Luky - výroba a technické dotazy všeho druhu

[jiljovský]

Pročetl jsem diskuze, ale nenašel odpověď na otázku : Jaký je účel těch neohebných konců na luku typu Holmegard? Některá lučiště kuší ze 14.století, vyrobená ze dřeva, nebo jako kompozit mají podobně tvarované, ale kratší neohebné konce. Většinou se jedná o lučiště reflexní, v případě dřeva přímá. Nevím, jestli ty konce z hlediska fyziky fungují na stejném principu, jako u Holmegardu, nebo je to jen tvarová podobnost a funkce jiná?

[hawkwind]

Ze dvou stejných luků ten který má tužší špičky má progresivnější průběh FD křivky - čili plnější křivku. U kratších lučišt´tužší špičky mění úhlování tětivy a zabranují brzkému stacku.
Samozřejmě že když chci udělat tuhou špičku, tak jí chci taky odlehčit. Proto se zúží.
Holmegaard (nebo Molegaabet jako extrémější varianta toho designu) je v podstatě madarský luk na kterém ještě nikdo nezreflexoval ty vytažené špičky. Takže se tak taky trochu chová.

J.

[chano]

Hojky hezké vánoce všem, na Brodci a Lukostřelci jsem zatím nenašel do detailu rozepsaný co to je ten SG test. chápu, že to má něco společného s hustotou dřeva, ale netuším, v jakých jednotkách se to uvádí, a celkově jak se to provádí. Všem detailům předem díky. Už nevím co by roupama tak otravuju i o štědrém dni.

[Kaša]

Jo, jde o hustotu. Dáš dřevo do vody, když se potopí z 80%, tak je SG 0,8.
Když ti dřevo plove ve vodě SG=1, atd. Tohle už je párkrát popsané, musíš taky
hledat šmudlo .

[Honza F.]

V současné době používám pro konečnou úpravu povrchu luku včelí vosk a nebo včelí vosk rozpuštěný v terpentýnu.
Používáte totéž a nebo existuje něco lepšího, co byste doporučili?

[hawkwind]

Můžeš do toho přidat parafín, ten zvyšuje voduvzdornost - je to nejodolnější povrch a carnuba vosk zvýší tvrdost, ale blbě se rozpouští. Co se týče historické lukostřelby moc si vyskakovat nemůžeš, asham píše prostě o vosku - ale samozřejmě, pokud ho chceš na něco dát tak musíš použít nějaký rozpouštědlo. Na MR je tzv "Black bow" který má povrchovku se sazema - což se pravděpodobně dělalo rozvařením vosku v surovém lněném oleji a přidáním mletých sazí - protože grafit je jemný a uzavírá póry. Upřímě nemám odvahu to vyzkoušet, řekl bych, že to začerní úplně všechno.
100 pro ochranu proti vodě nabízí jen moderní PU laky a plastické nástřiky, ale ty jsou akceptovatelné jen na luky na trénování.

J.

[hawkwind]

Kompozity nikdo nelepí, dřevěný luky se nechaj lepit PU lepidlem Construct od Henkelu, pro amatéra dobrá volba. Jinak se to lepí epoxydama, ale rozhodně ne nějakejma 300 kg a pod - to jsou sračky. Já mám ted´první epoxyd se kterým jsem spokojenej a je to epoxyd kterej se používá v leteckém průmyslu na skořepiny vrtulníků apod - ale je to 1000,- za kilo.
Na druhou stranu není křehkej apod. ale už bych ničím jiným nedělal.
Zase s epoxydama musíš mít kontrolovaný podmínky - teplotu na spuštění reakce, perfektně na váhu namíchanou směs atd atd atd.
Lepený luky jsou ještě jiný voodo než štípaný a pokud jsi neudělal nějaký z jednoho kusu tak máš spoustu dalších problémů který ti do toho budou vstupovat.
Ani spousta laminátařů to neumí, mají bublinky pod laminátem atd.
Radši udělej nějakej luk, přijde mi, že si chceš hlavně povídat a to je práce na houby.

