Brodec

Random napsal:Souhlasil bych sice se svěma apsidami a vchodem uprostřed, ale ani těch moc nebylo. A po pravdě řečeno, takový mám a podruhé bych si ho nekoupil.

Můžu se zeptat, proč bys ho podruhé již nekoupil?

Jinak já v těch kronikách našel hlavně velké stany. Pár malých stanů jsem viděl na tomto obrázku níže. Mohu se zeptat na vaše praktické zkušenosti s jednotlivými typy (hmotnost, pohodlí, zatékání vody vchodem,...)?

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... rlager.jpg

Siegfried napsal:Kreo, problém je v něčem trochu jiném a to je funkčnost konkrétního materiálu ke konkrétnímu účelu, tedy bavlna není příliš pevná - dáno krátkostí vláken a přestože je doložená tak se vyskytuje často ve směsi se lnem na osnově (barchán - barchet). A nemyslím si, že by bez moderní hydrofobní úpravy byla nějak zajímavější z hlediska odolnosti. Tedy oslí můstek: "Bavlna byla a proto je běžná bavlněná stanovina" mi přijde se současným stavem bádání dost zkratkovitý.
Zatím můžeme předpokládat, že bavlněné tkaniny vyskytují ve vrcholném a hlavně pozdním středověku a používají se k vhodnému účelu, tedy kde je třeba jemnější a přesto laciná tkanina...
Trhy s bavlnou jsou např. předmětem sporu mezi novým a starým městem těsně po prvních husitských válkách. (Staré letopisy)
Přesto nemáme zatím představu o ceně. Ikdyž můžeme předpokládat pěstování na balkáně. Tedy len je minimálně dostupnější a běžnější. Já osobně bych bavlnu použil jako lacinou náhražku za hedvábí. např. na spodní prádlo...
Co se týče četnosti nálezů doporučuji: Textilní výroba v českých zemích ve 13.-15. století : poznání textilní produkce na základě archeologických nálezů
Březinová, Helena (2007)

Současný problém se lněnou stanovinou spatřuji v tom, že tkanina není dostatečn utažená. Nechápu proč. Víme že to dokázali jak tenkrát tak i dnes... Což by v kombinaci s chem. úpravou mohlo dodat ekvivalentní stanovinu té moderní lněné... za nepříliš vyšší cenu... Předpokládám, že není dostatečná poptávka.

Siegfiede, pokud si mou poznámku přečeteš ještě jednou, tak myslím, že jsem udělala chybu, když jsem jí nedala do tématu ohledně látek všeobecně. Dáma, o které mluvím, je tuším němka a specializuje se přímo na bavlnu na území západní a střední Evropy. Paní Březinová řeší naše území.
Takže můj příspěvěk nebyl: "Bavlna byla a proto je běžná bavlněná stanovina".
... tak a jdu se vrátit ke kolorovaným leptům.

Ale je dobře, Siegfriede, žes to takhle komplexně rozebral.

Co se vypínaní kulatých stanů bez použití tyčí a loukotí týče, říkal mi jeden známý, který dělá něco jako "Indiány", takovou zajímavou věc. Zašívají prý lana či provazy přímo do švů (od špice po okraj střechy, resp. stanu) a napínají je vlastně jen na kolíky. Tak ušetří spoustu místa a materiálu, nemluvě o přepravě takových stanů. Ještě říkal, že pokud to vypnutí nestačí, pomáhají si kameny či kamínky, přivěšovanými k okraji stanu.

