Brodec

Žoldák napsal:Rada z praxe: Vál je ti na prd, pokud potřebuješ udělat těsto uděláš ho na stole který potom vydrbeš stejně jako bys drhla vál. Pokud vaříme na akcích, máme vyšší stůl, aby se u něj člověk nehrbil a na něm naprosto proti všem hygienickým předpisům dělám vše. Pokud ho potřebuješ vyčistit od masa a krve, funguje sůl a teplá voda v kombinaci s kartáčem...

koneckonců takhle se to dělalo v hospodách, v řeznictví a ve výrobnách lahůdek ještě před pár lety, než na nás naběhla EU se svejma pošahanejma normama

jednou za čas se ten stůl vzal ještě octem a bylo vymalováno

Nevím jak moc máš zmáklý hygienický normy, ale po srovnání našich původních předpisů s EU došlo naopak ke změkčení ve spoustě směrů, protože evropské zákony jsou všeobecnější než ty naše původní. Bývalá drahá je hygienik a řvala jako tur, že spousta prasat ve stravování je dnes obtížněji postižitelná než dřív. A dělat v hospodě na jednom válu maso a třeba přílohovou zeleninu mi taky nepřijde jako dobrej nápad....

Žoldák napsal:Nevím jak moc máš zmáklý hygienický normy, ale po srovnání našich původních předpisů s EU došlo naopak ke změkčení ve spoustě směrů, protože evropské zákony jsou všeobecnější než ty naše původní. Bývalá drahá je hygienik a řvala jako tur, že spousta prasat ve stravování je dnes obtížněji postižitelná než dřív. A dělat v hospodě na jednom válu maso a třeba přílohovou zeleninu mi taky nepřijde jako dobrej nápad....

no já ti nevím, ale třeba jeden můj bejvalej zaměstnavatel skončil na tom, že musel dát celou přípravnu do nerezu, původní dřevěné stoly do jednoho musely pryč a musel by mít další dvě místnosti navíc aby mohl dělat to co dělal - tedy že v řeznictví ráno dvě hodiny před otvíračkou sme dělaly směsy na sekanou, která se tam i rovnou pekla, na játrové knedlíčky, a podobně.

Takže kdo chce psa bít, hůl si najde a pak je ještě otázka jak moc je slušnej ten, na koho dopadá, nebo by dopadnout alespoň měla...

O tom, že spousta potravinářských norem se zjemnila, že to co dneska projde na krámy by mnohdy dřív oficielně nešlo ani prasatům (neoficielně se vždycky bez ohledu na normy dostalo k zákazníkovi lecos - nebudem si tady lhát do kapsy, že ten plesnivej salám, co se namočil do octa a prodával se jedna báseň, a ten zelenej gothaj co už i lepil se prostě nakrájel do bramborového salátu a prodával se jako vlašák a podobně, že by to dnes bylo jinak)

ale to je všechno naprosto jedno protože je to hlavně mimo toto téma

Dobrý den dámy a pánové, jelikož milujeme své drahé muže a chceme je doprovázet na akce, padla úloha kuchařky a děvečky pro všechno na mě a mé společnice Tak se snažím vybavit skupinu nádobím. Děláme rok 1400 +/- no, a moje představa a doměnka je taková, že by bylo vhodné vybavit se co nejvíce neničivým nádobím tj. dřevo, kov, popř. opletená keramika. Myslím si totiž, že když se táhlo do boje, daleko daleko nakolik bylo trvanlivé a vhodné sklo a keramika?