Na lepení rohoviny mám ted´klih kterej dělá jedna malá firmička z volských kůží, má 490 bloomstrenght - což je mnohem lepší než většina epoxydů a normálních lepidel a není křehkej, ale zase potřebuje určitý teploty a nesmí se přepálit.

J.

[chano]

Jen povídat to určitě né. Suší se mi dřevo, a nechci do toho šahat dokud to nebude ok, přece je to jen čerstvý materiál. Navíc byl jsem u Veleše a ten ochotně vysvětloval do detailu co a jak se dělá. Donesl jsem si tam kus jasanu, a snažil se z něho udělat luk. Boužel nemám tolik času abych tam mohl dělat a dojíždět a ke kámošovi do dílny to mám jen 8km. Kámoš je plně vybaven, co se týče práce se dřevem od ponků, pásové pily, až po ruční nářadí. Takový ty vychytávky od Veleše jsem pochytil a nezbytné nářadí postupně pořizuji. Navíc v místě kde přebývám u rodinného známého to nesmím dělat. Čas trávím školou, přítelkyní, kamarády a osobními záliby. A jsem ten typ, že se budu raději ptát než abych něco zbytečně zmršil. Navíc počítám s tím, že pokud si budu chtít udělat nějaký slušnější luk tak z exotického dřeva+záda no a co se týče info tak toho není nikdy dost. Tak že všem co sem přispívají a obohacují mne tak jim zato velice děkuji.

[cornus]

http://picasaweb.google.com/cornus2/Laburnum#
Rozbabral som ten Pájov laburňák.
Podarilo sa mi ho štiepnuť sekerou na dva kusy.
To drevo je nenormálne elastické. Ešte som doteraz také nezažil.
Mokré to nebere set.
Tis si môže brať príklad.
Ešte sa dosušuje.

[Pája1111]

Musí z toho ještě téct voda Vždyť je to kácené v červnu.... Ty jsi nezmar Cornusi...... Snad se to ještě nepotrhá, byla by to škoda.....

[chano]

Vím, že je to blbá otázka na vás zkušené lukaře, ale mně by se to docela hodilo. Zajímalo by mně jednotlivé druhy dřevin, které jsou vhodné do komprese a do nátahu jednotlivě. Třeba u jehličnanů chápu, že jádro je stlačitelné a běl je natažitelná, ale třeba u akátu, který má jádro i běl cornus říkal, že mají stejné vlastnosti, že co se týče vlastností dřeva je natom líp to jádrové, ale celkově je akát do nátahu tak jako jasan. Zajímá mně to z důvodu kombinování dřev. Sám se v tom nevyznám co do nátahu a co do komprese, a jsem lenivý projíždět jednotlivá vlákna a zapisovat si to kdo co řekl. Dělám si záznam, všeho co se týče luků. Případně můžete uvést vhodný x nevhodný. Určitě by to pomohlo i jiným.Předem díky.

Př:
Jasan- nátah
Akát- nátah (jádro i běl)
Tis- běl nátah, jádro stlačitelné
Habr- stlačitelný a bez běli

Zajímalo by mne jestli existují i jiná bílá, bezjaderná dřeva, která jsou stlačitelná, a jak je to u těchto druhů:

Cornus mas, Eonymus, Jabloň, Slivoň, Třešeň, Višeň, Ořešák, Jilm, Javor, cypřiš, thuja, jalovec, jinan, modřín, pajasan, olše, hloh, černý bez, šeřík, dub, buk, jeřáb, žanovec.

