Brodec

Já se Kaine obávám, že kdybys třeba ty nebo janek měl ostřejší špičku na šípu s lepší tulejkou - tedy ten dlouhej bodkin, procedil bys to jako nic, vzhledem k tomu jak tam zalítly takové šípy i ze slabších luků.

Takže příště dáme druhý pokus:-)

Pája: luky 20-105#, šípy asi 30g 28´´ terčové - 45g 34´´ bodkiny. Štít okolo 10mm dřevo, 2mm surovka. Zjistím jaké dřevo...

Jeden uzounký bodkin a moje šípy - až po tulejku. Dál ne.

Nicméně, zatím si dovoluju říct, že podle luků a hrotů, co známe z RS, byl v té době štít dobrý způsob, jak zůstat naživu.

To dřevo bylo dost jistě bříza, jak jsem ho prohlížel.

Pájo, nemáš asi pravdu, SuMirův šíp se soustruženým terčovým hrotem
střelený z 45# tam prý zajel stejně hluboko jak Kainův šíp.

Dobře že jedete na WB, zase se uvidíme.

Cha a já jedu taky. To snad bude poprvé co někam jedu...

----------------------- pon črc 20, 2009 6:07 pm ---------------------

Kaine jak ti budu posílat ten hrot, tak tam přihodím ten dlouhej bodkin. Ať to vyzkoušíš.

Vtipné, ale je to podle mě nesmysl. Co si pamatuju, všechny terčové hroty prošly surovkou a v ní taky uvízly, nezpůsobily ani výrazné poškození dřeva.

Skrz prošly 4 šípy:
- 2 mé bodkiny (na obrázku nad středem)
- jeden uzounký placatý hrot, co se trefil přesně ve směru lét a prošel až do místa, kde přestal být placatý
- jeden úzký šíp se štíhlým louhým bodkinem (nejníž, prošel nejvíc, asi 5cm)

Pak jsou na štítu dva zabodnuté tak, že tesně prošly, nahoře a dole, ale ani jediný moc netrčel a podle mě nebyly terčové.



----------------------- 20 črc 2009, 19:10 ---------------------

Jestli bys mohl, zeptej se ho, prosím, jak přesně ten šíp vypadá, pokusím se ho na fotce identifikovat.

----------------------- 20 črc 2009, 19:11 ---------------------

A BTW jsem zjistil, že čím silnější luk, tím zleji se tvářím

Asi na 20m.

Tak či onak - většina luků RS neměla IMHO okolo 100# ani zdaleka, střílelo se dál a v nálezech se dlouhé uzounké bodkiny neobjevují (vím z VM o jednom na trnu, ale ten se postrupně rozšiřuje), takže štít, držený navíc volně cca 30cm před tělem (a ne opřený), byl spolehlivou ochranou (protože my jsme měli hned 4 prametry pro overkill). Něco jiného by byl účinek masové lukostřelby, vzhledem k absenci hledí, ochany nohou (a koní) by byl zřejmě dost účinný, pokud by formace neudělala nepříliš pohyblivou hradbu.

Zkusíme na wolinu vyhecovat nějaké poláky, ať si nechají otestovat lamelovky

No typický RS hrot je lístek, ale jestli sis všiml, tak ten tam zasvištěl taky pěkně. Jinak ale ty dlouhé bodkiny jsou typické protikroužkovkové střelivo a nacházejí se všude kde se tyhle zbroje dají předpokládat. Typický RS luk bych viděl tak na65-75#, ale třeba ten velký luk z Hedaby podle rozměrů snadno 130# a Balindery (sice až jedenácté století) klidně 100#.

Docela známe vyobrazení tohohle jevu je na "Frank casket" s nápisem "lučištník Egil brání svůj dům" - totiž štíty kterým hroty šípů koukají skrz, ale nejsou komplet prostřelené.

Jinak je teda espešl v tom vikingském prostředí vidět jak během cca 200 vymizeli hroty na trn a převažují hroty na tulej, což je podle mě známka toho, že se snažili střílet i na obrněné terče - protože tulejka je strukturálně pevnější.

J.

Jasně, lístek projel, ale celá tulejka zůstala venku - rozštípnout dřevo po letech cca 1-2mm břitem je snažší, než ho následně 8mm roztlačit. Přesně jak říkáš, hroty třeba i projdou, ale uvíznou. A ty trny, to je stejné kafe i u nás, během konce AS období se začínají nahrazovat tulejkama, které převládnou.

Hups co je to AS? případně s datací, díky.

Avaroslovanské období, vesměs střední evropa, 6-8. století. Předchází tomu stěhování národů, končí porážkou avarů franky, následuje krátké předvelkomoravské období a velká morava.

Starší zpráva, ale myslím, že se sem hodí.
Na letošním dobývání Wothanburgu jsme stříleli na RS štít a nýtovanou kroužkovku. Střílel Drak, Kaša a já.
Štít se dal prostřelit, i když byl silný cca 15mm a potažený surovkou. Moc škody by však tomu za štítem šípy nezpůsobily. Nejvíc trčel tak 10cm za štít. Střílelo se z 100,125 a 105# luků.

Potom přišla na řadu kroužkovka, ve které byl pytel napěchovaný surovou vlnou. Jeden šíp prošel těsně pod krkem, kde nebyla tak silná vrstva vlny a prostřelil košili skrz na skrz a zůstal zabodnutý do slaměného terče. Hrot byl klasický bodkin, stejně jako u prostřelování mandle. Ostatní šípy s bodkyny prostřelily hravě košili a pytel s vlnou tak do polovičky.
Potom jsem vyzkoušel ještě křídlatý hrot, zdeformoval pár koleček, ale do košile díru neudělal.

Vše bylo stříleno z poměrně krátké vzdálenosti, cca 15m. Bohužel i přes velkou snahu se mi nepodařilo sehnat fotky z tohoto prostřelování. Pokud někdo o nějakých víte, dejte je sem.

Ono tam bylo pěkně vidět, jak moc máme co dělat v tý optimalizaci šípů a tvaru těch bodkinů, protože i když nám ty luky už střílej, tak ty šípy nedělaj zdaleka to co mají. Osobně si myslím, že tenbodkin by měl mít hlavně ostré hrany - a tím myslím ostré, jakože nabroušené a být tak špičatej aby dobře děroval, ale jen do bodu než se začne rolovat ta špička.
Taky ty poměry prorážené díry, krčku sbalení a tuleje, to je prostě práce pro Draka.

Z jakého materiálu byly ty hroty při pokusu?