Brodec

Pokud by to někoho zajímalo, tak zde je článek o středověké hře vrhcáby ze sborníku Archeologia historica:

http://uloz.to/4870260/vrhcaby.pdf
velikost: 4,69 MB

V knize Volný čas ve středověku jsem našla popis hry, která prý byla velice oblíbená na francouzském venkově: Venkovani se postavili do dvou řad proti sobě a házeli po sobě klacky a šutry. Ta strana, kde zůstalo stát víc nepomlácených lidí vyhrála.

Václav napsal:Pokud by to někoho zajímalo, tak zde je článek o středověké hře vrhcáby ze sborníku Archeologia historica:

http://uloz.to/4870260/vrhcaby.pdf
velikost: 4,69 MB

Nějak mi to dobře nefachá. Když to dám stáhnout, tak se otevře PDF, ale pak se to kousne(na PC doma i v prác), nemůžeš to hodit ještě jinam?

Hmm, mělo by to jít stáhnout bez otevření, ale pokud ti to nejde, tak mi dej e-mail a já ti to pošlu.

Mám stejný problém, ale zajímalo by mne to.
Prosím poslat na mail m.cee(ryba)seznam.cz

Předem díky moc.

Jen taková poznámka na okraj - nedávno jsem se v nějakém článku setkala s názorem, že ve vrcholném a pozdním středověku bývala hra považována za činnost dost hříšnou. Podobná zmínka je myslím i v komentáři k Maiestas Carolina v publikaci "Karel IV. - státnické dílo" (Bláhová, Mašek; Karolinum 2003) - k ustanovení ke hře v kostky.
Jedinými trpěnými hrami byly backgamon a šachy, ostatní hry církev zavrhovala jako nemravné plýtvání časem a rouhání se Bohu; a oblíbené hazardní hry pochopitelně i panovníci a vrchnost světská i církevní z důvodu ohrožení daňových příjmů a spotřeby zboží a služeb.

Jen doplním pro neznalé, že backgamonn a vrchcáby jedno jsou....

Kateřina napsal:Jen taková poznámka na okraj - nedávno jsem se v nějakém článku setkala s názorem, že ve vrcholném a pozdním středověku bývala hra považována za činnost dost hříšnou. Podobná zmínka je myslím i v komentáři k Maiestas Carolina v publikaci "Karel IV. - státnické dílo" (Bláhová, Mašek; Karolinum 2003) - k ustanovení ke hře v kostky.
Jedinými trpěnými hrami byly backgamon a šachy, ostatní hry církev zavrhovala jako nemravné plýtvání časem a rouhání se Bohu; a oblíbené hazardní hry pochopitelně i panovníci a vrchnost světská i církevní z důvodu ohrožení daňových příjmů a spotřeby zboží a služeb.

Církev považovala vždy za hříšné vše co lidi odvádí od pozornosti k bohu (či ke spáse), ale lidé se obvykle chtěli vždy bavit, v tomto jsem stále stejní Tedy stálé opakování zákazů historici obvykle interpretují jako jejich neúčinnost
Podstatná informace je všechny hry byly obvykle navrženy jako hazardní, hry pro samotnou hru se moc nevyskytují a mohly by to být spíše ty co ses nimi panstvo skutečně bavilo... ikdyž ani tam si nejsem jistý. Ale obecně je ve vetšině her to, že se hraje o peníze, základním principem bez kterého ta hra ztrácí švih a dynamiku. Viz připravovaná práce o hrách Romana Vaverky.

Mhm, ne tak docela
Zrovna v Maiestas Carolina Karel IV. navrhoval nikoli zákaz, ale pouhou regulaci hazardních her. Což znamená, že i člověk tak přísných mravních pravidel si byl vědom důležitosti a prospěšnosti zábavy. Vlastně jediným omezením mělo být, že se smí hrát jen o hotové peníze a herní půjčky se smějí poskytovat pouze do výše 1 kopy grošů, opět v hotovosti. Zakázány měly být veškeré zástavy a záruky movitého i nemovitého majetku a rovněž půjčky vyšší než 60 grošů (ono i to bylo až dost, za 1 kopu byla podle R. Vaverky dobrá dojnice, měsíční mzda zednického mistra nebo kroužkový závěs k přilbě) .

Ale já jsem nechtěla polemizovat, jen jsem tak přemýšlela o tom, že her ve středověku asi nebylo mnoho a proč tomu asi tak bylo. Kromě nerozlišování volného času a pracovní doby, a vůbec nedůležitosti měření času, to mohl být i fakt, že hry byly považovány především církví za nežádoucí činnost. Tehdy lidé klerikům opravdu věřili a co jim tito nakukali , to bylo bráno docela vážně. Navíc už bylo na přelomu 14. a 15. století poměrně dost lidí, kteří měli co ztratit. Ale to by asi bylo na dlouhé povídání...

