Já jsem se růženci zabýval jenom velmi okrajově a na období cca 1250-1400 jsem dohledal cca 8 typů. Jenom 2 jsou jako nespojená šňůrka (v jednom případě je takový růženec připnutý jehlicí k šatu - Cášská madona, cca 1350; druhý sloužil i jako záložka knihy

). Všechny ostatní jsou spojené jako nekonečná šňůra, v jednom případě se střapcem (náhrobek Jindřicha a Anežky, vévodů Javorských, cca 1340, Lvovek Slezský), v druhém s křížkem (tumba burgundského vévody, cca 1400, Dijon). Zajímavý je růženec dámy z la Rochelle.
V rukopisu Métských hodinek je cca dalších 6 typů růženců, ale jenom o 3 lze reálně spočítat kuličky, u ostatních není zjevné, zda znázorńují konkrétní počet, nebo jsou prostě jenom šňůrou s mnoha kuličkami).
Tři z popisovaných růženců jsou zde
http://www.hradeckydvur.net/realie/ruzence
Stávající podoby katolických růženců vycházejí z rozhodnutí Tridentského koncilu, do té doby není jejich podoba zjevně nijak všeobecně závazně stanovená. Mimochodem, růžence byly od sklonku 13., po celé 14. st. velmi oblíbeným módním doplňkem, což nelibě nesli mnozí evropští mravokárci

Nevybavím si zdroj, ale v jedné stížnosti je zmínka o měšťance, jejíž pozůstalost tvořilo mimo jiné více než 60 růženců (Německé prostředí - nejedná se o patriciát). Nicméně bez citace má taková informace pramalou váhu. Spíše by měla být zamyšlením nad možnou dostupností a módností tohoto doplňku obecně
Na počátek 16. st. je v obrazových i písemných pramenech k růžencům poměrně dost informací. Materiál se používal prakticky jakýkoli - od dřeva, skla, kovu, keramiky, po perly a drahé kameny. Stavěl bych to na sociálním postavení nositele
P.S. já měl za to, že na hradeckém fóru ten příspěvek psala Kordulka
