Výroba a tormentace palných zbraní

[Broďan]

Je moc pěkná Grume. Ale koukám, že to sekáš jak Baťa cvičky, to bys mohl do sezóny vybavit celou arkebuzírkou jednotku, ne? ... a já proč po mne pořád někdo chce koule ráže .69? Naposledy to byl Siegfried, takže tahle foukačka bude asi jeho.

[Grum]

Jak, Baťa cvičky, tahle je vlastně ve všem jiná, tvar pažby, hlaveň, pánvička jiná a jinde....

Jinak velikosti bude muset už změřit Siegfried, já to dělám podle náčrtku od ruky. Ergonomicky je přijatelnější než většina "kládových" originálů, u spouště bych řekl výšku pažby cca 7cm. Pravý palec zaháknu za hřbet pažby a zbylými prsty přitahuju serpent, prsty nemám nijak dlouhé a jde to pohodlně. Ta fotka klame, je pod úhlem, je to malinko méně robustní a delší.

----------------------- 26 úno 2009, 21:05 ---------------------

Abyste neřekli, že je to na jedno brdo:



Lepší fotku nemám a mít nebudu, teď jsem to dodělal a zítra ať si to vezme čert. Ještě s tím možná prásknu, abych to otestoval a trochu si to sedlo, ať mám klid.

----------------------- 26 bře 2009, 22:36 ---------------------

Tak něco nového pro pohodlné střelce, co si nechtějí špinit prsty:

[Mojshe]

tu jsi vyráběl ty?

čím to, že se tak podobá té mojí?

[Grum]

----------------------- 26 bře 2009, 22:50 ---------------------

jo, to jsme dělal já, je to na přání dle obrázku. vtipné je, že obrázek ukazoval to samé co máš ty a to samé co je i v knize od embletona o vojácích středověku. zřejmě oblíbený model:)

[Mojshe]

asi jo, detaily jsou fakt jak sériovka.

v létě jsem měl v ruce tu, která je vyfocená v knize - je až neskutečně těžká, s miniaturní pánvičkou, a skoro nefunkčním víčkem. vypadá o dost mohutněji, ale kopie se mi používá fakt líp.

[Olaff]

Minule som si cosi prechadzal doma v mudrych knizkach, plus co som videl v Lubovni Mojsheho arkebuzu, tak mi napadlo, ze vlastne neviem, ako je ktory model datovany... Puska na Mojsheho sposob sa u mna skor ako u roku 1480 nenasla, aspon podla toho mizerneho mnozstva, co mam doma k dispozicii...

Ale to u mna vyvolalo taku otazku, ako je to s postupnostou rucnic - mam na mysli, kedy sa to cca "zvrhlo" na puskoidne tvary, dokedy este asi frcali klasicke hakovnice a podobne... Kdesi som nasiel aj hakovnicu s tym esickovym "zamkom", pazbenie bolo typicky hakovnicove... Ale napriklad neviem, ci je tlacitkova arkebuza predchodcom tej so zamkom, alebo to je naopak, pripadne kedy sa objavila "prva" takato arkebuza...

Privela otazok, ale celkom by ma to zaujimalo, hoci normalne ma pusky az tak neberu.

Diky.

[Broďan]

Datování prvotních palných zbraní podle jejich typu je poměrně obtížné, protože se dá říci, že sloužily tak dlouho, dokud se neroztrhly či jinak poškodily, resp. beznadějně nezastaraly. Ono to vlastně platí o všech palných zbraní. Zvláště ty vojenské bývaly i opakovaně transformovány a všelijak upravovány (např. zkracovány) dle aktuálních potřeb. Nejrychlejšího vývoje bylo dosahováno během dlouhodobých válečných konfliktů.

Vývoj nejstarších ručnic šel asi takto:
1) "klasické" hákovnice a píšťaly (tzv. "husitské") bez tvarované pažby a zapalovacího mechanismu byly moderní na konci 14. a poč. 15. stol. Píšťaly již v 1. čtvrtině 15. stol. bývají opatřeny jednoduchým pákovým držákem luntu (serpent), který umožnil odpálení při současném zamíření. Těžko říci, kolik % ručnic mělo již za husitských válek serpent a kolik se zapalovalo luntem v ruce, ale zkrátka držák luntu nebyl v této době neznámý.
Těžké hákovnice držák luntu většinou nemívaly po celé 15. stol., protože jejich transport a nabíjení vyžadovalo více lidí, tak i při střelbě jeden zamířil a druhý odpálil. Takovéto jednoduché zbraně se vyráběly i na poč. 16. stol. (viz např. muzeum v Banské Štiavnici). Převážná většina pozdně gotických hradních a městských opevnění byla vybavena střílnami pro těžké hákovnice, vysloveně dělostřeleckých bašt a bateriových věží je u nás z gotického období poměrně málo.

2) píšťalu s tvarovanou pažbou můžeme označit výrazem "arkebuza", ať má či nemá zapalovací mechanismus. Již před polovinou 15. stol. se používají pákové držáky luntu v několika provedeních. Některé již zřejmě mají pružinu, která drží kohout v bezpečnostní pozici (tj. odkloněný od zátravky). Zátravka se přesouvá na pravou stranu hlavně a dostává pánvičku, zpočátku vytaženou z materiálu hlavně a bez víčka, později větší s víčkem nakovanou nebo vsazenou do rybinové drážky.

