Brodec

LosPedros napsal:...A když už jsme u toho Matyáše Korvína, tak podstatná část jeho žoldáků pocházela z Itálie...

Môžeš uviesť aj zdroj tohto tvrdenia ?

LosPedros napsal: Myslím že nejenom tovaryš krejčířský. Koneckonců třeba v 70-tých letech byl u sladovnického cechu běžný požadavek aby budoucí cechovní mistr měl za sebou alespoň 2 roky "na vandru", odkud si mimo nových vědomostí o svém řemesle mohl dovézt i kdejaký módní výstřelek. Stejně tak kupci a kteří vozili z Norimberku drobné cínové zboží, mohli dovézt i kousek barveného sukna pro své blízké. A když už jsme u toho Matyáše Korvína, tak podstatná část jeho žoldáků pocházela z Itálie. A taková banda soldátů se mohla na oblékání nižších vrstev projevit stejně, ne-li více než trendy oblékání vyšší šlechty.

Tohle jsem dosud nevěděl, že museli mít nějaké zkušenosti s "vandrováním", nebo jak to nazvat. Můžeš se o tom prosímtě trošku rozepsat? Docela by mě to zajímalo.

Varpulis napsal:

LosPedros napsal:...A když už jsme u toho Matyáše Korvína, tak podstatná část jeho žoldáků pocházela z Itálie...

Môžeš uviesť aj zdroj tohto tvrdenia ?

Tak tady jsem se dopustil nejspíš přehmatu. Mínil jsem tím Matyášovu Černou rotu, ale beru to zpět. Její jádro bylo naopak tvořeny z Čechů a Moraváků, takže tady jsem se příliš netrefil. Nicméně jeho třetí ženou byla Beatrice Neapolská, jejíž příchod do Uher byl celkem silným impulsem k rozsáhlému přílivu italských vlivů.
Tak alespoň tak.

Carlito napsal:

LosPedros napsal: Myslím že nejenom tovaryš krejčířský. Koneckonců třeba v 70-tých letech byl u sladovnického cechu běžný požadavek aby budoucí cechovní mistr měl za sebou alespoň 2 roky "na vandru", odkud si mimo nových vědomostí o svém řemesle mohl dovézt i kdejaký módní výstřelek. Stejně tak kupci a kteří vozili z Norimberku drobné cínové zboží, mohli dovézt i kousek barveného sukna pro své blízké. A když už jsme u toho Matyáše Korvína, tak podstatná část jeho žoldáků pocházela z Itálie. A taková banda soldátů se mohla na oblékání nižších vrstev projevit stejně, ne-li více než trendy oblékání vyšší šlechty.

Tohle jsem dosud nevěděl, že museli mít nějaké zkušenosti s "vandrováním", nebo jak to nazvat. Můžeš se o tom prosímtě trošku rozepsat? Docela by mě to zajímalo.

Rád bych, ale o mnoho víc toho nevím. Tuhle kusou poznámku jsem našel v prvním nebo druhém díle " Jagellonský věk v Českých zemích " od Josefa Macka. Knihu jsem musel již vrátit, takže z ní již více nevydoluji. Ostatně mám pocit že v ní ani více na tohle téma nebylo. Z hlediska měst a cechů by tuším měla být od Macka nejzajímavější třetí část té práce. Tu jsem však zatím nesehnal.

Pokial viem, v cechoch bola povinna vandrovka nutnostou, ak chcel tovaris zlozit uspesne skusku a vstupit tak medzi "plnohodnotnych" remeselnikov. O noziarskom cechu nejake info tu (pozor, ide o roky okolo 1600)
http://www.viacassa.sk/clanky/noziarsky ... chu-ozenit

to len pre zaujimavost, ze si cechy mohli davat rozne podmienky prijatia - okrem ineho aj tu vandrovku a teda moznost rozsirenia obzorov tovarisov (aj ohladne mody)

