Brodec

Ahoj, píšu bakalářskou práci o středověkém klimatu a nutně sháním (třeba i k zapůjčení) Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české.
Rovněž by mi velice pomohly tipy na bitvy (10.-17.stol.), kde výsledek rozhodlo počasí.
Dík

Jedna z velice zajímavých bitev ve které hrálo roli počasí pro mě jako lukostřelce je Towton, jejíž lukostřelecká příprava se odehrála na hraně ledového blizzardu a za velmi špatné viditelnosti, kdy lancasteři ačkoli měli výhodnou pozici na vyvýšené plošině stáli proti větru a po zahájení střelby prakticky vystříleli celou zásobu šípů, střílíc zhruba 15-20 metrů nakrátko, právě kvůli tomu protivětru a nemožnosti odhadovat správně vzdálenost. Nikdo si toho nevšiml. Následně Yorci postoupili o tuto vzdálenost a vrátili jim ty nastřílené šípy s větrem v zádech, což vedlo k velkým ztrátám na lancasterské straně hned v úvodu bitvy, především díky faktu, že většina účastníků měla špatné ochrané odění a jen málokdo přilbu (Graves of Towton).
V několika případech podnikli lancasterští men at arms výpad kupředu na yorkské linie, jen aby se dostali zpod deště šípů (čímž ovšem zase ztratili výhodu lepšího postavení).

J.

No, protože se ptáš i na 17. století tak určitě zamrznutí Baltu umožnilo švédům dobytí Dánska, vzhledem k tomu, že lodě měli bídné, proti nim,. Englund kniha Nepřemožitelný.

Mrakomor napsal:Ahoj, píšu bakalářskou práci o středověkém klimatu a nutně sháním (třeba i k zapůjčení) Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české.

Ještě před pár měsíci ji měli v Levných knihách v Hradci Králové - mám se podívat?

Maršálek napsal:

Mrakomor napsal:Ahoj, píšu bakalářskou práci o středověkém klimatu a nutně sháním (třeba i k zapůjčení) Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české.

Ještě před pár měsíci ji měli v Levných knihách v Hradci Králové - mám se podívat?

Jestli budeš mít cestu okolo, tak se koukni. Ale v Praze sem už obešel všechny pobočky a beznadějně vyprodáno.

----------------------- 14 říj 2009, 17:14 ---------------------

hawkwind napsal:Jedna z velice zajímavých bitev ve které hrálo roli počasí pro mě jako lukostřelce je Towton, jejíž lukostřelecká příprava se odehrála na hraně ledového blizzardu a za velmi špatné viditelnosti, kdy lancasteři ačkoli měli výhodnou pozici na vyvýšené plošině stáli proti větru a po zahájení střelby prakticky vystříleli celou zásobu šípů, střílíc zhruba 15-20 metrů nakrátko, právě kvůli tomu protivětru a nemožnosti odhadovat správně vzdálenost. Nikdo si toho nevšiml. Následně Yorci postoupili o tuto vzdálenost a vrátili jim ty nastřílené šípy s větrem v zádech, což vedlo k velkým ztrátám na lancasterské straně hned v úvodu bitvy, především díky faktu, že většina účastníků měla špatné ochrané odění a jen málokdo přilbu (Graves of Towton).
V několika případech podnikli lancasterští men at arms výpad kupředu na yorkské linie, jen aby se dostali zpod deště šípů (čímž ovšem zase ztratili výhodu lepšího postavení).

J.

Dneska sem narazil na zmínku o bitvě u Kresčaku odkazující se na kronikáře Jeana Froissarta z Valenciennes, že v bouřce janovským střelcům z kuší povolily tětivy a ti se dali na útěk, zatímco o případných nesnázích anglických střelců se nemluví. Je v těch tětivách opravdu takový rozdíl?

Na stránkách Městské knihovny v Praze mi to ukazuje, že ji mají, konkrétně v pobočkách Smíchov, Holešovice a Lužiny, vždy po jednom výtisku. Doufám tedy, že to nebyla jen nějaká fata morgana Jinak jsem ji dneska zahlídla v naší školní knihovně, ale tam asi nemůžu moc půjčovat mimo školu, tak leda něco zkopírovat (což se zas vzhledem k tloušťce knihy asi nevyplatí )

Dneska sem narazil na zmínku o bitvě u Kresčaku odkazující se na kronikáře Jeana Froissarta z Valenciennes, že v bouřce janovským střelcům z kuší povolily tětivy a ti se dali na útěk, zatímco o případných nesnázích anglických střelců se nemluví. Je v těch tětivách opravdu takový rozdíl?