[Kaša]

Trochu si pleteš pojmy.
Některé dřeva jsou dobré v tahu,pojem nátah je něco jiného.
Dřeva která jsou dobrá v tahu se dávají jako backing, např. bambus, hickory, habr, bulletwood,akát, jasan,atd. *(bambus je technicky tráva, ale je povolená na backing u ELB).
No a ty ostatní máš na belly=břicho luku. Těch je taky spousta, tak je radši nebudu zkoušet
vypisovat, abych nepsal nějaý blábol.

Myslím že na paleoplanet nebo englishwarbow byla na tohle celá a dost obsáhlá diskuze.

A to že jsi lenivý a nechce se ti přečíst pár diskuzí a témat ani nepiš, to je každému jasné.
A podle toho taky bude vypadat ochota ostatních ti s něčím radit.

Kaša

[cornus]

Len v skratke.
Väčšina driev, pri neporušených vláknach na ťahovej strane, vydrží viac v ťahu ako v tlaku.
Super ťahovo pevné sú jaseň, agát, jilm, drín
Menej pevné sú iba orech, bez, čerešňa.
Najjednoduchšie je robiť z jedného štiepaného kusa dreva. Netreba nič vrstviť a kombinovať.
Mne sa najlepšie sa robí z našich drfvín s jilmom a drínom. Tieto drevá sa nelámu ani nefretujú.

[hawkwind]

Př:
Jasan- nátah
Akát- nátah (jádro i běl)
Tis- běl nátah, jádro stlačitelné
Habr- stlačitelný a bez běli

Zajímalo by mne jestli existují i jiná bílá, bezjaderná dřeva, která jsou stlačitelná, a jak je to u těchto druhů:

Cornus mas, Eonymus, Jabloň, Slivoň, Třešeň, Višeň, Ořešák, Jilm, Javor, cypřiš, thuja, jalovec, jinan, modřín, pajasan, olše, hloh, černý bez, šeřík, dub, buk, jeřáb, žanovec.

Z těch nejsou ani všechna bílá a naopak. Proč se nepodíváš do zdejšího herbáře?

Jinak čemu se vyhni - cypřiš, thuja, všechny jehličnany, olše, topoly a jiná z této skupiny, buk protože má velice malou odolnost proti dynamickým rázům. Nevím co je žanovec. Botanická jména jsou samozřejmě lepší.

Co je dobré - jasan, dub a (některé javory- podle SG, malolisté jako babyka jsou dobré). Prakticky všechny ovocné dřeviny a i jiné z čeledi rosales.
Jeřáb a Eunymus mají oba podivnou kombinaci vlastností a nedoporučoval bych ti se jima zabývat.

IMHO nemá cenu hledat "golden bullet" ,jak vidno nechá se i s obyčejnýma dřevama udělat hodně dobrý luky. Na druhou stranu se nechá superiorita slepené tyče u které je manipulováno s vrstvami lehko demonstrovat, je to vidět i na výsledcích EWBS a taky důvod proč se backingované luky nenechávají střílet v soutěžích se štípanýma.
Ale vzhledem k faktu, že jsi ještě neudělal ani n´ bych ti doporučil aby zvládnul nejdřív něco z řemesla. připomínáš mi nožíře kterej hledá metalurgickej zázrak a nezničitelnou ocel - a přitom brousí výbrusy nakřivo (nabo jako v tvém případě, si ještě nepořídil brusku.)

[chano]

Momentálně mám k dyspozici, poříz, malý ruční (žiletkový) kovový hoblík, el. hoblík, nůž, rašpli si můžu půjčit u kamaráda a momentálně mám tyč sambucus nigra v průměru 10cm, skoro hotový luk z třešně (nálet), suchou tyč tisu, a jednu 2m tyč tisu, který je čerstvý a má v průměru cca 10-12cm. Co nemám je čas a místo, musím se připravovat na maturitu. Místo, kámoš nemá vyhřívanou dílnu, u Veleše by bylo i zázemí dohledu a teplého místečka, ale není ten čas. Jediné místo, kde zrovna můžu dlachmit polotovary je venku.