Brodec

co jsem viděl podobný zámek, měl pružinu jen na vracení kohoutu.

Aj som si myslel, díky.

Inspirace pro Gruma - revolverová doutnákovka, člověk by až nevěřil, co? Ale ona to není Evropa 16. stol., jak by snad někdo podle zámku soudil, ale pravděpodobně Indie 18.-19. stol. Ale kdo ví?



-- stř pro 16, 2009 9:51 pm --

Varpulis napsal:... alebo ide iba o slabú pružinu, ktorá navracia držiak luntu do východzej polohy a pôsobí iba jemným protitlakom.
Tiež mi pripadá nelogické, žeby sa niekto fotil s natiahnutou arkebúzou...
Alebo tam neni žiadna pružina a len som to zle "interpretoval" ?

Je to takový pravzor klasického doutnákovho zámku a má jednu pružinu, která vrací kohout do "klidového" stavu.
Zde třetí zámek shora:

Super, Martin. Aspoň nám bude mať Grum podľa čoho robiť arkebúzy...

Martin: supr, heezkyy

myslel jsem, že pánvička na zámkové desce se objevuje až o takových 50 let později... dobrý...

Olaff napsal:Pocujte, nemate nahodou ktosi kdesi par obrazkov originalnych arkebuz pripadne aj hakovnic s tym uplne jednoduchym typom zamku so serpentom bez pruzin? Zatial vsetko, co som nasiel, je uz ta pokrocilejsia forma, pripadne nie celkom jasna kresba absolutne nevhodna na prekreslenie na papier v spravnej mierke. Dik.

Tak jsem narazil na zcela unikátní kousek. Hákovnice s prvotním serpentem, ovšem s pružinou. Hák a serpent byl možná doplněn dodatečně, ale pravděpodobně ještě v 1. pol. 15. stol.







Abych pravdu řekl, moc se mi ta zbraň nezdá, možná jsem viděl už příliš mnoho padělků daleko složitějších zbraní.
Držák luntu s pružinou by asi fungoval, i když na pohodlné stisknutí to nevypadá, protože je spoušťová část příliš krátká. Hlaveň nemá pánvičku, pouze zátravku, kam se vejde příliš málo prachu na to, aby se to luntem na páce spolehlivě odpalovalo. Odborná expertýza této zbraně by mne zajímala.
Každopádně si to takhle můžeme představovat, protože konstrukce je logická a v podstatě odpovídá několika dobovým vyobrazením. Kohout celkem splývá s obrysem zbraně a dobovým malířům mohl zcela unikat. Výrobně je to primitivní a bojovou hodnotu ručnice to výrazně zvyšuje. Kompletně dochovaný serpent je zcela unikátní, protože předpokládá dochování původní pažby. A to je u takto staré zbraně velmi nepravděpodobné. Když se rozpadla pažba, kohout odpadl a ztratil se. Recyklace kovových částí nebo opatření staré hlavně novou pažbou bylo zcela obvyklé (viz Plzeň).

-- stř pro 23, 2009 8:31 pm --

... a replika píšťaly "tannenbergského" typu s tímto prvotním serpentem:



Zajímalo by mne, jak to střílí bez té pánvičky. Nasypat hromádku prachu jen tak kolem zátravky těsně vedle žhavého luntu, nic moc.

to mě se zase líbí tenhle "revolver" maďarsko rok 1606

Měl bych otázku jak to bylo s výrobou drážkovaných hlavní během 15. - 17. stol.

Řekl bych, že se nevyskytují. Je to příliš výrobně náročné, ani nevím jestli to již znali v 15. století. V 17tém, které trošku sleduji snad již jsou, ovšem jen u loveckých zbraní, pro vojáka je to přebytečný luxus a tudíž si to nepořizuj.

Královák napsal:Měl bych otázku jak to bylo s výrobou drážkovaných hlavní během 15. - 17. stol.

K výrobě prvních drážkovaných hlavní došlo dle odborných materiálů někdy ve II. pol. 15. století, zřejmě v Německu. Lovecké pušky s drážkovanou hlavní jsou zmiňovány v majetku německého krále (pozdějšího císaře) Maxmiliána I. Počátkem 16. stol. jsou jako výrobci drážkovaných hlavní uváděni August Kotter z Norimberka a Gaspard Koller z Vídně. Šlo výhradně o lovecké pušky, kde byla preferována vysoká přesnost střelby, před zdlouhavým a obtížným nabíjením (dřevěnou paličkou se natloukla koule z měkkého olova, nebo se používal mastný flastr). Dochované lovecké pušky ze 16. stol. mají převážně hladký vývrt, drážkované hlavně jsou v menšině. Od konce 16. stol. se v Těšíně vyrábí lehké lovecké kulovnice "těšínky" s vnějším kolečkovým zámkem, které mají výhradně drážkovaný vývrt.
Pro vojenské účely byly drážkované hlavně dlouho nepoužitelné. Pouze výjimečně se zaváděly do výzbroje speciálních jednotek (např. myslivecký štuc). Pravidelné jednotky je zavedly až s vylepšenou municí (v I. pol. 19. stol.), která umožňovala rychlé nabíjení a střela těsnila v hlavni buď díky expanzní dutince nebo kompresním zářezům (tedy když pominu třeba dvoudrážkový či hexagonální vývrt, trn apod.).

No v podstatě mám pravdu, ovšem Broďan to podal fundovaně a nepopiratelně odborněji. Kuju, máš to zmáknuté, i já v tom neměl takhle jasno.

Mohly být tedy vyrobeny doutnákové, hubkové terčovnice s drážkovanou hlavní u Hermannů jsem narazil pouze na jednu. Nevíte o dalších exemplářích?

Královák napsal:Mohly být tedy vyrobeny doutnákové, hubkové terčovnice s drážkovanou hlavní u Hermannů jsem narazil pouze na jednu. Nevíte o dalších exemplářích?

Tahle drážkovaná terčovnice (či co to vlastně je) byla před časem dražena u Fischera v Luzernu:

Chci se zeptat, zda je v pořádku, aby se kohout muškety s klasickým doutnákovým zámkem z roku 1610 zastavil tak cca 2 cm čelistmi od pánvičky a nedošáhl na ni, protože se opře o šroub zámkové desky? Je to na originálu. Respektivě musí se kohout čelistmi dotknout pánvičky nebo stačí ta 2 cm vzdálenost? Zkušenosti s praktickou střelbou nemám, proto se ptám.

Vůbec se nemusí dotknout, dotýká se lunt, který ty 2 cm s klidem dosáhne.