Honza F. napsal:K antropologickému výzkumu
Týmto by som sa už nezaoberal. Jednak sú dáta priamo z merania lukov a jednak o tom môžeme polemizovať rovnako ako o prerážaní zbroje. Citlivosť značne prevyšuje dostupnosť naších informácií. Podľa mňa z toho nie je vidieť nič.
Ku šípom: Dá sa predpokladať, že zásoba šípov bola dodaná z obecného armádneho skladu a neboli robené špeciálne pre účeli MR. Aspoň čo sa týka základných parametrov ako dĺžka a hrubka. Teraz by mohol napr. Pája namietať, že hrot bol taký alebo onaký, lebo sa strieľalo na neoplechovaných ľudí, boli pozkracované a pod. Zdá sa to byť nepravdepodobné a to sa nezdá nielen mne, no aj pracovníkom Mary Rose Trust (v knihe W of W sa to výslovne spomína). Takže sa zhodneme na tom, že
nie je rozdiel medzi šípmi na MR a bežne používaným armádnym strelivom . Preto môžeme predpokladať, že pochádzajú s veľkej zásoby bežne užívaných šípov. Na MR sa ich našlo asi 2000 celých a ďalších 7800 polámaných fragmentov. Nevieme koľko ich bolo celých, no ak vyberieme náhodne 1000 z nich, budú vykazovať rovnaké štatistické rozdelenie ako všetky v tej dobe. Nie je dôvod, prečo by tých 1000 odmeraných bolo vybraných nejak špeciálne, je to NÁHODNÝ výber z veľkého štatistického súboru, ktorý je de fucto ten armádny sklad (preto som to tam tak vyčerpávajúco písal). Abych to zhrnul do prehľadného tvrdenia, ide o toto:
Namerané šípy (tých 1000) z Mary Rose vykazujú rovnaké štatistické charakteristiky ako bežne používané armádne šípy z tej doby
O tom svedčí aj to, že majú veľmi veľké rozmedzie vlastností, napr. priemer, použité drevo, taper, dĺžku letiek a pod. Takže to nevyrábala jedna "firma" ale niekoľko, preto znova ten sklad a veľký štatistický súbor.
Čo sa týka skracovania: Jarda pre mňa nie je dôveryhodný zdroj. Neviem odkiaľ čerpá, no už mi napísal jeden omyl (viď predošlý príspevok). Škoda, že sa nevyjadruje k téme, možno by napísal niečo zaujímavé. Keď si rozmyslíš ako vyzerá histogram dĺžok šípov, je jasné i to skracovanie. Tvrdím:
Šípy v období potopenia Mary Rose boli distribuované v dĺžkach odpovedajúcim náťahu 28" a 30", prevažne s dĺžkou 30", alebo boli dodatočne zámerne skrátené na dĺžku náťahu 28".
Na histograme sú vidieť dva píky, jeden pre 28" a druhý pre 30" v pomere výšok asi 1:4,5.
Nech je dĺžka šípov 30". Pred hodnotou 30", tj. pre náťah okolo 29" je početnosť nenulová, no nižšia než 28". To by mohlo odpovedať, že šíp sa ulomí tesne za hrotom a spätne ho len nasadím. Ak by sa šíp ulomil viac než tesne za hrotom, no stále mal dostatočnú dĺžku, aby sa naň oplatilo dať hrot, spadol by do intervalu pod 29", napr. 28", 27" a pod. Taktiež by sa šíp mohol ulomiť dva krát, no pravdepodobnosť, že nebude príliš opotrebovaný sa hodne znižuje a je diskutabilné jeho opätovné použitie. Ale je tam zopár šípov aj dosť krátkych, napr. 26". Ak si to rozmyslíme a uvážime praktické testy t.j., ako sa lámu šípy (mne buď tesne za hrotom (kde je najväčšie namáhanie), alebo tak, že sa nedajú použiť), dostaneme monotónne klesajúcu funkciu z oboch strán od píku v 30". Lenže je vidieť ďalší, menší pík v 28", takže táto dĺžka musela byť taktiež nejak preferovaná. To je možné tak, že boli šípy v istej miere vyrábané aj pre kratší náťah, alebo si ich dodatočne strelci skracovali. Už som tu uvádzal, že Ascham vo svojej knihe píše, že je lepšie mať šíp trochu kratší ako príliš dlhý. Zdá sa to byť bežná prax v tej dobe. Druhá vec je distribúcia polámaných šípov. Osobne si myslím, že je to nepravdepodobné (aspoň nie v takej miere ako všetci tu uvažujú) a šípy boli rezané "by očko" na 28" alebo 30". 9ks 31" šípov z 1000 nemá valný štatistický význam... Naviac toto očividne neplatí:
Honza F. napsal:Protože na 32" využiješ max. sílu luku, lze předpokládat, že oni toho také využívali.