Tak nejprve bych začala kotlíkem. Viděla jsem několik, málo, obrázků tady různě na Brodci, vesměs mi připadá, že se typologie kotlíků do dnešní doby nemění. Teda kromě jednoho, který jsem ještě na iluminacích nikde neviděla a to je ten nerezový kónického tvaru, který je na obrázku na předešlé stránce. Jinač materiálově to zmáknuté nemám, ale našla jsem toto:Kotlář - řemeslník, který z mědi zhotovuje kuchyňské nádoby, kotle, destilační přístroje, žlaby, roury atd. mělo by se to vztahovat k 14.-15. stol. Měď se používá už od eneolitu, tak bych v tom neviděla problém, ale viděla bych to taky spíše na nějakou slitinu mědi a něčeho. Jinač pro koupi kotlíků není špatné maďarsko, v létě se tam pořádá spousta gulášových slavností a kotlíky tam výjdou na naše poměry dost levno. Otázka je použitelnost, tak kdyby měl někdo vhodnější tip na kovaný kotlík, byla bych nesmírně vděčná
Další věcí je ohniště, jelikož na spoustě akcích se nesmí zakládat ohniště v zemi, ale k tomu bohužel taky žádné iluminace neznám, většinou co jsem viděla nádobí tak na vyobrazených kuchyních a ne polních leženích. Takže ohledně tohoto taky si moc nevím rady, mám představu, ale podle mě nebude adekvátní.
Další věci jsou hrnce a pánvičky s tulejí. Tyto zase ale neznám v kovové podobě. Jen ty příklady z Petráně uvedené o stránku napřed, takže nějaká keramika je možná možna Nevím ale, jak to je s drátovanou keramikou? Podle mě je to až folklorní záležitost.
V neposlední řadě je zde stolovací nádobí jelikož středověk je doba "dřeva" jak říká náš drahý dokror Goš, myslím si, že dřevěným nádobím nikdo nic nezkazí. Soustružené talíře, poháry, džbány, pokličky, dýhové misky, džbery, soudky, některé kusy dokonce zdobené, dřevěné lžíce, vařechy, stěrky...Neviděla jsem mezi archeol. nálezy žádné dlabané nádobí..A je fakt, že jsem třeba neviděla ani dřevěný šufan. Ale ani kovový. Dále nevím, jak třeba s dřevěnýma vidličkama? S těma jsem se taky ještě nesetkala.
Šlechtic by měl mít samozřejmě své nádobí v lepším provedení, tedy aspoň cínový talíř, lžíci, pohár, skleněný pohár?
Dále s holkama máme nějaké ošatky a proutěné koše, obávám se, že jsou ale namořené a nevím, na kolik zase adekvátní.
No a nakonec, co zařizujeme jsou pytlíky na kuchyňské suroviny. K tomu ale nemáme dohledané vůbec nic, takže kdyby měl někdo nějakou radu, nápad... Já jsem navrhovala zhotovit ty pytlíky z něčeho, jako je juta, konopná tkanina, protože na luštěniny a pod. není třeba jemnějšího materiálu. Jedna holčina od nás navrhovala zbytky lnu, co používáme na košile a spodky...co vy na to?
Poslední otázkou je, v čem uchovávat tekutiny ve větším množství? Vodu, mléko, víno/medovinu? Na vodu mě napadá soudek.
No, nevím, co mě ještě tak napadá, co je třeba sehnat, zařídit... Tak sem s kritikou i dalšími nápady

Chci se zeptat, jestli v táboře používáte také skleněné nádobí (karafy, poháry) a nebo pouze keramiku?
Konkrétně mi jde o 1.pol. 15. stol.

Sklo není pro převoz příliš praktické, takže bych ho čekal ve stanu kapitána, hejtmana, nebo šlechtice, ale běžně v táboře asi moc ne.

Souhlasím s LosPedrosem, skleněné poháry si nemohl pořídit kdekdo, praktičtější je cín, keramika a v neposlední řadě soustruhované dřevěné poháry.

