Brodec

Prvně přiblížím dobu, lokalitu, postavu: jedná se léta 1470-85, oblast Flander spadající pod Burgundské vévodství a později Francii či "Německo". Coby měšťan aspirující na velitelskou pozici u pěších mám šalíř s pevným hledím (což asi není úplně typické pro lokalitu), prstové rukavice (plátové) a kopí. Dále bych pokračoval kysysem se zády a taškami, ale bez plátové ochrany nohou (což asi není úplně běžné podle pramenů). Problémem je ochrana rukou, původně jsem chtěl kroužkový rukáv končící pod lokty, stažený loketními myškami na tkanice a pokračující plným plátovým předloktím. Nicméně mi bylo doporučeno si pořídit i nadloktí pro lepší připevnění myšek= zkracování kroužkového rukávu až nad loket a nechráněný vnitřek lokte kroužky. To zase je řešeno u Falknerova Fechtbuchu, kdy jeden z duelantů má ruce chráněny kroužkovým rukávem a na něm ještě plátovou ochranu bez ramen. Otázkou je jak by jste ruce řešili vy? jaké máte praktické zkušenosti a co je na konceptu postavy nepřijatelné.

P.S.: Zapomněl jsem na kroužkový límec a kroužkové "spodky", prý ty spodky u burgundských dost frčely po roce 1470 na základě nařízení jak se můžeme dočíst v Embletonovi. Připouštím, že hodnota příspěvku je asi na úrovni kdy se vás partnerka zeptá, které šaty by si měla vzít do divadla.

Tak tašky jsem odpískal. Co jsem si všiml, tak je to velice vzácná záležitost v té době, ale pokud jsou plátové nohy, výskyt tašek je mnohem častější.
Dále budu volit lokty nýtované, namísto připevněni šněrováním.
Hodně sympatické mi je řešení kroužkových rukávů tímto způsobem.

Na správnou sladěnost ti asi neporadím, na to jsou tu rozhodně povolanější, ale určitě se hodí více "nepřátel" na Budyni, takže oceňuji tvé rozhodnutí pořídit si Burgunďana

Já to říkám pořád burgunďanů je málo, tak na nás buďte hodní, jinak se v rámci rekonstrukce nemají švýcaři s kým prát. Za Burgundsko může žena, já bych dělal jižní část Německa, takže ji vyřídím ocenění

Obrázek máš pěknej jen tak dál:)
Já třeba používám variantu s rukavicí(pěstnicí), která je dlouhá a nahrazuje předloktí. Ty jsou na konec 15.stol. celkem se vyskytujícím prvkem, v Mit eisener Faust (Mathis Goll - 2009) jsou cca 3-4 originály, celkem se dá vybrat. K tomu vyvazovanou myšku a zbytek kreje ten kroužkový rukáv, případně doplněný rameny. Celkem spokojenost, jakkoliv je jistě komplet ruka pod rukavicí v pořádku, osobně vnímám výhodu v tom že, je to lehké, tedy rychlé a méně unavující.

O takových protažených rukavicích vím, ale pro mě jsou datací trošku dál, asi 1485 a později. Léta 1470-85 jsou pro nás maximální rozpětí, ideální je splnit rozmezí 1475-80 kde se dá právě hovořit o +/- 5 letech nahoru či dolů. Bohužel ty prstové rukavice a přilbu mám, takže obměna by přišla po zařízení se kyrysem a rukami. Podlehl jsem kouzlu loketních myšek, ale mám potřebu si ještě ochránit to předloktí i nadloktí. Nevěřím, že by to jen kroužky zvládly na tenším rukávu (3x len, vlna, hrubý len). Ramena by byly vycpány dle módy a překryty kroužkovým rukávem. Asi nejčastější varianta, když ramena prostě nechcete. Sice jsou i další kombinace, nicméně tak vzácné, že se setkáte častěji s vysokými botami u pěchoty. Toto jsem postřehl při zkoumání maleb a iluminací jak se co asi nosilo, krom toho si moc rady nevím.

Daniel Kajzar napsal:...ideální je splnit rozmezí 1475-80 kde se dá právě hovořit o +/- 5 letech nahoru či dolů. Bohužel ty prstové rukavice a přilbu mám, takže obměna by přišla po zařízení se kyrysem a rukami. ... Toto jsem postřehl při zkoumání maleb a iluminací jak se co asi nosilo, krom toho si moc rady nevím.

Myslím, že žiješ v iluzi, že patnácté století bylo někým naplánováno rok po roku . Tehdy neexistovaly vojenské vzorové předpisy a datace čehokoliv je obtížná, často sporná a i vícekrát dochází ke změně datace v důsledku novějších výzkumů. Dobové obrazové materiály bývají často v rozporu s prameny písemnými a někteří malíři malovali ve zbroji úplně každého vojáka, aby bylo prostě vidět, že to je voják a ne civilista. Jako mustr přitom používali třeba jen jedinou zbroj, kterou znali a tak ji namalovali každému, byť s malými obměnami. Chci jen upozornit na to, že nelze bazírovat na přesné dataci zbroje a dá se uvažovat např. čtvrt století jako orientační interval, nikoliv 5 či deset let, to je příliš málo .

Je mi líto, že to připadá jako iluze, ale vnímám to jako vývojový proud jdoucí různými cestami, které buďto mají smysl a pokračují, přetvářejí, stávají se podnětem pro další nebo naopak zanikají. A z toho proudu jsem chtěl "vyseknout" určité časové období. Beru na vědomí že do mnou stanoveného data zasahují předměty starší, i že mistr kunsthistorik se "sekne" v dataci o několik let, a pak je rukavice modernějším počinem než skutečně byla. Je na nás, jestli přistoupíme na tato pravidla nebo budeme pracovat na vlastních. Platit za to budeme stejně sami.