Palné zbraně

[Broďan]

V mé střelecké kariéře jsem se mockrát setkal s tím, že se i otrlí a drsní šermíři báli záblesků z palných zbraní a svou obavu kompenzovali velkou agresivitou, vesměs naštěstí verbální. Jejich zkušenosti tohoto typu byly ovšem vždycky nulové a kromě blábolů jsem se od nikoho z nich nedozvěděl, v čem ta nebezpečnost palby bez ucpávky spočívá.
V jedné debatě na ČŠ jsme se pokoušeli určit bezpečnou vzdálenost pro střelbu z předovky bez ucpávky do lidí. Měl jsem zkušenost, že z arkebuzy (18mm, cca7g prachu) na 2m už není cíl nijak označkován. Zkoušeno na stanovém plátnu. Jiní střelci uváděli za minimální bezpečnou vzdálenost alespoň 5m.
V poslední Střelecké revui č. 5/2010 je článek o poranění výstřelem z předovky bez použití střely. Je to vlastně citace z knihy B. Planky "Kriminalistická balistika". Šlo zde o případ, kdy nějaký borec vystřelil druhému na hlavu z perkusní pušky Kentucky ráže .45 (11,5mm) a způsobil mu na spánku popáleninu I. a II. stupně na ploše 4x5cm a tetování od nespálených zrn prachu. Zbraň byla nabita asi 1g prachu Vesuvit LC bez ucpávky. Střelec uvedl, že střílel z cca 1m (každopádně i tak debil!!), ale svědek a poškozený uvedli vzdálenost jenom 20-30cm!!
Účinnost střelby na slepo byla ověřena dvojitým testem předmětné zbraně. K prvnímu testování bylo použito 1,1g prachu a listy bílého papíru. Výsledek: do 40cm popálení a proražení papíru, 40-80cm perforace papíru zrny prachu bez ožehnutí, na 100cm zůstává papír zcela nepoškozen.
Druhé testování je pro naše účely již daleko použitelnější a je také doplněno obrázky cílového papíru. Stejná zbraň a 5,1g prachu. Výsledek: do 40cm proražení a zapálení papíru, 40-75cm ožehnutí papíru a proražení zrny prachu, 80-200cm perforace zrny nespáleného prachu (od 125 cm už bez ožehnutí).
Druhé testování bych použil jako vzorové i pro naše zbraně větší ráže. Obvyklé navážky jsou sice o něco větší, ale zase je větší šance, že nespálených zrn bude méně, neboť prachový sloupec je kratší.
Závěr: z bezpečnostního hlediska tedy bohatě stačí vzdálenost cca 3m od člověka k výstřelu přímo na něj. Za předpokladu použití běžné arkebuzy s běžnou dávkou prachu bez ucpávky.

[Mahy]

Martine pěkný článeček, ale i tak se mi ekluje vystřelit na někoho přímo byť vím, že v hlavni nic nemám. To samé mi vadí(nevadí, sere mě to) když na mě někdo namíří napřímo. V tom případě se cítím hodně ohrožen protože:

A) nevím co za blbce stojí na druhém konci zbraně
B) nevím v jakém stavu má svoji zbraň a zda je testována
C) nemám jistotu, že tam dotyčnému nezůstalo v hlavni nějaké překvapení(ucpávka, ulomený konec nabijáku, atd. atd.)

Zkrátka když to vezmu kolem a kolem tak v rámci mé vlastní bezpečnosti a v rámci bezpečnosti ostatních nehodlám na nikoho střílet přímo a totéž očekávám od ostatních.

Ono přemýšlet potom nad zpackaným zdravím je pozdě.
Myslím, že i náročný divák promine když bude náměr zbraně vyšší a nepůjde přímo do ksichtu, pokud nepromine tak ať mi vylízne řiť!

[Broďan]

Pokud se mne týče, tak nejsme v rozporu.
Je dobré vědět, jak malou účinnost má palná zbraň používaná normálním rozumným člověkem. Všechno ostatní je pouze psychologický efekt a ten je velký, stejně jako ve skutečné bitvě. Bezpečnost na akcích je každopádně oboustranná záležitost. Všichni účastníci na sebe berou určité riziko. Myslím, že přímo na obličej nikdo normální nikomu nezamíří, ale jestliže někdo úmyslně vystavuje ksicht, když jde proti palným zbraním, tak je to jen jeho blbost a taky to blbě vypadá. Mělo by se trochu hrát, jakože to olovo vzduchem čas od času přeci jen prolétne.

[Indy]

Pěkný článek. Oceňuji a souhlasím s názorem, že málokdo o účincích ví či tuší. Rozhodně doporučuji střílejícím střelbu bez ucpávek, protože v případě že na měkkounkém ubrousku udělám uzel a hodně ho nabijákem udusám, chvilku se jako projektil chová. Cca 2 až 3 metry. Jediné k čemu bych se vyjádřil je Tvé použití množství prachu. Praxe ukazuje, že naprostá většina lidí dává více prachu. Z důvodů větší spolehlivosti výstřelu. No a tím pádem se stává, že prach není všechen spálen a část ho vyletí daleko z hlavně. Tudíž ty náměry nad hlavu mají smysl. Viděl jsem připečené zrnko prachu na rohovce oka na nějakých 6 metrů a to z obyčejné kolečkové pistole. Naštěstí bez následků.
Na druhou stranu, na akci v Kurovicích 25 lidí běhá po lese, střílí po sobě z mušket a arkebuz jako na airosftu a nic si neudělá. Je to prostě o lidech, jako u všeho.