Každý cech to měl trochu jiné, ale vždycky bylo vyučení (učeň) - vandr (tovaryš) - misrovská zkouška (mistr). Vyučení trvalo většinou 2 až 4 roky. Povinný vandr různě, záleželo kolik předepisoval daný cech. Tovaryš tak sbíral zkušenosti z jiných měst, ale velmi často taky z jiných zemí. Přinesl si s sebou doklad o vyučení a odnesl doklad, jak dlouho u mistra pracoval, ten pak předkládal cechu, do kterého chtěl být přijat. Tovaryš, přicházející do města, ve kterém chtěl pracovat, musel nejdříve vyhledat tovaryšskou hospodu, takzvaný herberk. Tam se mohl zdržet jen určitou dobu, zpravidla tři dny. Pokud do té doby nenašel mistra, který by ho zaměstnal, musel do dalšího města. Sám, bez mistra pracovat nesměl.

Zdravím, omlouvám se, že se pletu tady do debaty, ale mám dotaz ohledně výše zmíněné vesty na přivázání nohavic nebo kalhot. Jde mi o materiál z čeho ji ušít. Je lepší vlněná podšitá lnem nebo stačí pouze ze lnu? Jinak kostým bych chtěl situovat do střední evropy do období zhruba 1460 - 1480. Předem děkuji za rady

Švéd napsal:Zdravím, omlouvám se, že se pletu tady do debaty, ale mám dotaz ohledně výše zmíněné vesty na přivázání nohavic nebo kalhot. Jde mi o materiál z čeho ji ušít. Je lepší vlněná podšitá lnem nebo stačí pouze ze lnu? Jinak kostým bych chtěl situovat do střední evropy do období zhruba 1460 - 1480. Předem děkuji za rady

Obojí je možné. Ale vesta jde spíše pod dublet, přikláněl bych se ku lnu.

Díky za radu. Mě kamarád vtloukal spíše vlnu. A k dubletu.. je možný, aby byl delší než do pasu? Tak zhruba pod zadek? Když bude delší jestli to už nebude spíše kabátec.

Ten dubletasi jako můj. Pod zadek je to asi spíše kabátec. A také může být suknice, aby to bylo složitější.

Jo dobrý moc nechybí abych v tom měl bordel Takže to vidím spíše na kabátec. Děkuju moc

Švéd napsal:Zdravím, omlouvám se, že se pletu tady do debaty, ale mám dotaz ohledně výše zmíněné vesty na přivázání nohavic nebo kalhot. Jde mi o materiál z čeho ji ušít. Je lepší vlněná podšitá lnem nebo stačí pouze ze lnu? Jinak kostým bych chtěl situovat do střední evropy do období zhruba 1460 - 1480. Předem děkuji za rady

Obojí je správně, spíš to ber tak že vlna je dražší a "svátečnější" tedy když máš vestu na práci v létě tak asi spíš ze lnu, když jsi dobře postavený a nemusíš moc makat a jen v tom chodíš tak klidně z vlny... muhehe jako dneska s oblekem..

čus bus Kucí,

Chci si upgrejdnout věci na druhou půli 15.st. ale chtěl bych vědět jakej vliv na odívání měla vláda Vladislava II Jagelonského kterej byl víc k Uhrům....Můžu pořád brát od němců nebo tu může bejt nějaká invence ze strany uherska....díkec za případný odkaz

Čistá vlna má sklon se víc vytahovat než len,já bych ji raděj podšil.

Nezanedbatelným rozdílem jsou tepelné vlastnosti - vlna mnohem více hřeje. Pokud se má nosit jako mezivrstva, tak bych rozhodně doporučoval nepodšívat, jen tzv. šikmým proužkem podšít dírky na tkanice. Ale i to je spíš moderní zkušenost, v materiálech mám někde zmínku o tom, že vestičky z vlněného sukna byly celé "jednoduché". Jde spíš o to, že vlněné vesty se - alepsoň v Evropě cca na jihozápad od nás (to zdůrazňuji!) nosily delší, zavazované jednou tkanicí a na začátku 15. století. Později střihem kopírovaly svrchní kabátec, který byl krátký, takže už se mohly (musely) taky trochu vypasovat a byly ze lnu.