Nezkoušeli jsme to, takže nevím, jak to funguje, ale pokud by se někomu chtělo do experimentu...
Myslím, že tohle by mohla být ta záhadná technologie, o které jste mluvili

Kateřina:
Asi máš na mysli tohle:

: stanM.jpg (36.27 KiB) Zobrazeno 9527 x

S podobným řešením experimentoval i Vladan. Ano funguje to, ale zabere to hodně místa na to napínání okolo, a má to trochu jiný tvar stanu než má klasicky zobrazovaný kulatý stan. Takže nemyslím, že tudy vede cesta k rozřešení. Má to i úskalí v tom, že to dělá nízkou střechu a vstup. Ostatně z čistě geometrickéh hlediska když protáhneš dolů vrchlík získáč vlastně jehlan, takže proč se ochuzovat o obytnou plochu, když to zabere stejně místa

Siegfried napsal:Kateřina:
Asi máš na mysli tohle:
stanM.jpg
S podobným řešením experimentoval i Vladan. Ano funguje to, ale zabere to hodně místa na to napínání okolo, a má to trochu jiný tvar stanu než má klasicky zobrazovaný kulatý stan. Takže nemyslím, že tudy vede cesta k rozřešení. Má to i úskalí v tom, že to dělá nízkou střechu a vstup. Ostatně z čistě geometrickéh hlediska když protáhneš dolů vrchlík získáč vlastně jehlan, takže proč se ochuzovat o obytnou plochu, když to zabere stejně místa

Pravděpodobně ano. Ale zkusím se ještě zeptat toho známého, co jim dělá vrchlík stanu a jak to řeší, aby netáhl dolů stěny. Protože to na té fotce opravdu nevypadá dobře a koukám, že to ani nejde pořádně vynout. To není cesta...

Stejně asi používali kdejaké způsoby stavění, porotože když se člověk podívá na iluminace, tak na některých jsou stany opatřené mnohametrovým lanovím, které zabírá spoustu místa kolem, a na jiných (případně na stejných) vidím stany skoro bez provazů. Zatracená historie

Pořádně vypnout to jde, ale všechno se musí po pár dnech přetlouct,
Spíš je problém že čím strmější střecha tak sice zabere méně prostoru ale blbě se do toho leze a obráceně.
Loukoťák, nebo obruč, vypněš snáz na menší ploše...

Díky moc za odpovědi. Musím říci, že na tento stan jsem se také díval poměrně nedůvěřivě. Hledal jsem tedy zuřivě po internetu a dostal se až na
http://www.wolfeargent.com/cgi-bin/ulti ... 7&t=000199
kde se zabývali stejnou otázkou se stejným výsledkem: Jedna apsida ne.

Položil jsem si tedy další otázku: Co takhle klasické A-čko (wedge tent)?

Podařilo se mi najít pouze dvě iluminace a to z Itálie tuším, že z druhé poloviny 15. stol.

http://home.adelphi.edu/~sbloch/sca/ten ... _tents.jpg
http://home.adelphi.edu/sbloch/sca/tent ... hinis.jpeg

Siegfried napsal: Spíš mě irituje jiná věc a to je že už není dostupná ta nižší gramáž kolem 250, kterou dříve dělal svitap, takže na velké stany (kulaté a dvouloukotě) je docela těžká plachta...

Jestli to tedy dobře chápu, tak nyní by se košér lněný stan dal nechat ušít, ale na zádech bych ho tahat nechtěl?

Siegfried napsal:Pořádně vypnout to jde, ale všechno se musí po pár dnech přetlouct,
Spíš je problém že čím strmější střecha tak sice zabere méně prostoru ale blbě se do toho leze a obráceně.
Loukoťák, nebo obruč, vypněš snáz na menší ploše...

Rozhodla jsem se pro experiment. Pokusím se ušít modýlek stanu s lany zašitými ve vrchlíku a s jinak kotvenými lany upínacími. Napadla mne taková vychytávka a musím vyzkoušet, jestli bude funkční - dám vědět v případě úspěchu i neúspěchu.

Daniel Čapek napsal:Jestli to tedy dobře chápu, tak nyní by se košér lněný stan dal nechat ušít, ale na zádech bych ho tahat nechtěl?

