Honza F. napsal:Nemohla by ty výkyvy na Markově křivce mít na svědomí rotace šípu?
Rýchlosť rotácie závisí na rýchlosti šípu. Lebo šíp roztáča moment zložky sily kolmej ku ose šípu s pôsobiskom na letkách. Je to odporová sila a tá závisí na rýchlosti. Kedže rýchlosť dopadu monotónne klesá so vzdialenosťou, klesá aj rýchlosť rotácie. Takže skôr nie. Vysvetlenie je vo vľkej chybe a malej štatistike ako som písal. Zober si, že na grafe, ktorý som poslal ja je presnosť 0,5" hĺbky vniku na začiatku a po 20 yds sa zvyšuje o 0,1" (to som odhadol, nie je to namerané, slúži to ako príklad...). Vzhľadom na premenlivý charakter vypúšťania, odporu hrotov, vzduchu, vetra a pod. je to ešte málo. Kedysi som chodil na športovú streľbu s olympijských lukov. I s použitím homogénnej terčovnice, úplne rovnakých šípov a klapačky mali šípy rozdiel v zabodnutí asi 0,5-1" (minimálne).
Kaša napsal:Na těch prvních metrech má samozřejmě obrovský vliv odpor, potom má dle mého velký vliv gravitace.
Jelikož nejsou rovné vzdálenosti které urazí šíp před úvratí a po úvrati, můžou ztráty energie být způsobeny tím,
že gravitace zbržďuje šíp v letu nahoru delší dobu, než když ho urychluje v letu dolů.
Odpor má podstatný vplyv všade. Čím ide šíp rýchlejšie tým väčší. Takže najväčší na začiatku a potom na konci. Ako balistická krivka vyzerá je úplne jedno. Gravitácia nepridá do energie šípu pri dopade nič.
Kaša napsal:Pozn.: Zajímavé je, že Ascham zmiňuje že např. týbla ze sukem nebo vybočením v letech špatně přenáší sílu z luku a neletí tak dobře.
Tiež som si toho všimol. To bude skôr oslabením spinu (tuhosť kolmo na vlákna je asi 1/2, takže krivé vlákna=nižší spin, viď Karpovitzova kniha). To má negatívny vplyv na let kvôli ustáleniu.
Kaša napsal:Z toho všeho je jasné, že je výhodné střílet těžké šípy - jak z hlediska zachování určité složky energie, tak z hlediska mechaniky prorážení.
K tomu by som rád podotkol, že ťažké šípy sú výhodné len kvôli tomu, že si "cucnú" z luku viacej energie (to je asi jasné...). Na prerážanie hocičoho je jedno, či máš ľahký a rýchly alebo ťažký a pomalý šíp ak sú ich energie zhodné.
Pretože spomalenie šípu v dôsledku odporu vzduchu je nepriamo úmerné hmotnosti, na flight ťažší šíp stratí percentuálne menej energie.
Kaša napsal:Netřeba dodávat, že na těžkém šípu můžete použít velký hrot s optimálním tvarem pro prorážení.
To by asi trebalo... Turecké šípy sú lepšie na prerážanie zbroje (viď napr. testy J. Belzu) a nie sú nejak ťažké (cca 35g, neviem presne). Skôr by som povedal, že úplne naopak: ťažký šíp = hrubá tyčka = hrubý hrot = veľký odpor pri prenikaní materiálom (neuvažujem bikony a pod.).
Kaša napsal:Ještě k vlivu gravitace a jejím odebrání energie šípu - myslím že to je odvislé na čase (ne na dráze). Ikdyž budou tedy dráhy šípu před úvratí a po úvrati hodně odlišné, tak časy letu šípu v těchto úsecích nemusí být tak rozdílné, protože zase v první části letu bude průměrná rychlost vyšší než v té druhé (padání šípu dolů).
Doufám, že jsem se do toho nezamotal a že předpokládám správně a že taky vysvětluji správně.
Zamotal
. Závislosť na čase tam samozrejme je, no záleží ako si parametrizuješ tú krivku. Môžeš uvažovať parametrické vyjadrenie cez čas (x=x(t), y=y(t), kde t je čas) a môžeš uvažovať rovinnú krivku v závislosti vertikálnej na horizontálnej súradnici (y=y(x)). Takže je to jedno. Priemerná rýchlosť v druhej časti trajektórie (za vrcholom) bude nižšia už len kvôli odporu.
Čím viac budeš nad tým uvažovať selským rozumom, tým viac sa do toho zamotáš...
melkel napsal:Kluci zlatí, vy jak se příště potkáte, tak si naflušete do piva
Neee, my si to vysvetlíme
Nejprve si zjistěte fakta, potom je můžete překroutit dle libosti.
Mark Twain
. Pošli mi tu štúdiu prosím na mail alebo aspoň odkaz. Ďakujem 
.
. 
, takže polopatě:
).