Můžeme v sobotu vyzkoušet v praxi Jinak co se týče střelců, tak ti nejlíp poradí hawkwind nebo Paja

Traduje se, že angličtí střelci si nesli náhradní tětivy pod čepicemi, aby je udrželi v suchu.
Podrobnosti opravdu nejlépe u Hawka.

Ještě mě napadlo: Nečekaný sníh a mráz v polovině října roku 1304 byly jedním z důvodů, proč se Albrechtovi Habsburskému nepodařilo dobýt Kutnou Horu (v důsledku čehož celé jeho tažení skončilo naprostým fiaskem).

Pike napsal: Ještě mě napadlo: Nečekaný sníh a mráz v polovině října roku 1304 byly jedním z důvodů, proč se Albrechtovi Habsburskému nepodařilo dobýt Kutnou Horu (v důsledku čehož celé jeho tažení skončilo naprostým fiaskem).

To bylo roku 1307 (druhé neúspěšné obléhání Kutné Hory), 1304 byli říšské svazy decimované úplavicí, kterou Petr Žitavský připisuje struzce, vylévané cíleně obránci do řeky. Nicméně to druhé a později třetí obléhání (1310 - kdy vyhořel Jan Lucemburský) nebylo dáno nečekanou změnou klimatu, ale pozdním termínem zoufalých obléhatelů. Sníh a mráz zlomil roku 1310 Jana i před dalšími městy (Kolín, Nymburk), ale to bylo opravdu dáno pozdním příchodem jeho říšského svazu do země. Podzim roku 1307 až tak dramatický nebyl, jenom neměli říšské svazy z čeho pícovat a Rudolf vsadil vše na rychlý úder, který nevyšel, proto pak přistoupil na vydání Opatovických privilegií za příslib zimování ve věnných městech královny vdovy


Napadá mně, že čeští kronikáři přikládali význam údajně velkému parnu, které mělo mít svůj podíl na porážce Přemysla Otakara II. na moravském poli - ale tam je to zdůvodnění takové kostrbaté a asi je spíše hledáním důvodů tohoto vojenského neúspěchu… Čili myslím taky nic

Ty tětivy na kuších jsou otázka. Předpokládám, že byly konopné, což byl asi nejlepší matroš co měli k dispozici. Konopí se po namočení příliš nevytahuje, naopak spíš nesmí vyschnout aby se nelámalo. Na druhou stranu sundat a vyměnit tětivu na kuši za náhradní je nepoměrně víc práce a vyrábět nějakou v polních podmínkách je nesmysl, to seřízení délky je problematické. U luku se dole převáže ten uzel.
Co se ukládání tětiv pod čepici týče - my žádné originální tětivy nemáme, ale na ztužování těch konopných vláken se používal klíh a ty tětivy se leštily až byly hladké jako struna. To se dělalo ještě před WW2. Taková tětiva je pak poměrně tvrdá a nedá se smotat do balíčku, jen do kruhu o větším poloměru, cca 25cm, aby se nezlámala. Takové bezpečné místo kde k tomu nemůže dojít je právě pod tím kloboukem. Jinak byly zřejmě taky konopné a zase, mírné namočení jim do pevností spíš pomůže než co jiného.
Je ovšem potřeba říct, že zmoklé šípy špatně létají, protože člověk střílí prakticky holé tyčky. Experimentálně bylo toto ověřeno při pokusech publikovaných Markem Strettonem v časopise "The Glade" kdy bylo zjištěno že namočené šípy létají s menší rychlostí, což se zase negativně projevuje na průrazných vlastnostech.

U toho Kresčaku bych se spíš zkusil zamyslet jaký vliv měli na francouzský postup ty záplavy bahna po dešti než nějakou takovouhle technickou cerepatičku.

Když už jsme u zamrzlého moře - tak dánský král Waldemar dobyl poslední pohanskou svatyni na ostrově Arkona právě útokem po zamrzlém moři. Dobrý ne?

J.

Maršálek: Právě že se ta zima uvádí i k tomu roku 1304 (kromě otráveného potoka a hrdinství obránců), a to právě k polovině října (něco jako teď ).
Ale lovím to teď z hlavy, doma se mrknu do literatury.

