Šípy, toulce, chrániče a jiné chlapské doplnky

[Kaša]

Můžeme to provést ...
Potřebujeme:
včelí vosk (můžu vzít)
smůla nebo pryskyřice nebo kalafuna (nemám)
terpentýn (nemám)
měděnka (zelená) nebo oxid měďný (červený) - (nemám)
sporák nebo oheň (asi bude)
nádobky kde připravíme směs (mám)
nádoba kde ohřejeme nádobku výše (vezmu)
Trubička kde můžeme namáčet tyčku ve směsi (zkusím sehnat)
nádobku kde ohřívat tu trubičku se směsí (nemám)
týblo na které to nanést (kdyžtak připravím)
brka které nalepovat (kdyžtak připravím)
Klapky na lepení brk (vezmu)
olepovačku (vezmu)
nitě na oplet (vezmu)
papírovou pásku na maskování (vezmu)
štětečky na nanášení směsi (mám málo - vemte)

Je to vše?

Ještě ... Jiří připravil směs dle poměru Willa Shermana (45g včelího vosku, 25g pryskyřice) ale já myslím že to je proto pak moc měkké a rychle to tuhne ( v řádu sekund).
Zkusil bych tam dát více pryskyřice a méně vosku (třeba 1:1) a uvidíme rozdíl.
Tak to myslím dělá ten chlapík z videa výše - cca stejně vosku i pryskyřice.
Jim to dělá krásně jednolitou vrstvu, ale já jsem nebyl při sebepečlivější prací sto to udělat bez hroudek a žmolků (speciálně štětcem).

[Honza F.]

Mám včelí vosk, smůlu, červený oxid měďný a terpentýn. Kalafunu objednám.
Nádobku na máčení i s nádobou na vodu udělám v práci z trubek. Vysoké bych to udělal cca 30cm. Uvažuji 19cm na máčení + 4-5cm na končík + rezerva.

[Kaša]

Uvažuješ správně s tou trubkou.
Já si to ještě spočítám a zkusím si to domluvit taky.

S tím maskováním nebude takový problém ... je to rychlovka a dost jednoduché.
Výhoda je, že co se ti ze směsi kdekoliv zachytí, tak seškrábneš a použiješ znovu.
Prostě směs používáš opakovaně, což je výhoda a opak oproti klihu, kdy co si namícháš, tak to použiješ a zatuhne ti.

Trochu jsem počítal - pokud budeš dělat směs na šíp typu ubíraný 1/2" na 3/8", tak do trubky pr.20mm potřebuješ směsi cca 0,06l.
Hladinu naleješ to cca 18cm a namočíš tyčku, hladina stoupne na 25cm. Toť teorie.

[Honza F.]

Vařič na lepidlo, Mk. I

[Honza F.]

Obrázky nástrojů pro extrakci šípů nebo jejich hrotů. Je to z materiálů, které jsem sbíral na přednášku a přišlo mi dobré se o ně podělit.
Pod obrázky je uvedený zdroj a rok. Jedná se o dvě publikace.
První je z roku 1573, autora Dalla Croce (píše se to různě) kniha CHIRURGIAE VENETIIS. Mám ji v pdf. Naneštěstí je latinsky, ale obrázky jsou docela výmluvné.
Ta druhá publikace je z roku 1517 - Hans von Gerdorff: Feldbuch der Wundartzney. Tu jsem našel pouze online.
https://bildsuche.digitale-sammlungen.d ... &nav=&l=de





Pokud bude zájem, mám ještě pár dalších obrázků.

Jinak prý asi nejlepší lékařskou prací na téma extrakce šípů je prý text lékaře z války Severu proti Jihu, který se často setkával s tímto typem zranění od indiánských šípů. Tento text se mi zatím dohledat nepodařilo.

[Honza F.]

Na turnaji jsme vyzkoušeli vařič a fungoval uspokojivě. Použili jsme směs kalafuny a včelího vosku v poměru asi 2,5:1 a přidali jsme oxid měďný.
Co se týká vodní lázně, fungovala jenom na půl. Na dokonalé rozpuštění je totiž potřeba teplota nad 100°C, takže je potřeba nádobku s patlaninou zahřát mimo lázeň přímo nad ohněm a vodní lázeň následně použít už jenom k udržení v tekutém stavu. Navíc voda mi několikrát vzkypěla a částečně uhasila oheň. Napadlo mne, že by šla možná použít olejová lázeň, která by šla zahřát na vyšší teplotu bez toho, aby vzkypěla. Tím by odpadl i ohřev přímo nad ohněm.

Vymaskování tyček a jejich máčení se docela osvědčilo - na tyčce zůstal docela pěkný potah. Kašík ještě vyzkouší, jak na to půjdou nalepit a omotat brka.
Seifgard myslím točil video, tak ho sem třeba postne.

[Kaša]

Zdar,
tak dávám sem Seifova videa z namáčení týbel do směsi.
https://youtu.be/ONtjoR-RgJc
https://youtu.be/VPG-9oc7slQ

Všechny krom jednoho týbla měli už vloženou destičku a udělaný zářez na tětivu.
U některých si směs i přes maskování našla cestu na končík a zářez. Směs se speciálně se zářezu odstraňuje špatně, ale jde to.

Po zvážení týbel jsem zjistil, že směs přidává cca 3,5g, což je dost a dá se tím dobře dovážit lehký šíp.

Povlak je plynulý a bez větších hrbolů - přesně jak jsem předpokládal.
Logicky se ale tloušťka směsi zvetšuje ke konci týbla (kvůli směru stékání).
Namáčeli jsme 8 tyček, a tloušťka směsi na tyčkách se lehce mění dle pořadí namáčení.

