
V jedné debatě na ČŠ jsme se pokoušeli určit bezpečnou vzdálenost pro střelbu z předovky bez ucpávky do lidí. Měl jsem zkušenost, že z arkebuzy (18mm, cca7g prachu) na 2m už není cíl nijak označkován. Zkoušeno na stanovém plátnu. Jiní střelci uváděli za minimální bezpečnou vzdálenost alespoň 5m.
V poslední Střelecké revui č. 5/2010 je článek o poranění výstřelem z předovky bez použití střely. Je to vlastně citace z knihy B. Planky "Kriminalistická balistika". Šlo zde o případ, kdy nějaký borec vystřelil druhému na hlavu z perkusní pušky Kentucky ráže .45 (11,5mm) a způsobil mu na spánku popáleninu I. a II. stupně na ploše 4x5cm a tetování od nespálených zrn prachu. Zbraň byla nabita asi 1g prachu Vesuvit LC bez ucpávky. Střelec uvedl, že střílel z cca 1m (každopádně i tak debil!!), ale svědek a poškozený uvedli vzdálenost jenom 20-30cm!!
Účinnost střelby na slepo byla ověřena dvojitým testem předmětné zbraně. K prvnímu testování bylo použito 1,1g prachu a listy bílého papíru. Výsledek: do 40cm popálení a proražení papíru, 40-80cm perforace papíru zrny prachu bez ožehnutí, na 100cm zůstává papír zcela nepoškozen.
Druhé testování je pro naše účely již daleko použitelnější a je také doplněno obrázky cílového papíru. Stejná zbraň a 5,1g prachu. Výsledek: do 40cm proražení a zapálení papíru, 40-75cm ožehnutí papíru a proražení zrny prachu, 80-200cm perforace zrny nespáleného prachu (od 125 cm už bez ožehnutí).
Druhé testování bych použil jako vzorové i pro naše zbraně větší ráže. Obvyklé navážky jsou sice o něco větší, ale zase je větší šance, že nespálených zrn bude méně, neboť prachový sloupec je kratší.
Závěr: z bezpečnostního hlediska tedy bohatě stačí vzdálenost cca 3m od člověka k výstřelu přímo na něj. Za předpokladu použití běžné arkebuzy s běžnou dávkou prachu bez ucpávky.