Ono taky co si budeme povídat, jednoduchá plachta natažená na dvě tyče nebo na "hrazdu" je taková samospasitená a věčná... Pro ty co nemají možnost sebou vláčet složitý "tyčový program" jsou také jediným řešením.
My bychom si měli spíše odpovědět kdo měl s sebou stany, kdy je používal, jak je přepravoval.
Protože opět v těch táborech bude asi více snaha zobrazit stany těch co stáli za uvedení, tuctový voják málokoho zajímá. Příkladem budiž tábor Jindřicha VII při tažení do říma z kodexu Balduina trevírského (začátek 14.stol.)
I když pro 15.stol. se samozřejmě styl vyobrazování mění a více eviduje detaily, stále si myslím, že vyobrazení taborů co máme nejsou zástupným vzorkem.
Tedy předpokládám, že když vojsko někde tábořilo déle bez možnosti obsadit domy, tak nějaké stany pro obyčejné mužstvo existovaly, ale očekával bych, že z hlediska efektivity to bude něco jako velká áčka ve stylu Standa Mž, Broďan, či delší co v nich bude bydlet celá rote tedy 10-20 lidí...
Což se nám v našem individualistickém uvažování dneška asi moc líbit nebude

Stejěn tak mi z toho vychází logicky efektivnější nějaká obludnost ve stylu stanu "landsknecht", tedy svislé tyče po obvodu... Tak si říkám proč to tak nebylo... že by plátno potřebovalo po stylu doškové střechy větší sklon aby voda neprosakovala? Asi...
Jinak při běžném přesunu si asi obyčejní vojclové pomáhali jak mohli, nekdo plachtou, nekdo pod vozem či na voze...
Ale stále to jsou jen teze, podložené zkušeností, citem a trochou vědění... Tedy nic jistého...
Ale na tom že ssebou všichni neměli loukoťáky se asi shodnem
