:
http://www.diva-portal.org/smash/get/di ... TEXT01.pdf
Priemerné SQ im tam vyšielo 0.42 čo som v rýchlosti našiel.
Tu máte ešte niečo z Írska:
http://www.coford.ie/media/coford/conte ... dwoods.pdf
Píšu:
"Poplar, as a genus, is found throughout the northern hemisphere, with two species native to
Ireland: aspen, Populus tremula and black poplar, Populus nigra..."
"The density of air-dry Irish grown poplar is low but can be quite variable, generally ranging from 380-450
kg/m3..."
A celkom rozsiahli atlas mech. vlastností drevín:
https://www.conradfp.com/pdf/ch4-Mechan ... f-Wood.pdf
http://www.diva-portal.org/smash/get/di ... TEXT01.pdf
Priemerné SQ im tam vyšielo 0.42 čo som v rýchlosti našiel.
Tu máte ešte niečo z Írska:
http://www.coford.ie/media/coford/conte ... dwoods.pdf
Píšu:
"Poplar, as a genus, is found throughout the northern hemisphere, with two species native to
Ireland: aspen, Populus tremula and black poplar, Populus nigra..."
"The density of air-dry Irish grown poplar is low but can be quite variable, generally ranging from 380-450
kg/m3..."
A celkom rozsiahli atlas mech. vlastností drevín:
https://www.conradfp.com/pdf/ch4-Mechan ... f-Wood.pdf
Nejprve si zjistěte fakta, potom je můžete překroutit dle libosti.
Mark Twain
Mark Twain
Re: Blunts-hist. cvičné šípy s dřevěnými hlavicemi
Nevím co je basic density, není to náhodou hustota za 0% vlhkosti? (protože nepíšou, při jaké vlhkosti to měřili). Ne že by to udělalo nějaký brutální rozdíl...
Jinak pořád nevím co má znamenat to "roste líp". Rostlina chce obvykle hlavně vyrůst co nejvíc - kvůli světlu. Když se jí daří a tedy roste rychleji, neznamená to že udělá dobrý luk. Tomu stromu je jedno, jaké z něj budou luky... V podmínkách lepších pro růst nebude dřevo vždy kvalitnější, záleží na způsobu jakým dřevina staví letokruhy, a zjevně i na dalších věcech. Ale to už jsem tu psal vícekrát.. Pak některým druhům vyhovuje vlhčí klima, jiným sušší, některé vyrostou dobře i na šutrech, jiné potřebují pořádnou vrstvu bohaté hlíny. Snad je jasné, že neexistuje obecné "tam a tehdy stromy rostou lépe". Ale především růst lépe neznamená mít lepší dřevo, že? Rezonanční superhustý smrk je třeba z hor, kde roste několikrát pomaleji, než v nížině.... Jasan z hor má naopak úzké letokruhy a pevnost sušenky...
Prostě bud'me specifičtější...
K topolu.. je pravděpodobnější, že stejná dřevina, vyrostlá v jiné zemi, bude mít 10x širší stavební prvek, aniž by o tom kdo kdy věděl (at' už z informací starých 80 let, nebo současných), a zároveň bude mít o polovinu větší hustotu, NEBO že se prostě šípař / dodavatel spletl či používá jinou a zavádějící terminologii?
Stejně tak přeci nemůžeme vyvozovat závěry o středověkých lucích podle replik vyrobených např. z modřínu, když z něj být nemají, jen pro to, že ten materiál někdo spletl s tisem.
- lasky
- Příspěvky: 1251
- Registrován: 24 Črv 2009, 21:57
- SHŠ: CSWBS
- Místo/Bydliště: Kolačín, dedinka pod horou.
Re: Blunts-hist. cvičné šípy s dřevěnými hlavicemi
Handschrift Codex Löffelholtz https://sk.pinterest.com/andrejpfeiffer ... ffelholtz/
- Přílohy
-
- 65aa83cce370b2a472e00bdd41df2143.jpg (35.77 KiB) Zobrazeno 5850 x
-
- 4e66cd25e76f9cb481f26dd63326965c.jpg (35.81 KiB) Zobrazeno 5850 x
-
- 2f01358a4a2d73e68b73a3465303b557.jpg (41.15 KiB) Zobrazeno 5850 x
Luk je dielo božie, rovnako ako aj žena.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 6 hostů