Ano, ta bezstarostná doba pokračovala i za vlády Václava IV. a mnoho hradů by si zasloužilo spíš označení "gotický zámek". Krakovec zcela jistě, to už hrad není, protože je opevněn čistě formálně a vše je podřízeno komfortu bydlení. Jenštejn měl do pevnosti taky daleko a kolem Prahy vznikají za vlády Karla i Václava další slabě opevněné hrado-zámky, dnes stěží zjistitelné, např. Květnice, Hradové Střímelice aj.
Točník je specifický případ, protože i když vypadá celý jakoby "naruby", je zde použito několik opevňovacích prvků, ale stavitel jakoby nevěděl, jak vytvořit kvalitní pevnost. Vstupní část, ve které se lomí cesta, je dobrá, druhá brána s (pravděpodobně) kolébkovým padacím mostem taky kvalitní. Hlavní palác s velkými okny přímo nad příkopem je absurdní, leč zdivo je dostatečně silné. Dále se zde vyskytují hojně malé branky umožňující únik z hradu, coby důsledek Václavova strachu před dalším zajetím. V případě Točníku tedy bylo spíše řešeno, kterak z hradu uniknout, než jak se v něm bránit. Inu, bylo to královo sídlo a doba nebyla králům příliš nakloněna. Valové opevnění před příkopem s palposty pro děla zřejmě bylo zřízeno již za husitských válek, protože inventář z r. 1430 uvádí na hradě 13 děl a ve vlastním hradě nebylo kam děla umístit. Toto zemní opevnění učinilo z Točníka pravděpodobně použitelnou pevnost.
Na dalším Václavově sídle Novém hradě u Kunratic je též vidět pokus o stavbu pevnosti, ale jen velmi rozpačitý (břit na čelní straně, přístup příhrádkem, vyzděný příkop před druhou branou). Hrad se bránil husitům na přelomu 1420/21 necelý měsíc, pak už nebylo co bránit, protože všechny ochozy a střechy byly rozstříleny a ve zdech střílny nebyly.
Trosky, další hrad z Václavovy doby. Přírodní podmínky pro stavbu hradu naprosto dokonalé, ale opevnění velice pasivní. Tady ale byl problém umístit někam obléhací děla a stroje, takže husitským pokusům o dobytí odolal.
Přesto pár pevných hradů v této pokojné době vzniklo. Například Kost byla přestavěna na kvalitní pevnost. Navzdory své poloze v údolí byl hrad velmi pevný a kvalitní.
Hrad Pravda vyhodnotil jako pevný a pokrokově opevněný pouze Tomáš Durdík. Dvě zemní bašty před vněším příkopem stačily podle něho k tomu, aby udržely obléhací dělostřelectvo v dostatečné vzdálenosti od vlastního hradu. Já jeho názor nesdílím a myslím si, že ty bašty byly příliš malé a příliš zranitelné, než aby mohly předpokládanou úlohu splnit. Na druhou stranu to nahrává myšlence, že valy opevněné předhradí Roháčova Sionu, dostatečně vybavené děly, mohlo velice dobře odolávat obléhatelům a že obléhání nemuselo být fingované. Zde ale chybí informace o síle a morálce obléhacího vojska a taky o možnosti pomoci zvenčí. Že velitel obléhatelů Hynce Ptáček trpěl strachem o svou osobu, potvrzuje nebývalé mohutné opevnění jeho velitelského stanoviště před hradem.
Nepřítomnost studny na hradech nemusela být vnímána jako zásadní handicap, protože pokud se strhly hořlavé střešní krytiny (pokud tedy byly), byla voda potřeba pouze na pití a vaření. K tomu posloužily cisterny, případně sudy. Lodě plující měsíce po moři si taky vezly dostatečnou zásobu vody pouze v sudech. Spousta velice pevných hradů studny nemělo, protože zkrátka nebylo technicky možné je ve tvrdé skále vyhloubit, třeba Házmburk či Bezděz.
hawkwind napsal:Postnu nějaký obrázky až to upravím. Nic podobnýho tady fakt nemáme.J.
Postni, postni. Určitě u nás nic podobného nemáme, protože Habsburkové dlouho válčili s Turkem a kvalitní pevnosti se stavěly v Uhrách, příp. v Rakousku. Na území Čech byly středověké pevnosti a pak až barokní proti Prušákům (Terezín, Josefov, Hradec Králové, Olomouc atd.). V renesanci se u nás pouze flastrovaly staré gotické hradby a podle toho to tady taky vypadalo. Pro Švédy pak nebyl problém si tu pěkně nakrást a zařádit.