EDIT: Hm, tak poctivě přiznávám, že nevím, kde jsem k tomu přišel. Zjevně je to informace z kategorie "někde jsem to četl". Prošel jsem kroniky, které mám k dispozici (Dalimilovu, Zbraslavskou, Františka Pražského, Beneše z Weitmile, Přibíka z Radenína, Jana Marignolu a Neplacha) a nikde nic...

Pike - takhle si sám nabíhám často, až mně to už unavuje

10. - 13. stol. stručná charakteristika vzhledem k tématu
(co vy na to - čerpáno hlavně z O. Urbana)

Dobu mezi 10. – 12. stoletím lze celkově označit za epochu utváření středověké feudální společnosti a státu. Celý tento složitý proces byl výsledkem nedílného působení vnějších i vnitřních hospodářských, sociálních, demografických, kulturních a politických činitelů. V zemi je stále dostatek zemědělských výrobků, avšak způsob obhospodařování půdy se nijak nemění a rostoucí potřeba je kryta kultivací volné půdy, jíž je dostatek. Vysloveně přitom stagnuje řemeslná výroba, omezená prakticky jen na nejužší místní trh. Naprostá většina dokonalejších řemeslných výrobků je do země dovážena. O skutečném počtu obyvatel si stěží můžeme udělat alespoň přibližnou představu, pravděpodobně se jednalo o několik set tisíc lidí, žijících v slabě rozvinutých sídlištích v podhradí, několika dvorcových venkovských sídel či na samotách. Ve 12. století se ve stavebnictví začíná ve větší míře prosazovat kámen.
V 13. století u nás začíná středověk v pravém slova smyslu. Přesto, že vnitrozemská poloha českých zemí je znevýhodňovala možnosti hospodářského rozvoje a užší účast na bouřlivě se rozvíjejícím mezinárodním trhu, celkový ekonomický potenciál i způsoby ekonomické činnosti se přeci jen pozoruhodně změnily. Výlučně a nebo převážně agrární ráz hospodářství se měnil v agrárně řemeslnický. Tím byl do značné míry zastaven předchozí proces opožďování vůči rozvinutějším oblastem jižní a západní Evropy.
Příznivě se zde promítly především některé technické a technologické změny v oblasti zemědelské výroby. Pěstování plodin bylo a nadlouho mělo ještě zůstat hlavním předmětem práce a zdrojem obživy rolníka, protože tehdy již běžně používaný systém trojpolního hospodaření neumožňoval rozsáhlejší živočišnou výrobu. Využití dokonalejšího pluhu a účelnější obhospodařování v důsledku ustálených právních vztahů a pravidel v oblasti držby půdy znamenaly i za těchto okolností podstatné zvýšení celkové produkce. Podle střízlivých odhadů vzrostl objem zemědělské výroby během 13. století přinejmenším dvakrát, což mělo pronikavý vliv hned v několika ohledech. Především to znamenalo podstatný rozvoj tržních vztahů a obchodu se zemědělskými výrobky. Dostatek potravin podmiňoval další prohloubení dělby práce, přispíval k rozvoji nezemědělské hospodářské činnosti a řemesel a v neposlední řadě byl samozřejmě také předpokladem dalšího růstu obyvatelstva v zemi.

Ještě nás docent Seják na přednášce upozorňoval, že za třicetileté války byla expanze švédů způsobena změnou klimatu, a proto vyrazili dobývat evropu. Osobně se mi to nezdá, neboť Seják není historik, ale ekolog.

Takhle zjednodušeně či hloupě se to říci nedá. K švédské expanzi vedlo mnoho důvodů. Asi nejhlavnější bylo podepsání dlouhého příměří s Polskem, čímž pádem švédská armáda zůstala nečinná a stála hromady peněz. Takže se zapojila do evropského boje za svobodu protestantů. Mistrovský kousek jednoho kardinála z Paříže, který příměří mezi Polskem a Švédskem dohodl, ne? Každoročně vyplácel Švédsku finanční sumy, aby v říši bojovala proti Habsburkům a katolíkům. A asi mu bylo jedno, že chudá švédská políčka rodí málo ječmene, pokud vůbec rodí. Musíš si uvědomit, že ve Švédsku moc zemědělské půdy není a jen trochu víc na sever to ani nestihne dozrát. Tudíž obilí jako hlavní potravina se vozilo po moři z Polska a Ukrajiny. A asi tak přebývalo, že z něj začli ve velkém pálit vodku.
Švédsko žilo ze cla, prodeje ryb, dehtu a železa. Co si tak z hlavy vybavím.