Ještě něco málo k problematice předhusitských spojených nohavic.
Vycpávaný kabátec bretaňského vévody Karla z Blois je jedním z mála dochovaných originálů a tak často slouží za vzor pro oděvy historických šermířů.
Jeho střih se na netu vyskytuje v několika variantách, ale pouze některé zahrnují také řadu tkanic na jeho vnitřní straně.
Jsou to typické dvojičky, které nemohly sloužit k ničemu jinému, než k přivázání nohavic. Rekonstruovaný kabátec bývá zpravidla doplněn samostatnými nohavicemi, což však nejspíš nebude správně, neboť jedna z uvedených dvojiček tkanic je vzadu přímo uprostřed, v ose páteře a znamená to tedy, že i uvažované nohavice měly vzadu uprostřed dvojici dírek a že byly spojené. A to buď pouze ve své zadní části, např. jako tyto nohavice pod zbroj:
http://www.bildindex.de/bilder/MI02351b11a.jpg ... a nebo úplně, jen s rozparkem vpředu a pravděpodobně s krytím, což mi přijde pravděpodobnější.
Vzhledem k charakteru kabátce a použitým materiálům jde jednoznačně o civilní oděv, nikoliv o gambeson pod zbroj, jak také bývá někdy uváděno. Karel z Blois padl 29. 9. 1364 v bitvě u Auray a kabátec může být datován nejpozději do tohoto roku.
Z našeho pohledu jde o poměrně vzdálenou cizinu. Do místa vévodova narození, města Blois je to cca 1200km, do místa jeho smrti, města Auray cca 1500km. Karel IV. měl ve Francii část příbuzenstva a na sklonku života vykonal spolu se synem Václavem (IV.) cestu do Francie na dvůr krále Karla V. Šíření módy tehdejší Evropou neumím postihnout, ale podobný typ kabátce doplněný spojenými nohavicemi se vyskytuje často na obrazech dvorské malířské dílny Václava IV., např. zde, v Bibli Václava IV. (obě postavy vpravo):
Problematika bible Václava IV. asi do tohoto fóra moc nepatří, nicméně pár základních informací zde uvedu. Jde o opis německého překladu latinského znění bible nazývaného Vulgáta. Tento opis financoval královský mincmistr Martin Rotlev, není však jisté, zda financoval i mimořádně bohatou obrazovou výzdobu. Často se uvádí doba vzniku bible po r. 1390, někteří kunsthistorici ji však kladou, (resp. počátek prací na ní) před rok 1380. Odůvodňují to několikanásobným výskytem přebíleného erbu, který by měl náležet královně Johaně Bavorské zesnulé r. 1386. Pokud by totiž náležel druhé Václavově manželce Žofii Bavorské, pozbývalo by zabílení erbu smyslu, neboť Žofie Václava přežila.
Obrazy jsou dílem minimálně devíti iluminátorů, z nichž jsou jmenovitě známí pouze dva, mistr Kuthner (snad původem ze Slezska) a dvorní malíř František. O tuzemském původu díla nemůže být pochyb a rovněž tak o jeho dataci do poslední čtvrtiny 14. stol.
Kterak se móda krátkých kabátců a spojených nohavic šířila do nižších společenských vrstev si netroufám zhodnotit, ale někdy je v takovémto oděvu zobrazen i rukodělný lid:
http://brodan.rajce.idnes.cz/Nohavice/# ... rt15st.jpg
Tkanice na kabátci Karla z Blois prezentují jednu z možností upevnění nohavic, jiná možnost byla přivázání ke spodnímu oděvu. Otázka výskytu spojených nohavic v závislosti na době, lokalizaci a společenských vrstvách nemůže být zodpovězena jednoznačně, neboť jde o dobu příliš vzdálenou.