Z fyzikálneho hľadiska neexistuje v tomto bode, pre tento typ luk stacionárny bod, t.j. maximum (niečo iné je napr. turecký luk, ktorý pre náťah viac než 26-27" výrazne stackuje pri bežných rozmeroch, viď Karpovitzova kniha. Takže tam sa niečo dá očakávať, tu nie). Uvedom si, že to môžeš tvrdiť pre každý náťah dlhší než 30". Takže 32" je tvoj subjektívny výmysel.
Honza F. napsal:Stejně tak 1/4 librové šípy - jejich existence je doložena těžkými hroty
To taktiež nie je pravda. Ťažký hrot nutne neimplikuje silný luk, resp. ako silný luk. Z Crecy sa dochoval jeden? A to, čo ty považuješ za nedostatočne silný luk (zrejme podľa toho, ako ti to strieľa), nemuseli považovať oni. Indáni tiež používali ťažké hroty a mali luky podstatne slabšie (okolo 50lbs zväčša). V knihe W of W odhadujú váhu ľahšieho hrotu na 8g a ťažšieho na 13g. Nájdi si to tam (u sily lukov myslím).
Kto povedal, že 1/4 lbs šípy sa používali (okrem EWBS, ktorý to má iba ako štandard na flight)? Veď priemerná hrúbka šípov MR je asi 11,5mm (pozri si ten graf pre rôzne profily). 1/2" je iba u jedného typu tyčky (breasted) a iba u hrotu. To ti na 1/4 libry asi len tak ľahko nevyjde, najmä ak uvážiš, že boli vyrobené prevažne z topoľa.
Honza F. napsal:Navíc v textu o šípech zmiňují další důležitý fakt a to je sesychání, které je největší právě na průměrech
Skús si spočítať ako ti vyjde zosychanie. Tipujem, že viac než 0,5mm nie. Ak je 10% na 1cm ti to spraví 0,1mm... Bežne drevo zosychá (čo si letmo pamätám z tabuliek) okolo 8% za čerstva. Naviac, priemery merali za mokra (aspoň, čo som sa dočítal).
Sám tvrdíš, že ti vyhovuje náťah 30-31", tak prečo sa ma stále snažíš presvedčiť o tom 32" náťahu? Nechápem...
Honza F. napsal:Všeobecně se má za to, že luky během 100 leté války byly silnější, než luky na MR, právě proto, že se tehdy střílelo na protivníky v brnění.
Podľa mňa sa všeobecne má zato, že luky v tej dobe stagnovali...
Honza F. napsal:K odhadované a naměřené síle luků bych se rád zeptal, jestli není někde uvedeno, jak moc se změní mechanické vlastnosti dřeva po tom, co je 400 let ponořené ve slané vodě. Protože tam určitě k nějakým změnám dochází, tudíž bych se přikláněl spíš k tomu, jaké síly naměřím na replice luku ze stejného dřeva a se stejnými rozměry, než silám, které naměřím na dřevě, které bylo podrobeno 400 leté koupeli v bahně a slané vodě, desalinizaci a konzervaci.
Neviem, asi to nik nevyskúšal. Na plno natiahli jeden, ktorý im vyšiel asi iba na 44% odhadovanej sily (A1648). Následné experimenty sa robili tak, aby sedeli z aproximáciou MRA 1 (ak som správne pochopil Hardyho).
Honza F. napsal:eště si také zmínil, že Joe Gibbs na svém luku musí měnit tětivu zhruba každých 50 výstřelů. Vzhledem k tomu, že v zápisech o MR je uvedeno, že na lodi bylo 250 luků a k nim asi 3x tolik tětiv, vůbec bych se nedivil tomu, kdyby tomu tak nebylo i tehdy. Tětiva mohla být úplně klidně spotřebním zbožím, které podléhalo rychlému opotřebení a tudíž bylo potřeba jich mít hodně do rezervy. Prostě neměli lepší materiál, tak to vyřešili častými výměnami.
Nie je mi jasné, čo tým chceš povedať. Ako to súvisí z dĺžkou šípov a silou lukov?
Veľmi nerád niekomu beriem ilúzie o sile anglických lukov a ich "majestátnosti", no pokiaľ sa s objektívnou pravdou poskytnutou presným meraním stredovekých atrefaktov a následnými testami a modelovaním nedokážete zmieriť, je dobré si o tom s niekym pohovoriť (so svojou partnerokou, kamarátom, psychológom...)... Tie grafy, čo som tu hodil jasne o niečom vypovedajú a to, či sa vám to páči alebo nie, je váš problém, nie vojakov na MR. Ak si niekto ešte stále myslí, že luky MR boli prevažne 140-160lbs a šípy 32", nechám ho utápať sa vo svojich predstavách.
Toľko k téme. Som rád, že diskutujeme...

Nejprve si zjistěte fakta, potom je můžete překroutit dle libosti.
Mark Twain