//Podotýkám, že velice aktivně střílím z předovek od roku 94//

[Broďan]

//Podotýkám, že velice aktivně střílím z předovek od roku 94//

To já vím, že už jsi taky pořádná fosilie. Jestli jde o rok 1994 (nebo 1894?), tak to s Pappim střílíme ještě o 2 roky déle. A to je potom rozumu a zkušeností, protože tenkrát byla tráva zelenější, holky krásnější a tak Každopádně jsem tenkrát vypil rumu, asi jako dneska piva. Ale dodnes se divím, že se nám nic nestalo, protože jsme ty zkušenosti opravdu získávali klopotně .

[Siegfried]

Myslím, že přímo na obličej nikdo normální nikomu nezamíří, ale jestliže někdo úmyslně vystavuje ksicht, když jde proti palným zbraním, tak je to jen jeho blbost a taky to blbě vypadá. Mělo by se trochu hrát, jakože to olovo vzduchem čas od času přeci jen prolétne.

Myslím, že tohle je věc která je podstatná a opomíjená, pokud se všichni budou chovat jako, že může přiletět, tak máme kus pasivní bezpečnosti sám od sebe hotový.

[deCarabas]

No, popravde som v priamom prenose videl, co urobi vystrel z predovky s clovekom na vzdialenost cca 1.5 metra. Ilustracne foto po cca roku od nehody:

borec vlavo, okolo oci a lica


tuna takisto...

Slo o nepozornost a zly odhad vzdialenosti. Najhorsie zo vsetkeho bolo, ze strelec klacal a tym padom to mieril akurat do chujovej vysky - do tvare. Ak by normalne stal, pripadne zvolil urcity namer, borec by dnes nemal sexi tetovanie. Cize na jednu stranu chapem Brodanov nazor, ale na druhej opatrnost nezaskodi ( u mna opatrnost znamena nedat pusku do ruky kazdemu curakovi, skontrolovat ju pred strelbou, rozumne nabit a s namerom strielat na prrimeranu vzdialenost)

[Broďan]

Cize na jednu stranu chapem Brodanov nazor, ale na druhej opatrnost nezaskodi ( u mna opatrnost znamena nedat pusku do ruky kazdemu curakovi, skontrolovat ju pred strelbou, rozumne nabit a s namerom strielat na prrimeranu vzdialenost)

Nezlob se, ale teď mi přisuzuješ jakýsi názor, kterého si nejsem vědom . Můj příspěvek byl v podstatě citací z knihy "Kriminalistická balistika" a sám jsem k tomu přidal opravdu málo. Z toho testu (.45, 5,1g) vyplývá, že od 80cm do 200cm došlo k perforaci papíru zrny prachu a to plně odpovídá i "tetování" maníka na fotkách, protože, když to projde papírem, tak se určitě zasekne i do pokožky a rovněž tak i do oka. Proto se domnívám, že bezpečná vzdálenost pro "naše" účely je asi tak 3m.
To ale neznamená, že je dobré mířit někomu na obličej, zvláště, když se může jednat o jiný prach, než Vesuvit LC, resp. o jinou dávku prachu. Dále je třeba počítat, že před lauf může někdo vběhnout, někdo do střelce vrazit. Proto musí být zodpovědnost na obou stranách.

[deCarabas]

Sorry, nevedel som,ze prezentujes iny nazor, nez je tvoj vlastny S poslednym odstavcom na 100 percent suhlasim.

[Gull]

Ave Broďane,

když jsem tak uvažoval nad výsledky našeho snajprovskýho pokusu v Pticích naskýtá se úvaha, kterak udělat ze střelců poněkud akčnější část jednotky, neboť z výsledků nácviku základních manévrů jednotky pikenýrů, DS a střelců mi jasně vyplývá, že jsme schopni jednou vystřelit Švajcu na uvítanou, zahodit krochny (neb druhý výstřel již vycházel na kontaktní vzdálenost do davu) a působit jako kanonenfutr, což mi příjde zcela sobecky nežádoucí. Myslím že by bylo zvládnutelné mít počet střelců dělitelný třemi, což by umožňovalo vystřelit cca každých 10 sekund a otočit zhruba dvě rundy, než švajc doběhne za předpokladu využití panické (tím myslím nikoli paniku, ale využití panictví mnoha bojovníků ) hrůzy vojínů z palných. Po uvítacím kolotoči bych navázal na manévr "střelci zdrhají mezi píkami za jednotku" a pak již jet dle poslední secvičné... Co ty na to?