Doporučuji kontaktovat Smila, má nějakého dodavatele stanovek všech možných gramáží i metariálů, vč. lněných. A za víc než rozumné ceny

Jinak jsme vyzkoušeli "áčko" postavit z přístřešku, který jinak používáme jako drniště - s velmi uspokojivým výsledkem. Protože se jedná o pruh 3x5 m, bylo třeba jej zkrátit. Takže jsme zavěsili lano mezi dva stromy (stejně tak to jde na klacek a dvě vidlice nebo zkřížené klacky), přehodili plachtu podélně, na obou koncích udělali asi metrovou záložku a vzniklo pohodlné áčko s plně uzavíratelnými konci. Vypnutí na kolíky jsme pochopitelně provedli jen v té nezaložené části.
Jedinou komplikací jsou ty záložky - je třeba je opravdu vzorně srovnat, aby se to nehužvalo ani na šňůře, ani jinde.

Daniel Čapek napsal: Jestli to tedy dobře chápu, tak nyní by se košér lněný stan dal nechat ušít, ale na zádech bych ho tahat nechtěl?

Mno řekněme že jsem si posteskl nad problémem s velkým stanem, plachta na naše áčko je stále unesitelná, na druhou stranu se smiř s tím že voják co jde pěšky má nejvejš kus plachty, nebo se vojsku vezou stany na vozech... ale určo se nenosily na zádech .)

Jinak klasické áčko se asi vyskytlo také, není to nic proti ničemu, ale dvě apsidy dají dost přidaného prostoru na krámy... jestli ti ten prostor chybí zjistíš až to budeš mít

Celkový pohled na tábor, který sem přidal Čapin. /odkaz na lit. v pravém dolním rožku/

Jen taková blbá vsuvka ohledně jehlanu. Postavit se to logicky dá, ba i snadněji a je to i v některých směrech praktičtější, než stan se šňůrami ...jak tu píše Sigi.
http://www.companie-of-st-george.ch/cms ... 01908.jpeg

Kateřina napsal:Protože to na té fotce opravdu nevypadá dobře a koukám, že to ani nejde pořádně vynout. To není cesta...

Kateřino, takovéhle jednoduché stany se také používaly. V rukopisu "Legenda sv. Hedviky" (kol. 1350, objednal si to Ludvík z Lehnice a Břehu) je namalována "Oslava kanonizace sv. Hedviky v Třebnici" a zde jsou hned čtyři stany podobné konstrukce. Jsou nízké (postavy kolem sedí či klečí), zvarhanělé díky špatnému vypnutí. Místo napínacích šňůr jsou použity pruhy látky. Tyto pruhy jsou od vrcholu až k zemi vedeny přímo, bez zlomu a kotveny dosti daleko od stanu. Vše nasvědčuje použití jediné středové tyče, bez další konstrukce.
Mimochodem, tenhle stan pochází z poč. 90.-tých let a původně ho používala SHŠ Merlet. Je poměrně řádně prokousán od myší, ale občas svou funkci ještě splní. V místech uchycení sňůr ke střeše je možné zevnitř vzepřít tyče, celkový vzhled se potom zlepší.

Tůdle mě tak napadlo podívat se na stanovou problematiku trochu z jiné strany. Hledal jsem nějakého řemeslníka, jež by stan vyrobil (historicky vzato) a světe div se, v Čechách jsem žádnýho nenašel.
Kdo by takový stan asi dal dohromady? Průměrnej krejčí, nadprůměrnej krejčí, zručnej člen družiny či posádky?
A co látka? Uživil by se někdo výrobou "stanového" plátna o vyšší gramáži, při "bůhvíjaké" poptávce po stanech?

Nějak se dostávám myšlenkově k tomu, že je několik obrazových vzorů, které se dají trochu širšeji interpretovat, potažmo vyrobit, ale hromadné používání zavání trochu fantasy. Ne, že by mě to odradilo od spaní ve stanu

Zase jinačí situace může být v zahraničí. Ostatně nevíte o nějaké takové zmínce, že někdo, někde vyrobil stan? Co Anglie, Burgundy?

Brodec

Stany

Re: Stany

Re: Stany

Re: Stany

Re: Stany

Re: Stany

Re: Stany

Re: Stany

Re: Stany

Re: Stany

Re: Stany

Re: Stany

Re: Stany

Re: Stany

Re: Stany

Re: Stany