Kateřina napsal: Ale já jsem nechtěla polemizovat, jen jsem tak přemýšlela o tom, že her ve středověku asi nebylo mnoho a proč tomu asi tak bylo. Kromě nerozlišování volného času a pracovní doby, a vůbec nedůležitosti měření času, to mohl být i fakt, že hry byly považovány především církví za nežádoucí činnost. Tehdy lidé klerikům opravdu věřili a co jim tito nakukali , to bylo bráno docela vážně. Navíc už bylo na přelomu 14. a 15. století poměrně dost lidí, kteří měli co ztratit. Ale to by asi bylo na dlouhé povídání...

Zvláště co se týče nedůležitosti měření času, tak jakmile se konstituovala města která žijí z výroby a obchodu, tak se čas stává velice důležitým, tedy bych byl opatrnější s těmito teoriemi. Stejně tak je evidentní, že měststké krčmy byly typickým místem konzumace této hazardní zábavy.
Je potřeba nezapomenout, že za hospodáskou silou čech za Přemysla II a Václava II bylo kromě stříbra z KH právě úspěšný růst měst, tedy Karel řeší svým obecným zákoníkem problémy co už jsou staré a trvající... ostatně města je evidentně řešila už dříve
Viz Hofmann, město ve středověku

Já myslím, že nejsme ve sporu a opravdu nechci polemizovat o jednotlivostech; to by bylo na dlouho a nejsem si jistá, jestli by taková rozsáhlá disputace patřila sem
O krčmách jako primárních hracích místech pro hazardní hry není pochyb, i o tom, že rozvoj měst sebou nesl rychlé zvyšování počtu hostinských zařízení a lidí, kteří je navštěvovali. Stejně tak nepochybuji o tom, že v 15. století dočlo v oblasti měření času k významnému posunu. Vždyť již koncem 14. století se začínají objevovat první pokusy o přenosné hodinky s pružinou, věžní hodiny, a toto století asi lze považovat za přelomové i v oblasti chápání času - objevuje se totiž přesné a stejnoměrné měření času (do té doby byl čas měřen nestejnoměrně a přibližně - více např. http://www.paleografie.org - Historická chronologie nebo Jacques Le Goff - "Středověká imaginace", Praha 1998; "Středověký člověk a jeho svět", Praha 1999; "Encyklopedie středověku", Praha 2002). Ale zase to je na několikahodinové povídání, protože se je třeba počítat s proměnami filosofié, náboženskými vlivy, ekonomickými, společenskými...

A když jsem tak brouzdala, narazila jsem na práci, jež by mohla být zajímavá hlavně pro ty, kdo se chystají vyrobit si hrací předměty sami: Archeologie ve Středních Čechách č. 12, 2008, str. 723–743 - "Kostěné předměty určené ke hrám" - Z nálezů na náměstí Republiky v Praze, Josef Čechura a Martin Vyšohlíd. V digitalizované podobě lze tuto práci najít na internetu.

Když už se nám ty vrchcáby pěkně rozjeli, jak myslíte že byly řešeny ty trojúhleníky na hrací desce? Normálně namalované, nebo třeba vypálené? Uvažuju, že bych si nějakou desku vyrobil, ať máme na akcích co dělat, a kde utrácet žold.

noxter napsal:Když už se nám ty vrchcáby pěkně rozjeli, jak myslíte že byly řešeny ty trojúhleníky na hrací desce? Normálně namalované, nebo třeba vypálené? Uvažuju, že bych si nějakou desku vyrobil, ať máme na akcích co dělat, a kde utrácet žold.

Uvažujeme stejně. Už asi týden přemýšlím, z čeho a jak tu hrací desku budu dělat. Tak to mám aspoň vyřešené. Desku vyrobíš ty a potom na té tvojí desce můžeme utrácet ten tvůj žold

Předpokládal bych, že se použily všechny dostupné prostředky odpovídající společenské vrstvě.
Mám dojem, že jedna vrchcábnice je vyrytá do víka sudu... (nebo to je "zavři bednu"?)
O vrchních společenských vrstev může bejt vrchcábnice vykládaná perletí nebo kostí, naopak ve středních vrstvách může být malovaná a chudáci si vyrejou nebo vypálej, podle situace a podmínek, když si jí udělají vojáci na prkno v táboře kde budou tři dny bude asi jiná než na pravidelné hraní v krčmě u cesty.
Co jsem viděl vyobrazení tak to bývala pevná deska, ale nelze ani vyloučit malované či vyšívané plátno nebo kůži (cestovní model)
problém hry je že je spíše složitá a dlouhá a pro málo hráčů, tedy bych jí asi neviděl tak často jako hru jednoduchejch lidí, tam bych čekal gluckhaus a pod.

Tady je deska na vrhcáby z Mary Rose (1545). Ty trojúhelníky jsou dělané jako intarzie.


http://picasaweb.google.com/lh/photo/hw ... fNOvuREO1g