Brodec

Měl jsem možnost si vyzkoušet tepelně zpracovaný klobouk,který mě skoro padl na hlavu jak prdel do gatí. Sice jsem ho nekoupil (i když byl za dobrý peníze),ale zarazila mě jedna věc. Ten výrobce (kovář-platnéř p.Rüter z Německa) mě tvrdil,že klobouk měl před sbroušením 2,5mm a po sbroušení 1,4mm - 1,7mm. Sice taková to tloušťka u kalené helmy je podstatně lepší než u jakékoliv svařované,ale přeci jenom? Je to dostatečné nebo ne? A je to dobové? Myslím tím sílu materiálu. Spíše jsem viděl podstatně tlustší (od 2mm až po 3,5mm).
No a když už jsem u toho. Jak by jste viděli i ostatním součásti zbroje?

Záleží na části zbroje - u německých pozdněgotických zbrojí mívaly rukavice i pod milimetr, kyrysy a helmy bývaly silnější. Záleželo i na ceně a určení výrobku, existují například i levné pěchotní přilby, se kterými se výrobce příliš nes*al a klidně je ztenčil na milimetr.
Jinak nejsem platnéř, ale odbrousit na přilbě milimetr mi přijde hodně.

Nejvíce relevantních informací podá asi Martin, páč má k dispozici měření z výstavy v Hradci, ale obecně ten kalenej plech vydrží strašný věci .) Moje kalená helma má kolem 1,5mm ve zvonu, dole ke kraji je asi méně (hodně to vytahoval aby to vyšlo) a celkem pohoda, sekaj mi do toho jako o život a nic... při průlonu na HS sem dostal dost, a na tý věci nejsou žádný škrábance...
Jinak teda já za hlavní výhodu helmy z jednoho kusu považuji, právě to že se při tváření ten material chová jak má, takže ty tvary pak vyjdou věrohodně... a jistě že svár ve hřebeni je dost namáhaný ale pokud se udělá plamenem a zručným řemeslníkem, neviděl bych v něm z hlediska pevnostního zásadní slabinu... (tím ho samozřejmě neobhajuji)

Malej napsal:... měl před sbroušením 2,5mm a po sbroušení 1,4mm - 1,7mm. Sice taková to tloušťka u kalené helmy je podstatně lepší než u jakékoliv svařované,ale přeci jenom? Je to dostatečné nebo ne? A je to dobové? Myslím tím sílu materiálu. Spíše jsem viděl podstatně tlustší (od 2mm až po 3,5mm).
No a když už jsem u toho. Jak by jste viděli i ostatním součásti zbroje?

Uvedená tloušťka kalené helmy (do 2mm) je ve shodě s originály. Existují i podstatně silnější helmy, jsou ale v menšině.
Pár příkladů:
1) šalíř, muzeum Broumovska, 1470-80 (2,29kg)- min. 1mm, max. 2mm, strany zvonu 1,5mm
2) klobouk, Frýdlant, 1440 (1,41kg) - min. 1,1mm, max. 2mm, strany zvonu 1,2-1,3mm
3) šalíř, VHÚ, 1480 (2,18kg) - min. 1,1mm, max. 2,4, strany zvonu 1,4-1,8mm
4) šalíř, Znojmo, 1470-80 (3,35kg) - min. 0,8mm, max. 4,3mm (čelo, temeno), strany zvonu 1,4-3,6mm, hledí vpředu 2,6-2,8mm
Tvrdosti přileb jsou od cca 40 do 56 HRC. Mečové čepele současných replik mívají něco přes 50HRC.
Ostatní části pozdně gotické zbroje byly relativně tenké. Kyrys 1,5 až 2mm, nohavice a rukávy 0,6 až 1,8mm. Tvrdost opět vysoká nad 40HRC. Tenčí části se chovají jako pružina a je obtížné je poškodit. Pod údery drtivých zbraní, jako sekera či palcát tenčí kalený plech praská a odlamuje se (rukavice na Churburgu). Netuším ale, čím by šlo poškodit kalenou helmu, protože je na hlavě a ta na krku, tedy uložení velmi měkké a nestabilní. Po ráně cepem se zlomil vaz, ale helma nemusela být poškozena. Účinek meče na kalenou zbroj mi přijde zanedbatelný, na poškození je příliš lehký a čepel snadno sklouzne.
Turnajové zbroje byly podstatně silnější, např. kolčí helmy 4-7mm, ale to je jiná kapitola.

a jak je to vlastně s materiálem na kalené helmy v dnešní době? Co je to za matroš a jak ho platnéři zpracovávaní? Protože kalitelná ocel těžko bude mít díky vyššímu obsahu uhlíku vlastnosti hlubokotažného plechu, který používá většina našich platnéřů. Takže předpokládám, že se zpracovává za tepla? A co okuje, ty musí být značné, když se musí helma neustále dávat do výhně.... docela mě to zajímá. A vlastně - od kdy se na pátových zbrojích používá kalení a jak bylo četné? V publikacích co mám v knihovně jsem o kalení zbrojí bohužel moc informací nenašel Skoro bych byl nabyl dojmu, že většina plátů, zvláště v gotice, vůbec kalená nebyla ale bylo to "bláto"......