[Broďan]

Já určitě nejsem proti masovější palbě, záleží na vrchním veliteli. Faktem je, že pro rychlou střelbu není pozice před pikoši zas až tak výhodná, lepší je to po straně, protože není dobré, nechat se napíchnout na švýcarskou píku, když zrovna sypeš do hlavně a taky zaclánět ve výhledu ostatním. Navrhoval bych spíše vytvořit malý střelecký čtverec po straně pikenýrů, třeba mírně předsunutý, který by pálil co to dá a pak zdrhnul za hlavní čtverec. Zatím se mi ale zdá, že se našich akcí účastní tak maximálně polovina lidí, co jsou v projektu, takže se těžko přemýšlí o nějaké konečné podobě jednotky a stabilní taktice. V reálu to potom vypadá tak, že mezi pikenýry, jsou střelci, dělostřelci, profous, písař, kuchař i feldkurát.
Osobně se mi nijak nepříčí, pobíjet krabí huby i mečem, ale to znamená pohodit arkebuzu na zem.

[Gull]

Popravdě řečeno naše probíhání mezi pikošema je použitelný v malém množství lidí, ve větší jednotce (viz poslední příspěvky Zdenála a Axíka v DS) bychom spíš byli překážkovými běžci.
Pokud by šlo o větší jednotku (už při čtverci 5x5) by bylo probíhání dost honička - vystřelit, zdekovat se za jednotku, nabít, vyběhnout před jednotku(?) a vystřelit. Jiná je ovšem situace, pokud evakuuješ střelce za jednotku pikošů těsně před střetem s dobíhajícím protivníkem, potom je to nejen efektní, ale krutě efektivní

Střelci točící se ve střelbě na křídle pikenýrů mi přijdou jako velmi logické a funkční uspořádání, o tom žádná. Btw. dost mě táhne myšlenka udělat Ptický experiment ve třech řadách střelců (formace aspoň 3x3). Je jasný, že budeš muset velet, aby docházelo k synchronizaci výstřelů v řadě a řady mohly střídavě střílet, ládovat a nastupovat na pozici při zachování bezpečnosti, nijak netoužim schytat hrsť prachu do řepy

[bruuk]

Ahoj.
Chtěl jsem se zeptat.
Akceptujete pro střelce také ranné muškety?
Jedna taková mi leží doma.
Pokud ano, tak jaké prvky by neměla mít.
Bruck

[Broďan]

Jelikož jsme si zvolili letopočet 1525 jako rok přibližného situování projektu a domluvili se na používání krojů, zbrojí a zbraní typických pro německé landsknechty v tomto období, tak sem muškety, byť v raném provedení, bohužel nezapadají. Střelci by měli mít arkebuzy s doutnákovým či hubkovým zámkem s pákovou nebo tlačítkovou spouští, resp. bez zámku a nebo pozdní kuše. Těžší ručnice, které můžeme označit za muškety, se začínaly v této době používat ve Španělsku a vzhledem ke své délce a hmotnosti vyžadovaly podepření furketou. Mušketu lze tedy považovat za prodlouženou arkebuzu, jinak zásadní rozdíly v konstrukci zjevně nebyly.
V naší jednotce, která má spíše charakter "tlupy", máme takovou domluvu, že každý člen se účastní pikenýrského výcviku. Střelci a dablové jsou tedy alternativními pikenýry a zbraň si volí podle aktuální situace. Např. na Švihově se může takový střelec dokonale kulturně vyžít, neboť může nejen střílet, ale také bojovat píkou a mečem a pobíjet švýcary či jinou podobnou havěť dle libosti .

[Bahnak]

Zdravím
Jen ve stručnosti k původnímu řešení "bezpečné vzdálenosti" střelby bez ucpávky.
Už jen fakt že papír není lidská kůže (nedej bože oko), nebral bych příliš výsledky z nějakého pochybného testování jakéhokoliv plátku v potaz.
Řekl bych, že cílem nás všech a střelců především by mělo být zranění jakkoliv předcházet, než spekulovat nad tím, co je a není bezpečné.
Stanovovat nějaké pomyslné měřící hranice "kdy ano a ne" není na místě, protože během bitvy si to asi těžko přeměříš a po bitvě se tím asi jen stěží můžeš ohánět.
Nemyslím že bych kdy viděl nějakého pohoršeného diváka (natož pak učinkujícího) když se nestřílí "NA lidi" ale "NAD lidi". Obvykle si toho malinkého rozdílu ani nevšimnou.
Přizvednout zbraň tak, aby místo na obličej mířila půl metru nad hlavu, je otázka přizvednutí zbraně o cca 1-2 stupně?
I když budete střílet z 10ti metrů, je vyloženě hloupost střílet "NA člověka" pografitovaným černým prachem, a nebo mi kdokoliv z vás zaručí že v žádné plechovce prachu či ve vaší hlavni NIKDY nebude ŽÁDNÁ nečistota, saze či zrníčko šutru?

Vzhledem k tomu že jsem byl taktéž sám střelen "bez ucpávky" z cca 3 metrů do obličeje, bolelo to a dodnes tam nějaké ty černé tečky vidět jsou, tak s prominutím, studie nestudie, dnes přetrhnu toho hulváta co mě střelil vedví. (tenkráte to odnesl frajer pouze slovní konfrontací po akci)