Včera jsem s Peťou nalepoval brka a dával oplet na jedno z týbel.
Toto je má druhá zkušenost s tímto způsobem.

Vše šlo krásně hladce. Dokonce se mi stalo, že jsem omylem na nesprávné místo nalepil/vtlačil brko.
To šlo ale lehce spravit, když se brko dalo strhnout a na stejné místo následně vlepit jiné.

Před "vtlačením" brka do směsi jsem místo nahřál horkovzduškou, což funguje výborně.
Po nalepení brk jsem udělal omotávku která leží v tom okamžiku na směsi.
Následně se směs s omotávkou opět zahřeje a niť se krásně prolije polotekutou směsí.

Tady je video nahřívání směsi s opletem aby se niť zalila směsí.
https://www.youtube.com/watch?v=pVDhNR7IbfU&app=desktop

Zde je fotka otisku brka


P.S.Díky za pomoc a dokumentaci Peťovi.
Kaša

[Honza F.]

To nevypadá vůbec špatně, i když si pořád myslím, že použití té horkovzdušky asi není úplně dobové.
Já zkoušel to druhotné rozpouštění nad párou z konve a šlo to docela pěkně, i když ne takhle rychle.

[Kaša]

Hold na ultra LH dobovost ještě nemám , ale to teď není mým cílem.
Mě těší že postupně vychytáváme poslední věci z naší soustavy dobové lukostřelby.
Jedním z posledních kroků (pro mě) byly směs na oplet šípů a taky přírodní tětiva.
... třeba jednostranný zářez na končíku už se taky docela objevuje.

Teď jsem se díval na brka ptáků a našel jsem dobrou stránku na kouknutí se jak které brka od určitého ptáka vypadají.
https://www.fws.gov/lab/featheratlas/browse.php

Jak se tak dívám tak většina hus (kromě domácí) má brka šedé, ale zase domestikace husy byla už ve středověku hotová.
Taky na většině vyobrazení mají angličtí lučištníci bílé brka, což si myslím dokazuje velké rozšíření domací/bílé husy.
Naopak zase nic neodrazuje použití brk divokých/šedých hus na letky, jelikož byly určitě v době středověké anglie taky k dispozici.

... a tady jsou nějaké vyobrazení.
http://www.medievalhistories.com/the-medieval-goose/
Takže zase - bílé i šedé

[lasky]

pracoval som na hrotoch do expozicie pre trenciansky hrad, fotku dodam, bude k tomu samostatne vlakno.. a Jindra Figura ktory robi sipy, zadalo mu to TN muzeum, prisiel so zaujimavou myslienkou ohladom operenia , prehrabal som vlakno iluminacie a tam su obluky aj trojuholniky, aky je rozdiel medzi oblukom a trojuholnikom.. s tvarom operenia na 12..14 storocie na severnu cast Karpatskej kotliny si asi nikto nebude vediet rady.. ale otazka je kedy sa pouziva obluk a kedy trojuholnik..

[blue]

Mam "kanci hrbet" na Vikosskych sipech a jsem s nima absolutne spokojenej, za mne lepsi nez trojuhelnik.

[Kaša]

Zdar,
nevím jak na Váma zmíněnou oblast, ale na většině iluminacích je trojúhelníkový tvar s různě řešeným koncem ... jak bez zastřižení (viz quaterpound), zastřižené pod různým úhlem nebo i s rádiusem.
Tvar "swine back" se vyskytuje, ikdyž dost málo.

Teď neřeším letové vlastnosti, ikdyž si myslím že tam nebudou velké rozdíly. Spíše tam jde o plochu a výšku/délku brka,
a samozřejmě taky jaké to je brko, jak a kde je nalepeno, atd.

[Heinrichvs]

Luk a šípy vyrábím jak píše Lasky pro muzeum. Nejde tam o luky a šípy ale o sérii postav, včetně střelce, který má oděv, opasek, obuv, tašku, toulec..
Vše je doložené a publikované. Problém je s lukem a šípem. Snažím se to řešit poctivě, proto se ptám více lidí. Je vlastně jedno, jaké pera budou mít šípy. Létat to nebude je to do expozice, ale budou to šípy, které kdyby někdo použil, tak budou lítat jako normální šipy. Ale má to být dle předloh.
Dvě předlohy posílám. Je to známý lukostřelec z SK a střelec z Velislavovi bible.
Anglické prameny mají v té době troúhelné pera, středoevropské mají tento typ.
Jsou tedy ty pera ten typ kančí hřbet?

[Kaša]

Dlé mého názoru ten dolní (a lépe propracovaný) obrázek ukazuje typ kančí hřbet.
Skoro bych řekl že má brka různě barevné!

Na horním obrázku je vyobrazení brk dosti zavádějící - je to takový ten tvar "srdíčko" který kreslí zhusta nezasvěcení lidé.

[Heinrichvs]

Ano také jsem považoval to srdíčko za uměleckou licenci. Ale jak ten kančí hřbet jak srdíčko jsou nápadně podobné dvou kategorií tureckých a mongolských šípů. Navíc ten šíp z Vel. bible má to kolénko v zářezu pro tětivu, jaké mají východní šípy. Toto vyobrazení srdíčka je extrémní ale v celé bibli jsou více méně podobné a v jiných pramenech z té doby také. Já to řeším pouze pro rekonstrukční účely, doma střílím tím anglickým typem jako ostatní.
Nicméně sou zajímavé nové péra co se nachází v ledovcích.