Kikina: v podstatě jsi pěkně vyjmenovala skoro všechno.
Takže jen pár postřehů:
Vidličku spíš nepotřebuješ, protože se dle všeho nepoužívala, respektive používala velká, asi kovová, jako porcovací, ale u své misky či prkénka sis vystačila s nožem a lžicí a levou rukou Podobně bídně to vypadá s tzv. napichovákem co se vyskytuje v sadách s nožíkem na tesáku. Podle všeho to je nepochopený brousek (ocílka).
Ono není od věci zkusit k tomu jít přes suroviny a způsob jejich přípravy, je to trochu jinak než dneska, doporučuji knížku od Beranové.
Kotle: Kotle jsou kované, ale hlavně nýtované, experimentem jsme vyzkoušeli že výroba kotle cca 25litru je jednokusově neefektivní - příliš velký (drahý) kus plechu. A práce jak pro otroka. Menší kotlíky jsou pak obvykle měděné a vycínované, zvláště na čisté vaření. Nejtované kotle za fajn ceny mají v polsku (Grunwald)
Hodně opomíjené jsou keramické hrnce na vaření, musí se to umět, ale asi to bylo laciné a proto dost četné i v poli.
Sklo je kapitola sama pro sebe, v principu se nebude na cestách až tak vyskytovat a ti bohatí co se s ním budou pyšnit budou mít mnohem více bílé sodné italské s malováním, než obyčejné draselnovápenaté "zelené" (jo a to ostře zelené lesní je taky spíše blbě, ono bylo více do žlutozelena
Misky dřevěné se asi nejvíce vyskytovaly ty skládané je jich v nálezech hafo, zrovna jsme o tom mluvili s Mathiasem, pokud máš nějaké zajímavé nálezy soustružených tak se rádi necháme poučit (zajímá nás to vedeme o tom ohnivou diskuzi)
Co se týče skaldování tekutin asi bych se nebál vhodně zabezpečené keramiky, ikdyž máme i cínové lahve...
My polotekutiny (med, sádlo) vozíme v zavázaných hrncích.
Co jsem zatím nakoukal, tak se glazury vyskytují hlavně jako vnitří, případě přes okraj, celoglazovaných věcí jsem moc neviděl.
Co se týče pytlíků tak používáme na sypké věci hodně utaženej jemnej len, a na větší obyčejný len ze zbytků, to je dobá cesta. Mám dojem že juta je out není tu v této době doložená... ale nechci kecat (prověř si)
Plechové pánve jsem viděl na konec 16.stol určitě ale myslím že to nebudou ty s tou tulejí, ale prostě pánev Jinak jsou i kotle na nožkách, asi kovové

Juta je surovina z Asie, její rozšíření v Evropě až tak v 19. století.
Kotle na nožkách budou litinové.

Tom_F napsal:Kotle na nožkách budou litinové.

Tím bych si nebyl až tak jistý, já měl vždy dojem že litina jako surovina je 18-19.stol.
Do té doby železo...

Hmm...to asi jo. V Číně znali litinu ve 4.st. př.n.l. v Evropě potom na konci 14.st. Hrnce z ní ale začali evropani dělat až začátkem 18.st.

Cín ve druhé polovině 15. stol. je použitelný v jak širokém sociálním spektru? Byl už běžný, nebo to měli jen ti bohatší? Přijde mi totiž nejpraktičtější.

Bilajz napsal:Cín ve druhé polovině 15. stol. je použitelný v jak širokém sociálním spektru? Byl už běžný, nebo to měli jen ti bohatší? Přijde mi totiž nejpraktičtější.

Na vybrazeních v měšťanských domech je ho celkem dost, takže bych se ho nebál, ale asi bych z toho neměl všechno

A nejpraktičtější není. Mám talíř, korbel a několik pohárů a můžu říct, že se mi kamenina osvědčuje mnohem více.

Cín se strašně rychle ohřeje, zejména od tekutin a pálí až běda
Co se týče pevnosti, zejména plané pohárky mám "překované" už několikrát, je zajímavé, co všechno ho umí pořkodit, resp. deformovat.

Bilajz: U cínu, co jsem se tak dslechla, hodně záleží na jeho složení, bo tuším čistý cín se na nádobí (nevím esi vůbec) nepoužívá, protože je křehký. A navíc cín je náchylný na cínový mor, který rychle chytá, pokud je v prostředí, kde klesne teplota pod 13stupňů. Ale nevím, co je na tom pravdy.
K dřevěnému nádobí ze 14.-15. stol. jsem si prošla nějaké archeologické materiály z Plzně a z německa a je toho pěkná spousta. Vůbec bych se toho nebála i u měšťanů, když jsem se dívala na popisy vlastníků těch středověkých domů, u kterých to bylo nalezeno. Zkusím sem během pár ní hodit některé pěkné kousky.
K