3) luntový (či hubkový) zámek s tlačítkovou spouští se objevuje v západní Evropě někdy v 60.-tých letech 15. stol. Rychle se šíří i do střední Evropy a vyrábí se až do II. pol. 16. stol., kdy je vytlačen klasickým luntovým (mušketovým) zámkem, který byl vhodnější pro masovou výrobu. Unikátní kolekce v městské zbrojnici v Plzni obsahuje mnoho desítek hákovnic a hradebních pušek s tlačítkovým zámkem s vnější pružinou. Bývá datována do konce 15. stol. a zbraně byly zjevně importovány z Německa (asi Norimberk). Hákovnice jsou dodnes funkční a jistě posloužily i při obraně města před stavovskou armádou r. 1618, tedy více, než 100 let po jejich nakoupení.

Pro účely našich akcí bych to datoval asi takto:
- klasická hákovnice: konec 14. stol. - poč. 16. stol.
- klasická píšťala: konec 14. stol. - pol. 15. stol.
- píšťala s držákem luntu "serpent": cca 1420 (poprvé namalována r. 1411) - konec 15. stol.
- arkebuza s tvarovanou pažbou se držákem "serpent" nebo bez něho: cca 1430 - I. pol. 16. stol.
- arkebuza s tlačítkovým zámkem: cca 1470 - II. pol. 16. stol.
- odměrky na prach "apoštoly" se objevují někdy v I. čtvrtině 16. stol. Dávky prachu balené v papíru jsou doloženy pro polní děla už ve II. pol. 15. stol., ale jedná se spíše o výjimečnou záležitost. Pro ruční zbraně bych to nepředpokládal, už kvůli ceně papíru a faktu, že sypání prachu z rohu do odměrky nezabere zas tak mnoho času.

Je to hrubé datování, ale asi to přesněji není možné. Ve zbrojnicích se uchovávaly palné zbraně celkem bez problémů, na rozdíl od kuší, které rychle podléhaly zkáze. Staré hlavně se opatřovaly novými pažbami, zbraně bez zámků se doplňovaly zámky atd. Týlové a druhosledové jednotky mívaly běžně pušky 50 a více let staré i v novodobých válkách. Nakonec i naše armádní útočná puška "samopal vz. 58" je v činné službě už 50 let bez zjevného zastarání a avtomat Kalašnikov ještě o 10 let déle.

Odkaz na stručný vývoj palných zbraní: http://homepages.tig.com.au/~dispater/handgonnes.htm
Pár datovaných originálů: http://www.feuerwaffen.ch/feuerwaffen.htm
Plzeňská zbrojnice (konec 15. stol., uvádí se též poč. 16. stol.): http://www.brodabohemicalis.wz.cz/Origi ... _Plzen.jpg
http://www.brodabohemicalis.wz.cz/Origi ... _Plzen.jpg
http://www.brodabohemicalis.wz.cz/Origi ... _Plzen.jpg

Toť malé ťuknutí na téma "palné zbraně".

[Olaff]

Brodan: Skvele, vdaka moc. Az take kvalitne som to necakal, ale rozhodne to neber, ako ze sa stazujem, prave naopak... Je sa od coho odrazit...

[Václav]

Poslední dobou mám trochu potíže s doutnákem, který špatně hoří a ne vždy zažehne prach v pánvičce. Používám obyčejnou šňůru z kutila, kterou prodávají jako knot do petrolejových lamp, protože se mi zatím nepodařilo sehnat nic s autentičtějším vzhledem a co by hořelo alespoň stejně dobře. Slyšel jsem, že lze doutnák poledkovat, čímž se zlepší jeho vlastnosti. Poradil by mi prosím někdo jak na to?

[Indy]

Vykašli se na ledek, je k ničemu. Zkus Odetku z Vrbna pod Pradědem. Chtěj těsnění, které kupují šermíři, Je to sice bavlna, ale hoří dokonale a krásně zapaluje. Věř mnohaletému střelci z doutnáků. Budu mít kousek na Zbirohu, možno vyzkoušet.


A máš prach na pánvi mletý či drcený??

[Siegfried]

Prádelní šňůra od Delana Deštná také funguje skvěle. Musí to tedy bejt ta co je jako pletená dokola, ne kroucená:) A doufám že už nezačali dělat nějakou šitku s umělinou... Je to věc co používají kluci v Brodu už roky... S jemným prachem sem neměl jediný selhač na pánvičce... akorát mi občas nebouchá lauf... což je podle všeho 1 mm zátravkou

[Indy]

Pokud budeš mít chvilku, na Zbirohu ti dám instruktáž na co dávat pozor, ať to střílí. A pokud už máš tormentaci, zvětši tu zátravku tak na 1.6 až 2mm.

[alistaire]

2mm už je zbytečně dost. 1,5 vyhovuje normě pro originály, 1,6 je ještě taky dobrý (mám 1,5) .
Co se jednou odvrtá, to už se potom blbě přidává, převrtat na větší nebývá problém

Dobrý je taky srazit hranu u zátravky, případně kousek odvrtat třeba tou dvojkou... pro normu se při tormentaci testuje, aby do komory neprošly měřicí trny



Jinak k doutnáku, my si necháváme doutnák dělat na zakázku (bavlna) , není to příliš drahé (asi 7Kč/m) a je to jistota.

[Václav]

Prach do pánvičky používám nemletý. Nevím tedy, zda je problém pouze v doutnáku nebo i v prachu. Při bitvách mi to ale zatím střílelo bez problémů. Má Odetka tu šňůru někde na svých int. stránkách?

Alistaire: Hmm, 7Kč/m skutečně není mnoho. Kdo ty doutnáky vyrábí? Já používám tento doutnák: Vypadají ty vaše i lépe?

[Siegfried]

Pokud budeš mít chvilku, na Zbirohu ti dám instruktáž na co dávat pozor, ať to střílí. A pokud už máš tormentaci, zvětši tu zátravku tak na 1.6 až 2mm.

S tím se počítá, jen to musím dopravit na stojanovou vrtačku.
Myslím že 1,4 bude dobrý začátek... zvětšit můžu vždy. heheheh