Brodec

Na videách Howarda Hilla, ktoré mám doma, má tetivu u silnejšieho luku extra hrubú. Pozrite fotky kde napríklad loví slona. Aj u terčového luku vypadá jeho tetiva na 5 mm. Je to ešte preddakrovové obdobie.
http://legendstickarchery.webs.com/phot ... ll%201.jpg

Jenže - to je všechno hra na jistotu, nemá to s flightem nic společnýho a nedá se z toho usuzovat jak vypadala flight tětiva. Spíš by se to dalo podle drážek v šípech - které nejsou nikde poblíž ani 5 mm u těch flight šípů které se dochovaly.

My můžeme třeba posoudit MR tětivy - kde drážky v šípech jsou mezi 2,2 -3,2 mm, takže asi nebyly silnější - a pokud jí dneska nedokážeme s těma materiálama vyrobit, neznamená to, že oni neuměli.

asi pred 10 rokmi bol na nejakej televizii film o hladacoch pokladov , jeden z nich skocil pri vylove dreva , pri nejakom jazere , tazili drevo a potom ho plavili dalej, a obcas prisli o kmen a obcas o naklad... chlap to tam lovil susil a predaval, drevo bolo zo 16-17 storocia a robili z neho hudobne nastroje, mam pocit ze to bola kanada? alebo severna amerika? bolo tam plno snehu a zima... pre nase ucely by sa hodil taky kmen?

Bylo to v Kanade a vypadalo to zajimave. Mimochodem, pristi rok ma byt upustena prehrada Slapy na Vltave o 10m kvuli opravam a podobny mista muzou byt k videni i u nas.

Lasky, to dřevo by bylo na pytel pro luky. Pro hudební nástroje potřebuješ jiné vlastnosti dřeva než pro housličky .

Kaša napsal:Lasky, to dřevo by bylo na pytel pro luky. Pro hudební nástroje potřebuješ jiné vlastnosti dřeva než pro housličky .

Myslíš - luky/housličky

Obecně - dřevo na hudební nástroje se plajchovalo i v té Itálii pro houslaře - dokonce v mořské vodě, ale když se to pak vylovilo tak to ty houslaři po nařezání ještě potápěli do roztoku boraxu aby zahubili parazity a i např. Stradivari si stěžoval "že je to kolikrát prožrané a problém vybrat zdravý kus". Já si na ten kanadskej dokument taky vzpomínám - hlavní deviza byla taky velikost těch kmenů - protože sehnat třeba dneska jednokus na záda na cello bude asi problém, ale dřevo na nástroje musí dobře vibrovat, přenášet frekvence v celém rozsahu spektra , z javoru na housle byl preferovanej ten nejlehčí - lehčí deska líp rezonuje čili v žádném případě to není materiál který by se nechal třeba o třičtvtě metru ohnout a pružně se vrátil - bude tvrdší a křehčí. Jinak tedy spousta dřev které se hodí na hudební nástroje - například z čeledi rosaceae jako jablon´, švestka, třešen´ se taky hodí na luky ale i když je to v mnoha ohledech příbuzná práce (struné nástroje se vyvinuly z luků) není to to samé.

Mimochodem - zajímavá disciplína pro sledování jsou vibrace jaké luk dělá, protože způsob jakým rezonuje je indikátor mnoha věcí - například rychlosti napřimování ramen, nebo například z frekvence tětivy se nechá odměřovat early drawweight atd. Je to ale komplexní disciplína kterou se zabývá málo lidí.

Ahoj,
potrebuju od vas zkusenych radu, respektive dve. Privezl jsem v lednu tri kousky svidy krvavy z jedny krasovy oblasti. Dve tyce krasne rovny i po rozfiknuti, ale z ty treti a nejsilnejsi se obe pulky stocily do vrtule a navic nebyla uplne perfektni uvnitr. Dost materialu jsem musel ostrouhat na zcela zdravy drevo. Pujde to srovnat nebo to mam rovnou rozrezat do kamen? Svidy je tam dost.
V sobotu jsem u znamyho ufiknul tri tisovy vetve (210-220cm), roste mu to u domu na prastary navazce z bourani. Tak 30cm vysokej kminek o prumeru tak 25cm, druhej o neco mensi a z nich jdou vetve. Kdyz mi rekl, ze tu jejich tuji bude prorezavat, hned jsem se objednal. Na radu Honzy jsem je hned zatrel lakem a ulozil do sklepa. Protoze bych je nechtel zkurvit, volam o pomoc, jak na ne. Bylo by mozny dorazit s nima casem na posouzeni prip. na rozrezani?

Ahoj, myslím, že tu svídu nenarovnáš, zvláště z vrtule.... Svída jde všeobecně špatně rovnat.

Ten tis prostě musíš nechat uschnout, zatření konců je správné, teď jen čekat... Vezmi foťák a nafoť to.... Dá se z toho ledacos posoudit...

Diky za poradu, necham ty vrtule shoret. Prisel jsem na to, ze kdyz rozriznu cerstvou svidu a orezuju to zlehka do zakladniho tvaru, da se vyrovnat behem par dni jen malym tlakem bez pouziti tepla. Tak nejak ty tycky postupne povoli a ohyby se natahnou. Zatim to drzi rovinu i po cca 3-4 tydnech suseni od rovnani. Tisy nafotim, jen co mi pritelkyne pujci mobil .

Fotky jsou delany mobilem v mym nadrozmernym sklepe . Delka 210-220cm, prumery na koncich 7-8cm a 4.5-6cm.
Kdyz jsem odrezaval spalicek na zmereni hustoty, sevrelo mi to pilku, ze jsem z ni pomalu nehnul. To je u tisu normalni?

To jsou poměrně tenké tyčky.... Něco slabého z toho půjde, ještě záleží, kolik je tam běli a jádra.....

Lepsi tam bohuzel nebyly. Takze na potrenovani prace s tisem to pujde, ale nic vyraznyho.

Ahoj, potrebujem radu
Toto je hlohová tyč, má len malé suky, dlhá 220cm, v strede po osekaní 6x6 cm, husté a nesmierne tvrdé drevo, ked som ju osekaval tak mi ešte deň brnčali ruky. Chcel by som z toho aspoň 90-100 lbs luk...
ale je dosť krivá, najviac ma trápi reflex, je plynulý skoro 15 cm, a tiež psia noha (obr. hore vľavo)

mám ten reflex ignorovať alebo tyč skúsiť rovnať?
keď som robil luky s prierezom D a takým reflexom sále sa na tileri otáčali na opačnú stranu. Ploché profily nerobili tento problém.

15cm reflex je docela dost, já bych ho maličko sundal a potom bych teprve dělal luk... Napařit, přihnout na formu a hotovo.
Nebo si budeš muset luk při každém tilerování přichytit svěrkou, aby se ti nepřevracel.
Také je možné dělat tiler ve svěráku, kdy si základ uděláš na každém rameni sólo a až to dostaneš na brace budeš tilerovat klasickým způsobem.

Ďakujem skúsim