Každopádně bych nesouhlasil s tvrzením, že svár udělaný plamenem (asi je myšlen klasický "autogen", tedy acetylen a kyslík) je kvalitnější než svar udělaný el. obloukem nebo metodou MIG ("céóčko"). Ve skutečnosti je to naopak, plamen vychází nejhůře....pokud tedy samozřejmě vaří zkušený a školený svařeč a ne "lepič" z garáže .....ale technologie svařpvání je opravdu off topic, takže se omlouvám správci fóra

Divous - něco se lze dozvědět zde, případně kontaktuj třeba "Mac" eho

.viewtopic.php?t=195

Divous napsal: A vlastně - od kdy se na pátových zbrojích používá kalení a jak bylo četné? V publikacích co mám v knihovně jsem o kalení zbrojí bohužel moc informací nenašel Skoro bych byl nabyl dojmu, že většina plátů, zvláště v gotice, vůbec kalená nebyla ale bylo to "bláto"......

Zpočátku měli technologický náskok Italové a tzv. přerušovaným kalením kalili luxusní zbroje už v 1. pol. 15. stol. Ve II. pol 15. stol. je dostihli (a předstihli) Němci, kteří kalili s popouštěním. Zbroje obyčejných vojáků byly železné, tedy z nekalitelného materiálu. Renesanční zbroje se vyznačují menší tvrdostí i když jsou luxusní, názory, proč tomu tak bylo, se různí a pravděpodobně to vypadá na lepší odolnost vůči palným zbraním, kdy se měkčí ocel vytáhla a nepraskla.
Tvrdosti ocelových gotických ocelových zbrojí někdy překračují i 50 HRC. Už tady o tom bylo napsáno dosti, ale v těch příspěvcích je obtížné se zorientovat. Měřené tvrdosti a tloušťky některých zbrojí z výstavy Chladná krása plátové zbroje v HK mám k dispozici. Něco sem taky napsal platnéř Mac.
V současné době jsou lepší zbroje vyráběny z pérové oceli a zakalené na cca 46 HRC. Zbroje z obyčejného plechu lze dodatečně nauhličit a zakalit na zhruba stejnou hodnotu. Viz Mac a J. Klepač, kteří tady tyhle technologie vyvinuli.

Martin B.: díky za odpověď

Co se týče kalených zbrojí, tak zajímavá je tato krátká ukázka z cyklu Weapons that made Britain:
http://cz.youtube.com/watch?v=Uo72dL7uDuc
Ostatně celý 5ti dílný pořad myslím stojí za shlédnutí.

Václav napsal:Co se týče kalených zbrojí, tak zajímavá je tato krátká ukázka z cyklu Weapons that made Britain:
http://cz.youtube.com/watch?v=Uo72dL7uDuc
Ostatně celý 5ti dílný pořad myslím stojí za shlédnutí.

tak to je hodně zajímavé video a zajímavé informace- know how zadarmo na youtube ....zajímavé je třeba to dvojté ohřátí na různou teplotu a ochlazení. A že se staří platnéři museli učit perfektně znát různou barvu různě rozehřátého plechu bych u platnéřiny nečekal

Divous napsal: zajímavé je třeba to dvojté ohřátí na různou teplotu a ochlazení. A že se staří platnéři museli učit perfektně znát různou barvu různě rozehřátého plechu bych u platnéřiny nečekal

Mno když nemáš teploměr Ostatně se jedná o schopnosti které se dochovaly u kovářů dodnes... i ve strojnických tabulkách jsou dodnes tabulky barev a teplot:) to bych očekával jakoempiricky poměrně rychle získatelnou zkušenost... nemající jiné alternativy...

no, ono existujou ještě další finty na určení teploty, ale ta od pohledu na barvu nevyžaduje žádné další pomůcky... A celkem stačí...

Siegfried: ale to JO....u kovářů samozřejmě ano, ale netušil jsem že to museli znát i platnéři. Domníval jsem se, že platnéřina byla hlavně o umění zpracování kovu za studena... ...i já jsem se to kdysi učil, co by vlastník mnoha různých zkoušek a licencí (i úředních a to nejenom českých ) na svařování plamenem, el. obloukem, TIGeme, MIGem a tak podobně.... ale to už je HODNĚ dávno, to bylo ještě v dobách, kdy jsem se živil rukama.....

Divous- Mno práce s plechem se ani dnes neobejde bez určité teploty a lecos prostě ani za studena neuděláš to by jsi měl vědět pokud teda máš nějaké expy. Navíc některé věci jsou pak pevnější když je děláš za tepla - zpravidla ty více ohnuté ze silnějšího matroše. (dělám klempířinu a jsem taky obráběč)
Zkus si ručně vybouchat za studena čtyřku plech a ať je z toho Přední kyrys.

tenhle můj OT příspěvěk jsem se pokoušel vymyzat ale nepřišel jsem na to jak, tak poprosím velkého Admina, aby to udělal, díky