Přátelé, kamarádi, či spíše přítelkyně a kamarádky, tady jsem si tedy kvalifikovaně naběhl. Časopísek jsem našel, je to speciál Moyen Age č. 23 (září-říjen-listopad 2007) "La vie quotidienne de la femme médievale", tedy "každodenní život středověké ženy", našel příslušnou kapitolu a zkolaboval. Za prvé je ten článek delší, než jsem si pamatoval, za druhé je značně nejednoznačný a za třetí jsem si jenom myslel, že umím francouzsky.
Takže alespoň v kostce:
- názory na depilaci se liší. I ve vyobrazeních z přibližně srovnatelného období najdete jak ženy ochlupené, tak hladké. Může to mít dvojí příčinu - depilace nebyla obecně rozšířená (to by jeden neřekl!) nebo zobrazení hladkého ženského těla mělo symbolický význam (čistoty). Obecně máme ale informcí méně, než by bylo třeba.
- další část problému spočívá v tom, že středověk ochlupení obecně odsuzoval a ďábli tak jako démoni jsou zobrazováni vždy velice ochlupení. Vyholení intimních partií odsouzené čarodějnice jako součást trestu prý mělo význam srovnatelný s kastrací mužů. Na známém obrázku "únor" z Přebohatých hodine vévody z Berry jsou zobrazeni spíše nemajetní lidé, ale depilovaní v intimních partiích jak žena, tak muž! Ale: různí "domácí rádci" z té doby uvádějí mezi recepty na odvšivení také postupy pro zbavení se vší v ochlupení ohambí a podpaží. Kdyby byla depilace tak rozšířená, že by měly pravdu "Hodinky", nemají ty recepty moc smysl (no, rocepty: ostříhat a omýt čistou vodou). A naopak.
- v ikonografii jsou ženy často zobrazované s ohambím zbaveným ochlupení, ale například detail obrazu L´Agneau Mystique (Jan van Eyck, 1425-25) ukazuje zcela něco jiného ... (jen tak na okraj - tahle ilustrace není součástí článku, jen jsem si pod jeho vlivem prošel nějaké další obrázky, hledal a srovnával

)
- kamenná plastika z roku 1185, Porta Tosa, sbírka hradu Sforzových, Miláno, ukazuje ženu, která chlupy v rozkroku stříhá nůžkami. To podporuje teorii, že depilace je důsledek křížových výprav.
- techniky se tedy používaly dvě - chemická a mechanická. První spočívala v depilaci mastí, která byla zřejmě obecně rozšířená, protože recepty na ní porůznu uváděné s prý shodují. No, hlavní součástí je nehašené vápno, tak opatrně s tím ... Mast se nanesla na pruh látky, přitiskla, kam bylo třeba a následně odstranila i s ochlupením. Na popáleniny od vápna prý zabírala dobře mast z muškáteového (?) oleje (huile de rosat), nesoleného vepřového sádla a vaječného žloutku.
- mechanická metoda začínala můžkami a pokračovala pinzetami až do dosažení požadovaného výsledku. Au.
- z rady ženám z XVI. století "pokud se nechcete svěřit rukám svých služek, společnic, opatrovatelek a dalších takových osob", depilujte se samy, lze usuzovat na dvě věci - za prvné - depilovaly se především ženy z vyšších vrstev, které měly služky, společnice atd. a za druhé, tuto práci obvykle vykonávaly právě tyto třetí osoby.
- depilací se zabývali i profesionálové. Již v roce 1232 ve statutech řemesl města Montpellier se uvádí, že ženy-bradýřky "dělají chlupy".