Brodec

Pred par dnami sme si so Siegfriedom vymenili par sprav ohladne jednoho odevu zobrazeneho vo Wagnerovej praci. Nakoniec sme sa zhodli na tom, ze by bolo najlepsie spravit tomu vlakno - nech sa k tomu moze vyjadrit viacej ludi.

Pred nejakym casom mi uz zistoval zdroje z ktorych Wagner vychadzal (nasiel som to len na netovej verzii, kde zdroje chybaju) a tak som sa ho nevahal spytat aj na toto:

http://wagner.bitva.cz/images/wag01-59.jpg

Zaujimalo ma to vyobrazenie vpravo hore - odkial to Wagner mal. Ta latka na tom kabatci vypadala velmi zaujimavo a chcel som sa o tom dozvediet viac.

Ahoj,
tohle je z Bible Václava IV, její faksimile bohužel nemám. Pokud píšou miniatura, tak to asi moc detailní obrázek nebude. Ale zase nemyslím si že by to bylo špatně. Střihově to konci 14.stol. odpovídá a takovýhle vzor ničemu nevadí. Diskuze může být o to jak to realizovat. Tedy pokud je pán bohatej tak má asi brokát s tímhle vytkávaným, tedy potěš koště sehnat něco takového. Mno taky by to mohla být potištěná látka, asi hedvábí nebo kvalitní bavlna... nemyslím si že by bylo typické to mít vyšité, ale pokud je pán z Východu nebo polska, tak bych se nebránil... nejméně pravděpodobná je látková aplikace (vzor je dost komplikovaný)
K bibli Václava IV se dostat neumím. Zkus se poptat normálně v diskuzi, možná má někdo faksimile, ale běžně přístupná není. Kdybys sehnal, dej vědět taky bych chtěl.
S pozdravem
SiG

Radi by sme teda vedeli, ci nema niekto pristup k faksimile biblie Vaclava IV, velmi by to pomohlo Vopred vsetkym dakujem.

http://www.faksimile.sk/bv.php ?

Tiez som mohol dodat, ze ma skor zaujimalo, ci ju niekto nema v digitalizovanej podobe. To, ze je vo Viedni viem

Faksimile je ve vlastnictví Národní knihovny ČR v Praze. Pokud mě to nechají naskenovat, tak se samozřejmě podělím.

Zrovna jsem se konečně dostal k Durdíkovi-Wágnerovi kromě obligátního Mudry-Wágnera a koukám a nestačím se divit, kterak kvalitní dílo vyšlo v roce 1954 a jaká zoufalost vyšla celkem nedávno.

Základní rozdíl je ve vědeckosti textu, který je v prvním případě doplněn Wágnerovými obrázky na rozdíl od nově vydaných Wágnerových obrázků doplněných Mudrovýmy nesmysly. Mimo jiné mělo původní vydání i rozsáhlé popisky ke každému obrázku a to včetně připojených drobností, které jsou v poslednu pokládány za Wágnerův výmysl. Konec lithanií - tenkrát bral Václavovu Vídeňskou bibly z fotografií č. 5145, 5468, 5437 z fotoarchivu Státního fotoměřičského ústavu.

Jinak tenhle druh kabátců (wamsů) je ostatně k vydění i v jiných českých pramenech husitské doby (přílepek z Kosmovy kroniky, tympanon z Týnského chrámu, Brněnská právní kniha etc.). Zatím se domnívám, že právě tahle (pravděpodobně) vycpávaná věc byl onen český wams dealovaný konfekčně do další evropy (podle Kybalové). Dále se ke konstrukci vyjadřují pražská kabátnická statuta z 2. pol XV. věku. (myslím, že edičně vyšla v Archivu českém, kouknu na to).

Tak jsem našel ve faksimile ten foliant s kabátcem o kterým je řeč:

Diky Zdeslave, mas u mne dobre vino

Zajímavé vyobrazení... copak asi znamená... W je Václav? A přečte někdo tu první literu? že by malé r?
Nemáš tam Zdeslave i výklad tohohle vyobrazení...
Já bych jisté tušení měl

Siegfried napsal:Zajímavé vyobrazení... copak asi znamená... W je Václav? A přečte někdo tu první literu? že by malé r?
Nemáš tam Zdeslave i výklad tohohle vyobrazení...
Já bych jisté tušení měl

Wenceslaus rex? Může být...
Že už by na tom byl tak špatně, že ho museli kurtovat?
V době, kdy kniha vznikala, mu bylo nějakých 35 let, to měl před sebou ještě víc než 20 let života. Nebo že by první zajetí? To by časově sedělo se vznikem rukopisu.

Při hledání těch statut jsem si chtěl ušetřit práci a podíval jsem se do Tomka, jestli tam nemá odkaz. Odkaz tam nebyl, ale jinačí informace tam k nalezení byly:
Tomek - DMP - Díl 2., kniha III., oddíl II
str.372
Kromě krejčích působyli v praze kabátníci (joppatores, joppulatores, jopner, wambaser, togatores).
(Sice je vše překládáno jako kabátníci, ale je možné, že některé názvoslovné rozličnosti měly opodstatnění ve vnímaných rozdílech, např.Toga - Vavřinec z Březové používá slova toga, při popisu rozdílu v rytířském odění a odění Pražanů při bitvě u Vyšehradu, Joppa (goppein etc.) - Chebský soupis používá ve smyslu zbrojného odění, ovšem wams je v literatuře vždy označován za vycpávaný/prošívaný kabátec civilní povahy; pozn. Mathias)
Mezi léty 1348 – 1419 bylo v Praze kabátníků 19.

Tomek - DMP - Díl 8., kniha IV., oddíl II
str 362
Cech kabátnický byl založen r. 1448.
str. 367
Krejčí se původně dělili na nowiníky a vetešníky (nové oděvy versus přešívání starých). Později se vyčlenili kabátníci (joppatores).
str. 368
...jinak kytláři, kteří zráběli kabáty, jimž se patrně později říkalo kytle. Jedni dělali kabáty nowé a druzí vetché (vetešníci).
(Tomek se zřejmě mýlí, neboť není důvodu se domnívat, že kabát a kytle bylo stejné oblečení; pozn. Mathias)
Docházelo ke sporům, tak r. 1441 bylo rozhodnuto radou Nového města, že vetešníci nesmí vyrábět nové kabáty z barchanové, pokušinové ani z nových koží, toliko z cvilinku.
V roce 1444 byl veden spor mezi kabátníky a krejčími před oběma radami. Rozsudek se vyjádřil takto: kabáty barchanové černé i bílé, kožené i cvilinkové mohou vyrábět a na trhu tandléřském prodávat právě kabátníci (jako prý bývalo za krále Václava). Naopak kabáty ferštatové (atlasové či tykytové), pokušinové a dvojharasové a z podobných látek dělat nesmějí. Stejně jim bylo zapovězeno dělat kabáty na zakázku, nýbrž jen pro trh.
(v pozůstalosti Wawry Dauše kabátníka bylo zaznamenáno 110 kabátů r. 1483)
R. 1448 na Novém městě vymohli si kabátníci vytvoření nového cechu, který byl opatřen articulou, řadící kabátce barchanové, kožené, cvilinkové a pak i harasové a pokušinové řadí k jejich řemeslu.

A co znamenají názvy látek podle Wintera:
Winter - Dějiny kroje atd.
str. 110-116
Atlas (rasat ve Vlaších) - drahá hedvábná látka s lesklým rázem
Barchan (parchan, parchant, parchanus) - bavlněná látka na lněné osnově (u nás známé už ve 14. st, podle barchaníků), podle Weigela pak barcheníci vetkávali i vlnéné či hedvábné příze a barchany měly různé vlastnosti podle potřeby
Cvilink - hrubší tkanina z režných nití (plátno), objevuje se spíš v XVI. st.
Feřtat (lat. forstat) - látka míchaná z vlny a hedvábí
Haras - látka vlněno-hedvábná (dražší než barchan)
Pokošin - látka podobná harasu (látka tkaná z vlny a hedvábí - dražší než barchan)
Tyketa - látka lehčí hedvábná

Jinak to písmeno na miniatuře může být také "e", značící královnu Emu, což by také vysvětlovalo tu zástavu lásky na jeho pravici v pranýři uzavřené. Ostatně profi-výkladů Václavské symboliky je už na světě také dost. A pokud by to byla upomínka za zajetí, tak by to znamenalo, že se mu to klatě lébilo, protože tohle není jediné "pranýřové" vyobrazení.

S dovolením hlasuji pro "e", protože horní čárka "r" by měla být nasazená tenkou linií (začátek vlnovky), zatímco zde se mi zdá, že vidím spíše zalomený duktus (pokud se o duktu dá u "e" hovořit). Ale hlavně, pod loktem je vidět spojnice.

Jako obvykle, komu by se nechtělo hádat, co je to za písmeno a co znamená, může si přečíst edice
KRÁSA, J. Rukopisy Václava IV. 2. vyd., Praha: Odeon, 44. Svazek edice české dějiny, 1974, 307 s.

KRÁSA, J. České iluminované rukopisy 13./16.století. 1. vyd., Praha: Odeon, 68. Svazek edice české dějiny, 1990, 455 s.

Maršálek napsal:Jako obvykle, komu by se nechtělo hádat, co je to za písmeno a co znamená, může si přečíst edice
KRÁSA, J. Rukopisy Václava IV. 2. vyd., Praha: Odeon, 44. Svazek edice české dějiny, 1974, 307 s.

KRÁSA, J. České iluminované rukopisy 13./16.století. 1. vyd., Praha: Odeon, 68. Svazek edice české dějiny, 1990, 455 s.

Jako vždy jednoduché a jasné